Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 204/2025-87

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Votroubkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

o zaplacení 11 300 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 361,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požaduje po žalované další částku 6 938,84 Kč spolu s úrokem ve výši 1 923,03 Kč a dále s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 792,79 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 361,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požaduje po žalované další částku 6 938,84 Kč spolu s úrokem ve výši 1 923,03 Kč a dále s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 792,79 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 12. 2025 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 11 300 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 2. 9. 2021 smlouvu o kontokorentu č. 013754168R, na jejímž základě žalovaná čerpala od žalobkyně úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila. Proto žalobkyně ke dni 30. 1. 2025 úvěr zesplatnila. Žalovaná kontokorent čerpala opakovaně, a to vždy postupně až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Celkem tak na úvěr čerpala částku 1 025 957,57 Kč. Splatila celkem částku ve výši 1 021 596,41 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení naposledy čerpané a nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok do 28. 11. 2025 ve výši 1 923,03 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 28. 11. 2025 ve výši 792,79 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 300 Kč, smluvní úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 29. 11. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nedostavila se ani k jednání soudu, ke kterému byla včas a řádně předvolána, aniž by požádala o odročení jednání, a proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (dle , , v platném znění, dále jen ).

3. Pro úplnost soud dodává, že se nejprve zabýval svou mezinárodní příslušností, když žalovaná je státní příslušnicí Ukrajiny. Dospěl k závěru, že je příslušný, neboť v řízení vyšlo najevo, že žalovaná dlouhodobě žije v České republice, je zde i provdána. Svou příslušnost soud dovodil dle Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. m.s., podle bydliště žalované. Dle této smlouvy pak právem rozhodným ve věci je právní řád toho státu (smluvní strany mezinárodní smlouvy), na jehož území účastníci uzavřeli smlouvu, v této věci tedy právní řád České republiky.

4. Z žádosti o poskytnutí úvěru č. hodnota ze dne 1. 9. 2021 a z informací žalobkyně o žádosti bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí kontokorentu (úvěru) do výše úvěrového limitu 10 000 Kč k účtu č. č. účtu. Žalovaná v žádosti uvedla, že je vdaná, má základní vzdělání, bydlí v nájemním bytě s jednou osobou bez příjmu, je zaměstnaná a její celkový měsíční čistý příjem činí 16 005 Kč. Pravidelné měsíční výdaje uvedla ve výši 5 000 Kč a měsíční výši splátek úvěrů apod. uvedla 1 039 Kč. Žalovaná měla již u žalobkyně dva spotřebitelské úvěry, jejichž nesplacená jistina činila 49 325,11 Kč a 758,80 Kč. Žádost žalované byla žalobkyní schválena bez nutnosti doložení příjmů.

5. Ze smlouvy o kontokorentu č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že jí bylo sjednáno poskytnutí neúčelového revolvingového úvěru k účtu žalované, který u žalobkyně měla. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 10 000 Kč.

6. Z informací z právnická osoba o žalované bylo zjištěno, že žalovaná měla již celkem čtyři úvěrové produkty. V oblasti splátkových kontraktů a hypoték měla dva existující kontrakty, kde nesplacená jistina činila celkem 4 147 158 Kč a měsíční splátky činily celkem 13 235 Kč. Jednalo se o osobní úvěr poskytnutý dne 20. 7. 2021, kde nesplacená jistina činila 62 340 Kč a o hypoteční úvěr poskytnutý dne 30. 6. 2017, kde nesplacená jistina činila 4 084 818 Kč. V oblasti kreditních, úvěrových karet a stavebního spoření měla dva existující kontrakty. Jednalo se o úvěr na stavebním spoření s úvěrovým limitem 300 000 Kč poskytnutý dne 19. 3. 2019, kde výše měsíční splátky činila 2 130 Kč, a o úvěr na stavebním spoření s úvěrovým limitem 345 000 Kč poskytnutý dne 31. 7. 2017, kde výše měsíční splátky činila 2 445 Kč.

7. Z interního dokumentu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná. Vyhodnocení proběhlo prostřednictvím statistického modelu bez nutnosti doložení skutečných příjmů žalované. Žalobkyně operovala s deklarovaným příjmem žalované ve výši 16 005 Kč měsíčně a s výdaji ve výši 15 023 Kč měsíčně. Žalovaná vyšla z posouzení jako velmi málo riziková a všechna kritéria byla splněna.

8. Dle tvrzení žalobkyně byly příjmy žalované ověřeny výpisy z běžného účtu žalované vedeného u žalobkyně. Tyto výpisy však žalobkyně nepředložila. Stejně tak nebylo zjištěno, že by výpisy z účtu byly použity pro ověření reálných výdajů žalované.

9. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.

10. Úvěr poskytnutý žalobkyní žalované má charakter spotřebitelského úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila svou povinnost plynoucí z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z podkladů, které žalobkyně použila při posuzování úvěruschopnosti žalované totiž vyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Úvěr jí tedy žalobkyní neměl být vůbec poskytnut. Žalobkyně věděla o tom, že žalovaná je již značně zadlužena. Ačkoliv v žádosti žalovaná uvedla, že splácí pouze 1 039 Kč měsíčně, z podkladů žalobkyně plyne, že skutečná výše měsíčních splátek musí být mnohem vyšší (při zohlednění faktu, že manžel žalované byl dle údajů v žádosti bez příjmů). Pro výpočet úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 16 005 Kč měsíčně a výdajů ve výši 15 023 Kč měsíčně. Žalované tak dle těchto údajů průměrně zůstává jen 982 Kč měsíčně. Ze všech těchto okolností nemohla být žalobkyně bez důvodných pochybností o schopnosti žalované další spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč splácet. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

15. Protože úvěrová smlouva byla shledána dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za neplatnou, je žalovaná povinna žalobkyni vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem čerpala částku 1 025 957,57 Kč a splatila celkem 1 021 596,41 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit částku 4 361,16 Kč, což soud žalované ve výroku I. tohoto rozsudku uložil.

16. Ve zbytku, tj. co do všech ostatních nároků, jež žalobkyně spojovala s neplatnou smlouvou, musel soud žalobu zamítnout jako nedůvodnou, a to včetně uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení (k tomu viz blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ).

17. Právo na náhradu nákladů řízení by podle náleželo žalované, té ale žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. Proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.