Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 70/2026-75

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 137 063 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka, úroku ve výši 78,57 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, , úroku ve výši 78,57 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dme datum. Na základě této smlouvy byla žalovanému téhož dne poskytnuta bezhotovostně částka částka. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 78,57 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2025. Žalovaný však na dlužnou částku zaplatil pouze 2 splátky, tedy celkem částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, byl celý úvěr zesplatněn. Na základě porušení smlouvy o úvěru žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v částce částka, právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v částce částka a po zesplatnění úvěru též na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru (částky částka) za každý den prodlení od datum do data datum, tedy v celkové částce částka. Žalobkyně dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru ve výši 78,57 % ročně z částky částka od datum do datum v celkové částce částka a úrok ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, přičemž výše úroku je omezena částkou částka. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně vyhodnocovala na základě povinnosti doložit potvrzení o příjmech, na základě informací o klientovi z databází ISIR, NRKI a SOLUS, jakož i z informativního výpisu z bankovního účtu žalovaného, z hodnocení klienta a z jeho prohlášení. Žalobkyně na základě informací, které čerpala z uvedených registrů a od klienta, dospěla k závěru, že neexistují důvodné pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, ohledně čehož byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání dne 1. 6 2026, ke kterému byl řádně předvolán, proto soud jednal v souladu s , (dále jen „ “), v jeho nepřítomnosti.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru číslo hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“) a z předsmluvního formuláře z datum soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka s tím, že bude splácen ve 48 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná, po celou dobu splácení úvěru, ve výši 78,57 % ročně. Při odstoupení od smlouvy pak činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr činí 114,05 %.

5. Z dodatku č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru číslo hodnota soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž je v dodatku popsán proces uzavření smlouvy uvedeným způsobem.

6. Z oznámení o schválení úvěru z datum soud zjistil, že byl schválen úvěr na základě smlouvy o úvěru, ve znění dodatku č. hodnota k této smlouvě. V dokumentu jsou uvedeny základní podmínky poskytnutí úvěru, včetně výše poskytnutého plnění žalobkyní, výše měsíčních a podmínky splácení s tím, že se RPSN navýšilo na 118,09 %.

7. V dokumentu „Základní informace o klientovi“ žalobkyně shrnula základní údaje o žalovaném s tím, že žalovaný měl dne datum odeslat částka (z dokumentu „Důkaz o odeslání částka“). Ohledně této transakce byl žalovaný obratem informován žalobkyní cestou SMS s tím, že žalovaný na ni souhlasně reagoval (z dokumentů „Zaslaná SMS /Informace o vyplacení/“ a „Důkaz o přijaté SMS /pro vyplacení/“).

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, na který zaplatil dvě splátky po částka (ve dnech datum a datum), dále byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradám.

9. Z předžalobní výzvy z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka do 15 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy. Z poštovního podacího archu z datum soud zjistil, že předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

10. Z výzev k zaplacení z datum a z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátek úvěru, s jejichž splácením byl v prodlení, a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

11. Z oznámení z datum soud zjistil, že došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy žalovaný byl povinen uhradit částku částka do 10 dnů od data odeslání oznámení.

12. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného.

13. Z potvrzení o příchozí úhradě z datum soud zjistil, že žalovaný přijal dne datum částku částka, přičemž tato částka představuje mzdu žalovaného. Z potvrzení o příjmu žalovaného z datum soud zjistil, že žalovaný pracuje u společnosti právnická osoba, kde jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil částka.

14. Z hodnocení klienta z datum se podává, že žalovaný je zaměstnaný s příjmem částka. Ve výdajích bylo zahrnuto životní minimum v částce částka, náklady na bydlení v částce částka a rezerva ve výši částka. Volné zdroje tedy po odečtení výdajů (navýšených o rezervu) od příjmů byly určeny v částce částka.

15. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně má od datum oprávnění poskytovat spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení.

16. Z výpisu záznamů z registru SOLUS a z výpisu z nebankovního registru klientských informací se podává, že žalovaný nemá žádné dluhy po splatnosti.

17. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum žalobkyně odeslala částku částka žalovanému.

18. S ohledem na shora uvedená zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na účet částku ve výši částka na základě smlouvy označené jako smlouva o úvěru číslo hodnota, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka ve 48 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný zaplatil první dvě splátky, celkem tedy žalobkyni zaplatil částku částka. Dále žalovaný nezaplatil ničeho. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci, a proto je dále pro nadbytečnost již nerozváděl.

19. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle , (dále jen „o. z.“), a zejména , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť tuto smlouvu uzavírala žalobkyně jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti uvedla pouze obecně, že vyhodnotila úvěruschopnost na základě toho, že žalovaný byl povinen doložit potvrzení o svém příjmu a výpis z účtu, dále lustrací v ISIR, NRKI a SOLUS a údajů z karty k posuzování úvěruschopnosti. Žalobkyně pouze zjišťovala a ověřovala příjem žalovaného, ve zbytku se spoléhala na jeho tvrzení, aniž tyto nějak ověřovala. Žalobkyně zejména nezkoumala a neověřovala skutečné výdaje žalovaného, kdy vycházela pouze z částky životního minima, ani se nezabývala reálnými celkovými majetkovými poměry žalovaného, což mohla učinit např. prostřednictvím výpisů z účtu za relevantní období, neověřovala ani žalovaným uvedenou částku, kterou vynakládá na bydlení (např. na základě nájemní smlouvy, plateb za energie a za služby spojené s bydlením, výpisem z evidence katastru nemovitostí, když žalovaný ve formuláři uvedl, že má vlastní bydlení). Jako nevěrohodné se rovněž jeví tvrzení žalovaného, že má vysokoškolské vzdělání, když z potvrzení o příjmu vyplývá, že pracuje jako montážník stavebních výtahů s čistým měsíčním příjmem částka. S ohledem na tyto skutečnosti nelze než uzavřít, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného pouze formálně na základě neověřených údajů, a nepostupovala tak s péčí odborníka. Nedostála tak své povinnosti, že má před uzavřením smlouvy ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posuzovat úvěruschopnost žalovaného a na předmětnou smlouvu je tedy třeba ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona hledět jako na absolutně neplatnou.

24. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze částku částka. Soud proto ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalovanému vrátit dosud nesplacenou jistinu ve výši částka. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne datum. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení do 15 dnů od data odeslání, tj. do datum. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši úroku z prodlení soud přiznal v zákonné výši dané , tj. ve výši 11,50 %. Soud tedy žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení ve lhůtě stanovené , neboť žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nic netvrdil, ani nedoložil ke svým aktuálním majetkovým poměrům a schopnostem uvedenou částku splácet. Ve zbývající části pak soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru ohledně nároků z ní vyplývajících zamítl (výrok II).

25. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 56,6 %, žalovaný co do 43,4 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 13 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ve spojení s bodem 5 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od datum, sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé a účast na jednání soudu). Dále jí náleží náhrada hotových výdajů dle advokátního tarifu, kterou soud přiznal v částkách částka dle advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, za převzetí a přípravu zastoupení (na základě dohody o zastoupení ze datum), a po částka za každý ze tří dalších úkonů dle advokátního tarifu, ve znění účinném od datum. Jelikož je zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH a tato doložila osvědčení o registraci plátce DPH, přiznal soud ještě částku částka představující DPH. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 13 % pak činí částka (13 % z částka). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění tvrzení a důkazů k prokázání, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť to měla učinit již v podané žalobě. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní ( ) s povinností plnit k rukám advokátky ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.