Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

207 C 90/2026-51

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., uzavřela 27. 6. 2024 se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, podle níž žalovaný v plném rozsahu nevrátil vyplacené finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný z celkové částky 33 388 Kč (kterou tvoří jistina 15 000 Kč, kapitalizovaný úrok, poplatek za vyhodnocení úvěru, poplatek za sjednání úvěru a inkasní poplatek) uhradil celkem 2 000 Kč, což bylo dle „Předpisu splátek“ započteno na úhradu převážné části poplatků a kapitalizovaného úroku a žalovaná částka 33 388 Kč tak představuje neuhrazenou jistinu úvěru 13 974,23 Kč a nesplacenou část úroků a poplatků, vedle toho 7 500 Kč smluvní pokuty.

2. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se ve věci nevyjádřil, právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil (prostřednictvím substitučního právního zástupce), bylo poukázáno na písemná podání žalobkyně ve spise. Soud proto ve věci rozhodl dle ust. , (dále jen „ “), především na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 27. 6. 2024 půjčila právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný částku převzal v hotovosti a zavázal se tento úvěr vrátit ve 14 splátkách po 1 992 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena v listinné podobě. Žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybnil a vedle jistiny ve výši 15 000 Kč se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 2 077 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 700 Kč a úroky z jistiny ve výši 761 Kč, celkem po 14 měsících měl splatit 27 888 Kč. Z obsahu smlouvy nijak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet, spokojila se s dotazníkovým způsobem, a nijak nedoložila, že by zjištěné informace ověřila (samy doklady o příjmech či prohlášení dlužníka nevypovídají nic o schopnosti splácet, nejsou-li uvedeny a ověřeny výdaje). Dle žalobních tvrzení a přehledu plateb v hotovosti žalovaný na úvěr zaplatil pouze částku 2 000 Kč dne 28. 6. 2024. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za doložené, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení upomenut s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.

4. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než uváděla žalobkyně, resp. než plyne z přehledu úhrad. Soud tedy vycházel z toho, že více uhrazeno nebylo.

5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dne 27. 6. 2024 smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný čerpal úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek však v celém rozsahu nesplnil, zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a neuhradil ani další smlouvou sjednané nároky.

6. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dle ust. , (dále jen „ “), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě společnost právnická osoba., žalovanému poskytla a vyplatila úvěr ve výši 15 000 Kč, a to za sjednaný úrok ve výši deklarované jako 8 % ročně z této částky, údajně v pevné částce 761 Kč, ve skutečnosti celkem 12 888 Kč, když ekonomickým účelem „poplatku za poskytnutí úvěru“ je navýšení ceny půjčených peněz, tedy zisk z úvěru, což je funkcí úroků. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit včetně těchto úroků ve 14 měsíčních splátkách, což nesplnil, neboť uhradil jen částku 2 000 Kč. Soud tak shledal žalobu co do částky 13 000 Kč jakožto dlužné jistiny (rozdíl mezi částkou poskytnutou a vrácenou) po právu a dle ust. o. z. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou dle a násl. postoupena, tuto částku zaplatit.

7. Podle ,2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Krajský soud v Praze se již aktuálně vyslovil k dříve sporné otázce, zda aktuální právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru má v případě nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele za následek absolutní či relativní neplatnost příslušné úvěrové smlouvy a dospěl ke zcela logickému závěru, že i podle aktuálně platné právní úpravy je následkem porušení této povinnosti neplatnost smlouvy absolutní.

10. Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. ze dne 20. 4. 2022 vysvětlil, že…cit: „Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále že „. … Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem….Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad)…“

11. Obecně pak NS ČR shrnul, že cit: „ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Ze smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný se vedle jistiny zavázal hradit různě nazvané administrativní poplatky a úroky, tyto smluvní úroky činí dle smlouvy o úvěru celkem 73,64 % ročně z jistiny, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru podle smlouvy o úvěru činí 12 888 Kč za 14 měsíců, částka k vrácení po 14 měsících je 27 888 Kč. Tyto úroky včetně neoprávněně požadovaných poplatků soud pokládá za zjevně rozporné s dobrými mravy, a to tím spíše v situaci, kdy k povinnosti posouzení úvěruschopnosti, kterou úvěrujícímu ukládalo dříve ust. a nyní s účinností od 1. 12. 2016 ust. zák. , o spotřebitelském úvěru, v zájmu odpovědného úvěrování, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně naprosto formálním až formalistickým způsobem, tj. předtištěným a drobně psaným „prohlášením dlužníka“ ve smluvních podmínkách, smlouva je tak neplatná a požadovat lze pouze vrácení poskytnuté částky. Na tom nemůže nic změnit ani předložení několika výplatních listin žalovaného, neboť to nedokládá jeho výdaje, případně zatížení jinými dluhy Ujednání stran o povinnosti žalovaného zaplatit úvěrujícímu úplatu soud nadto posoudil jako neplatné dle ust. o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy, v této části proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. S ohledem na plnění žalovaného ve výši 2 000 Kč je tedy žaloba důvodná co do částky ve výši 13 000 Kč (rozdíl oproti jistině 15 000 Kč) a ve zbylém rozsahu ji soud zamítl, tedy rozhodl, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když žalovaný byl ve věci úspěšnější, avšak žádné náklady mu v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, dvojmo.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem řádně splněna v uvedené lhůtě, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.