Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 70/2026-75
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 137 063 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka, úroku ve výši 78,57 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z částky , částka, , úroku ve výši 78,57 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dme datum. Na základě této smlouvy byla žalovanému téhož dne poskytnuta bezhotovostně částka částka. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 78,57 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2025. Žalovaný však na dlužnou částku zaplatil pouze 2 splátky, tedy celkem částka. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, byl celý úvěr zesplatněn. Na základě porušení smlouvy o úvěru žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v částce částka, právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v částce částka a po zesplatnění úvěru též na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru (částky částka) za každý den prodlení od datum do data datum, tedy v celkové částce částka. Žalobkyně dále požaduje úrok za poskytnutí úvěru ve výši 78,57 % ročně z částky částka od datum do datum v celkové částce částka a úrok ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, přičemž výše úroku je omezena částkou částka. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně vyhodnocovala na základě povinnosti doložit potvrzení o příjmech, na základě informací o klientovi z databází ISIR, NRKI a SOLUS, jakož i z informativního výpisu z bankovního účtu žalovaného, z hodnocení klienta a z jeho prohlášení. Žalobkyně na základě informací, které čerpala z uvedených registrů a od klienta, dospěla k závěru, že neexistují důvodné pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, ohledně čehož byl právní předchůdkyní žalobkyně opakovaně upomínán.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání dne 1. 6 2026, ke kterému byl řádně předvolán, proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), v jeho nepřítomnosti.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru číslo hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“) a z předsmluvního formuláře z datum soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka s tím, že bude splácen ve 48 měsíčních splátkách po částka. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná, po celou dobu splácení úvěru, ve výši 78,57 % ročně. Při odstoupení od smlouvy pak činí částka úroku splatná za 1 kalendářní den částka. Předpokládaná výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr činí 114,05 %.
5. Z dodatku č. hodnota k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru číslo hodnota soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž je v dodatku popsán proces uzavření smlouvy uvedeným způsobem.
6. Z oznámení o schválení úvěru z datum soud zjistil, že byl schválen úvěr na základě smlouvy o úvěru, ve znění dodatku č. hodnota k této smlouvě. V dokumentu jsou uvedeny základní podmínky poskytnutí úvěru, včetně výše poskytnutého plnění žalobkyní, výše měsíčních a podmínky splácení s tím, že se RPSN navýšilo na 118,09 %.
7. V dokumentu „Základní informace o klientovi“ žalobkyně shrnula základní údaje o žalovaném s tím, že žalovaný měl dne datum odeslat částka (z dokumentu „Důkaz o odeslání částka“). Ohledně této transakce byl žalovaný obratem informován žalobkyní cestou SMS s tím, že žalovaný na ni souhlasně reagoval (z dokumentů „Zaslaná SMS /Informace o vyplacení/“ a „Důkaz o přijaté SMS /pro vyplacení/“).
8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, na který zaplatil dvě splátky po částka (ve dnech datum a datum), dále byl opakovaně žalobkyní vyzván k úhradám.
9. Z předžalobní výzvy z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka do 15 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy. Z poštovního podacího archu z datum soud zjistil, že předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
10. Z výzev k zaplacení z datum a z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě splátek úvěru, s jejichž splácením byl v prodlení, a byl upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.
11. Z oznámení z datum soud zjistil, že došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy žalovaný byl povinen uhradit částku částka do 10 dnů od data odeslání oznámení.
12. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného.
13. Z potvrzení o příchozí úhradě z datum soud zjistil, že žalovaný přijal dne datum částku částka, přičemž tato částka představuje mzdu žalovaného. Z potvrzení o příjmu žalovaného z datum soud zjistil, že žalovaný pracuje u společnosti právnická osoba, kde jeho průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil částka.
14. Z hodnocení klienta z datum se podává, že žalovaný je zaměstnaný s příjmem částka. Ve výdajích bylo zahrnuto životní minimum v částce částka, náklady na bydlení v částce částka a rezerva ve výši částka. Volné zdroje tedy po odečtení výdajů (navýšených o rezervu) od příjmů byly určeny v částce částka.
15. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně má od datum oprávnění poskytovat spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení.
16. Z výpisu záznamů z registru SOLUS a z výpisu z nebankovního registru klientských informací se podává, že žalovaný nemá žádné dluhy po splatnosti.
17. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum žalobkyně odeslala částku částka žalovanému.
18. S ohledem na shora uvedená zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum na účet částku ve výši částka na základě smlouvy označené jako smlouva o úvěru číslo hodnota, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka ve 48 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný zaplatil první dvě splátky, celkem tedy žalobkyni zaplatil částku částka. Dále žalovaný nezaplatil ničeho. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci, a proto je dále pro nadbytečnost již nerozváděl.
19. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zejména zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), neboť tuto smlouvu uzavírala žalobkyně jako podnikatelka a žalovaný jako spotřebitel.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Soud se ve světle uvedené právní úpravy nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv. Žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti uvedla pouze obecně, že vyhodnotila úvěruschopnost na základě toho, že žalovaný byl povinen doložit potvrzení o svém příjmu a výpis z účtu, dále lustrací v ISIR, NRKI a SOLUS a údajů z karty k posuzování úvěruschopnosti. Žalobkyně pouze zjišťovala a ověřovala příjem žalovaného, ve zbytku se spoléhala na jeho tvrzení, aniž tyto nějak ověřovala. Žalobkyně zejména nezkoumala a neověřovala skutečné výdaje žalovaného, kdy vycházela pouze z částky životního minima, ani se nezabývala reálnými celkovými majetkovými poměry žalovaného, což mohla učinit např. prostřednictvím výpisů z účtu za relevantní období, neověřovala ani žalovaným uvedenou částku, kterou vynakládá na bydlení (např. na základě nájemní smlouvy, plateb za energie a za služby spojené s bydlením, výpisem z evidence katastru nemovitostí, když žalovaný ve formuláři uvedl, že má vlastní bydlení). Jako nevěrohodné se rovněž jeví tvrzení žalovaného, že má vysokoškolské vzdělání, když z potvrzení o příjmu vyplývá, že pracuje jako montážník stavebních výtahů s čistým měsíčním příjmem částka. S ohledem na tyto skutečnosti nelze než uzavřít, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného pouze formálně na základě neověřených údajů, a nepostupovala tak s péčí odborníka. Nedostála tak své povinnosti, že má před uzavřením smlouvy ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posuzovat úvěruschopnost žalovaného a na předmětnou smlouvu je tedy třeba ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona hledět jako na absolutně neplatnou.
24. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Žalovaný z ní vrátil pouze částku částka. Soud proto ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru uložil žalovanému vrátit dosud nesplacenou jistinu ve výši částka. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení soud žalovanému uložil společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Prodlení se odvíjí od výzvy odeslané dne datum. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení do 15 dnů od data odeslání, tj. do datum. Ode dne následujícího se tak žalovaný ocitl v prodlení. Výši úroku z prodlení soud přiznal v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši 11,50 %. Soud tedy žalovanému uložil zaplatit žalobkyni poskytnutou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení ve lhůtě stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nic netvrdil, ani nedoložil ke svým aktuálním majetkovým poměrům a schopnostem uvedenou částku splácet. Ve zbývající části pak soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru ohledně nároků z ní vyplývajících zamítl (výrok II).
25. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 56,6 %, žalovaný co do 43,4 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 13 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od datum, sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé a účast na jednání soudu). Dále jí náleží náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, kterou soud přiznal v částkách částka dle advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, za převzetí a přípravu zastoupení (na základě dohody o zastoupení ze datum), a po částka za každý ze tří dalších úkonů dle advokátního tarifu, ve znění účinném od datum. Jelikož je zástupkyně žalobkyně plátkyní DPH a tato doložila osvědčení o registraci plátce DPH, přiznal soud ještě částku částka představující DPH. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 13 % pak činí částka (13 % z částka). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu za doplnění tvrzení a důkazů k prokázání, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť to měla učinit již v podané žalobě. Lhůtu k zaplacení nákladů řízení soud určil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí nebo exekuce.