Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 112/2026 - 36

- 37

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce: S. T., zast. Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Varšavská 714/38, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2026, č. j. OAM1088928/PP2025, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) M. S., II) nezl. A. S., III) nezl. X. S., IV) nezl. L. T., zast. zákonnou zástupkyní M. S., matkou, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2026, č. j. , o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 3. 8. 2026, č. j. , a také rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 13. 4. 2026, č. j. OAM1088928/PP2025.

II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Výše nadepsaným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o vydání povolení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť je důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Podle téhož zákona byla žalobci stanovena lhůta 35 dnů k vycestování z území České republiky. Žalovaný přihlédl k tomu, že žalobce byl uznán vinným z přestupku spočívajícího v řízení motorového vozidla při pozitivním orientačním testu na amfetamin/metamfetamin s tím, že se odmítl podrobit odbornému lékařskému vyšetření. Proto mu byla udělena pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na 18 měsíců. Navzdory tomu žalobce ve dnech 16. 8. 2025, 2. 9. 2025 a 17. 9. 2025 řídil motorové vozidlo a byl pravomocně odsouzen za pokračující přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle , , ve znění pozdějších předpisů, k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců se zkušební dobou dvaceti měsíců a k zákazu řízení motorových vozidel na dvacet měsíců. Žalovaný rovněž přihlédl k vydaným výjezdním příkazům pro neoprávněný pobyt na území v letech 2023 a 2025.

[2] Žalobce se bránil proti napadenému rozhodnutí žalobou, kterou krajský soud zamítl výše nadepsaným rozsudkem. Žalobu spojil s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě, ten však krajský soud rovněž zamítl usnesením ze dne 17. 6. 2026, č. j. . V odůvodnění napadeného rozsudku krajský soud konstatoval, že žalovaný na základě zjištěných individuálních okolností případu důvodně shledal nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek a dostatečně posoudil přiměřenost dopadů rozhodnutí do jeho soukromého a rodinného života.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost, kterou spojil s odůvodněným návrhem na přiznání odkladného účinku.

[4] Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že nepřiznání odkladného účinku by pro něj znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním vzniknout jiným osobám. V případě nepřiznání odkladného účinku by mu hrozilo vycestování z České republiky nebo by musel pobývat na území v režimu bezvízového styku. V rámci bezvízového styku by však nesměl v ČR pracovat, a tedy obstarávat výživu pro svoji rodinu. Možností by pouze bylo krátkodobé pracovní vízum a byl by odkázán na špatně placené krátkodobé brigády. Případně by musel opustit ČR bez rodiny a mohl by pouze „pendlovat“ mezi Moldávií a ČR, ani tak by nezajistil plnohodnotnou obživu rodiny. Stěžovatel upozornil na to, že jeho nepřítomnost by měla nepříznivý dopad na vývoj dětí, především nejmenších dětí, se kterými žije ve společné domácnosti. Dopad by měla i na manželčinu práci, která často pracuje v noci, mezitím co stěžovatel hlídá děti. V případě přestěhování celé rodiny z ČR by hrozilo vytržení dětí z prostředí, na které si zvykly.

[5] Stěžovatel se současně ohradil proti důvodům, pro které krajský soud zamítl jeho předchozí návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, a to konstatovanému rozporu s důležitým veřejným zájmem na výkonu pravomocných rozhodnutí v případě vyhovění návrhu. Veřejným zájmem dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nemůže být zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí, jelikož potom by nebylo nikdy možné přiznat odkladný účinek. Závěr krajského soudu, že předchozí nerespektování předpisů je důvodem k tomu, aby stěžovatel nemohl vyčkat v ČR do konce soudního řízení, není přisvědčivý. Stěžovatel závěrem poukázal na nedávná usnesení NSS ze dne 8. 8. 2024, č. j. , ze dne 10. 4. 2024, č. j. , či ze dne 21. 3. 2025, č. j. , a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2026, č. j. , kterými soudy v obdobných případech přiznaly kasačním stížnostem či žalobě odkladný účinek.

[6] Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvedl, že stěžovatel nesplnil podmínky pro přiznání odkladného účinku, a to vznik újmy nepoměrně větší, než která může vzniknout jiným osobám, a podmínku toho, aby přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s veřejným zájmem.

[7] Kasační stížnost podle nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, užije přiměřeně až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. , č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [24]).

[8] Nejvyšší správní soud judikuje, že důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou zásadně individuální, závislé na osobě stěžovatele a jeho konkrétní situaci. Máli být návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti úspěšný, musí stěžovatel tvrdit a osvědčit reálnou hrozbu intenzivní újmy, kterou by v návaznosti na samotné vycestování utrpěl.

[9] V nyní projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou splněny. Povinnost tvrdit a doložit vznik újmy stěžovatel naplnil poukazem na konkrétní tvrzení o zásadním zásahu do jeho soukromého a rodinného života, ke kterému by došlo v případě, že soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřizná. Nejvyšší správní soud má za dostatečně osvědčenou hrozící vážnou újmu spočívající v zásahu do soukromého a rodinného života stěžovatele. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti existuje reálné riziko, že by stěžovatel byl nucen opustit území ČR, kde má osobní a rodinné vazby.

[10] Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že zamítnutí stěžovatelova návrhu a nepřiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti by pro něj a jeho rodinu nepochybně znamenalo větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Žádným jiným osobám totiž újma nevzniká (srov. usnesení NSS ze dne 4. 11. 2020, č. j. , odst. [12], nebo ze dne 25. 6. 2022, č. j. , odst. [9]).

[11] Současně vyhovění návrhu není v rozporu se žádným důležitým veřejným zájmem. Žalovaný považuje přiznání odkladného účinku v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jelikož stěžovatel páchal na území ČR trestnou činnost řízením motorového vozidla přes uložený zákaz, dopustil se dopravních přestupků, když řídil pod vlivem omamných látek. Po poměření intenzity hrozícího zásahu do rodinného života stěžovatele a jeho rodiny a intenzity žalovaným namítaného narušení veřejného zájmu však Nejvyšší správní soud dospěl oproti žalovanému k závěru, že veřejný zájem v projednávané věci nepřevažuje nad významnou újmou hrozící stěžovateli. Samozřejmě nelze bagatelizovat protiprávní jednání, kterého se stěžovatel dopustil, nicméně přiznání odkladného účinku je rozhodnutí dočasné povahy, které pouze na omezenou dobu oddaluje povinnost stěžovatele vycestovat z území ČR, jež se obnoví v případě, že bude kasační stížnost neúspěšná a stěžovatel mezitím nezíská jiný pobytový titul. Také není známo, že by stěžovatel za jinou trestnou a protiprávní činnost byl v současnosti stíhán či postižen.

[12] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nikterak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o kasační stížnosti.

[13] Na základě shora uvedeného Nejvyšší správní soud podle ve spojení s a 3 přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Je však třeba uvést, že krajský soud v předcházejícím řízení zamítl návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku žaloby. Přiznání odkladného účinku pouze vůči rozsudku krajského soudu by tedy za dané situace nemohlo vést k odložení účinků rozhodnutí žalovaného po dobu trvání řízení o kasační stížnosti. Proto Nejvyšší správní soud vymezil rozsah odkladného účinku tak, že jeho přiznáním se pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti účinky jak napadeného rozsudku, tak i účinky rozhodnutí žalovaného.

[14] Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. , č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (viz § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k citovanému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[15] Soudní poplatek lze zaplatit:[OBRÁZEK]

- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1090511226.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. září 2026

JUDr. Radan Malík

předseda senátu