Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 324/2025-24

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 29.430 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky 9.000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24.000 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.000 Kč a částky 5.430 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky 9.000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24.000 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.000 Kč a částky 5.430 Kč.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce se domáhal zaplacení částky 24.000 Kč (jistina zápůjčky ve výši 15.000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9.000 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 24.000 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2.000 Kč a částky 5.430 Kč (smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ode dne 14. 11. 2024 do dne 11. 11. 2025).

Žalobu odůvodnil tak, že dne datum uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Žalovaný nehradil ve smlouvě ujednané splátky zápůjčky řádně a včas, na splátkách zápůjčky dosud uhradil 0 Kč.

Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalobce tvrdil, že si před uzavřením Smlouvy od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného.

Žalovaný se k žalobě ani na výzvu soudu nevyjádřil.

Se souhlasem účastníků ( , , dále jen „“) soud postupoval podle a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

Zy označené jako „SMLOUVA O ZÁPŮJČCE“ soud zjistil, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli dne datum. Předmětem smlouvy je mj. závazek žalobce poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč a závazek žalovaného hradit předepsané splátky.

Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce dne datum zaslal na účet č. č. účtu částku 15.000 Kč. Ze sdělení Anonymizováno soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem uvedeného účtu byl toho času žalovaný.

Jelikož žalovaný nevznesl žádnou obranu, vyšel soud z tvrzení žalobce, že žalovaný dosud na splátkách zápůjčky neuhradil nic.

Jelikož žalovaný uzavíral Smlouvu v postavení spotřebitele, aplikují se na ni pravidla zakotvená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“).

Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Soud se proto nejprve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda žalobce před poskytnutím zápůjčky řádně zkoumal schopnost žalovaného poskytovanou zápůjčku splácet.

Žalobce nepředložil žádný důkaz svědčící o tom, zda a jakým způsobem prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to ani poté, co jej soud vyzval k doplnění tvrzení a důkazů. Soud tak nemá za prokázané, že by žalobce úvěruschopnost žalovaného zkoumal.

Soud tedy nemohl učinit jiný právní závěr, než že žalobce nesplnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a tento poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Smlouva je z toho důvodu podle § 87 z. s. ú. absolutně neplatná.

Závěr o neplatnosti Smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr se opírá mj. o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba proti Anonymizováno Anonymizováno. Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , dospěl k závěru, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Z konstantní judikatury vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena.

Soud se tak dále žalobou zabýval pouze z toho pohledu, zda je žalovaný povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení, a to podle § 87 z. s. ú.

Z důkazů vyplynulo, že žalobce poskytl žalovanému na základě neplatné Smlouvy částku 15.000 Kč, žalovaný dosud na splátkách zápůjčky uhradil částku 0 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 15.000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce (podle § 87 z. s. ú.).

Pokud jde o lhůtu ke splnění této povinnosti, bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit v „základní“ době do tří dnů od právní moci rozsudku, vyplývající z Jelikož žalovaný námitky tohoto charakteru nevznesl, určil soud lhůtu k plnění právě na tři dny od právní moci rozsudku.

Ve zbytku žalované částky a příslušenství soud žalobu zamítl, neboť z absolutně neplatné Smlouvy nemohou žalobci plynout žádné nároky na zaplacení poplatků, smluvních pokut, smluvních úroků či nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud žalobu zamítl i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení, jelikož žalovaný se dosud do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení žalobci nedostal, jak plyne z § 87 z. s. ú. a z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. .

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl (při zohlednění příslušenství) úspěšný ani v rozsahu 50 % žalované částky, nárok na náhradu nákladů řízení tak nemá. Jelikož žalovaný zůstal v řízení pasivní a žádné náklady mu nevznikly, nárok na náhradu nákladů řízení nemá ani on.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.