Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1702/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti D., zastoupené JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem Poděbradova 1243/7, Ostrava, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 263/2026 ze dne 2. 4. 2026 a usnesení Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Odboru výnosů a praní peněz č. j. NCOZ-1635-21/TČ-2026-412400 ze dne 25. 2. 2026, za účasti Městského soudu v Praze a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Odboru výnosů a praní peněz, jako účastníků řízení, a Městského státního zastupitelství v Praze jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor výnosů a praní peněz, zajistila peněžní prostředky na bankovních účtech stěžovatelky jako věc důležitou pro trestní řízení, konkrétně jako náhradní hodnotu za výnos z trestné činnosti podle § 79g odst. 1 s ohledem na § 77b odst. 1 písm. d) trestního řádu. Stěžovatelka a její společník a jednatel v jedné osobě jsou podezřelými. Stěžovatelčinu stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení obou těchto rozhodnutí. Tvrdí, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v a 3, , a 4, a a 2 d.

2. Policie v napadeném usnesení o zajištění rozhodla ve věci podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle , odst. 5 písm. a) a zvlášť závažného zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle , odst. 2, odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. c) účinného do 31. 12. 2025, případně jiného trestného činu spáchaného prozatím neztotožněnými osobami. Policie vyšla ze zjištění, že stěžovatelka na přelomu let 2024 a 2025 prošla změnou transakční historie i předmětu činnosti a z prakticky neaktivní společnosti se stala firmou s vysokým obratem. Odchozí platby stěžovatelky směřují hlavně do rizikových zemí a její účty se jeví jako tranzitní bez vazby na ČR. Policie zdůvodnila, že z prozatímních zjištění plyne, že blíže neztotožněné osoby jednaly v úmyslu nedodat nasmlouvané zboží (3 000 ks dělostřelecké munice na ukrajinskou stranu), čímž uvedly poškozenou společnost v omyl za účelem vlastního obohacení.

3. Městský soud v napadeném usnesení zdůvodnil, že dosavadní poznatky skutečně nasvědčují tomu, že se stěžovatelka a druhý podezřelý mohli dopustit prověřované závažné trestné činnosti (milionového podvodu). Vysvětlení stěžovatelky o přijatých peněžních prostředcích bude dále prověřováno, včetně autenticity předložených listin, ale zatím nebylo doloženo. Naopak zavdává důvodné pochybnosti o rozsahu tvrzeného prodeje zboží (monolitu z použitých zařízení). Podezření je podle městského soudu o to více manifestní, když byla stěžovatelka ekonomicky neaktivní až do doby, kdy ji koupil druhý podezřelý. Pak začala mít velmi vysoké obraty: na její účty přicházejí prostředky ze zahraničních účtů (převážně z Polska) a bez reálné ekonomické vazby v ČR odcházejí do rizikové země (Číny).

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uznává, že zajištění peněžních prostředků má sice prozatímní a preventivní charakter, ale zároveň výrazně zasahuje do jejího práva vlastnit majetek i práva podnikat a může ji značně poškodit. Je přesvědčena, že dostatečně podložila původ přijatých prostředků už v rámci své stížnosti proti usnesení policie. Stěžovatelka zpochybňuje zdroje policejního orgánu. Ani policie, ani městský soud podle ní nespecifikovaly, v čem spatřují údajnou trestnou činnost ani kdo má být poškozeným. Napadená rozhodnutí nejsou podle stěžovatelky náležitým způsobem odůvodněna a jsou tedy nepřezkoumatelná. Do doby podání ústavní stížnosti nebylo zahájeno trestní stíhání, dle judikatury Ústavního soudu přitom s plynoucím časem klesá legitimita dočasného zajištění.

5. Všechny procesní předpoklady k projednání ústavní stížnosti jsou splněny.

6. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V takovém případě postačí, je-li usnesení Ústavního soudu o odmítnutí stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá ( ).

7. Ústavní soud připomíná, že prostor pro přezkum ústavnosti rozhodnutí o zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, zejména pak nástrojů trestné činnosti, výnosů z ní, předmětů mezinárodní sankce a příp. náhradní hodnoty (§ 79a až 79g trestního řádu) je omezený. Ústavní soud u takových rozhodnutí zkoumá: zda mají zákonný podklad ( y a d), zda byla vydána příslušným orgánem ( , y) a zda nejsou projevem svévole ( y a a 3 y). Posouzení vlastních podmínek vydání rozhodnutí o zajištění je pak především věcí příslušných orgánů veřejné moci (např. usnesení

sp. zn.

, bod 10). Stěžovatelka svou ústavní stížností míří právě do posouzení podmínek vydání rozhodnutí o zajištění, které považuje za nedostatečně podložené. Naopak má za to, že ona svoji ekonomickou činnost a peněžní operace osvětlila dostatečně.

8. Napadená rozhodnutí staví důvodnost podezření ze spáchání trestné činnosti zejména na zjištěních, která vyplynula z materiálů přiložených ke dvěma trestním oznámením (z toho jednoho podaného Finančním analytickým úřadem) a z vlastního šetření orgánů činných v trestním řízení. Bylo zmapováno, že na základě smlouvy uzavřené na nákup dělostřelecké munice mezi společností Encompass Limited Liabillity Company - která má být poškozenou, jak jednoznačně plyne z odůvodnění napadených rozhodnutí, přestože v nich tato společnost není jako poškozená označena výslovně - a společností Defense Technology Agency byly v průběhu října 2025 zaslány tři platby z první zmíněné společnosti na účet druhé zmíněné společnosti. Následně z účtu této společnosti odešly v lednu 2026 tři platby na účet stěžovatelky a odtud byly peněžní prostředky dále přeposílány na jiné účty (převážně čínských společností či jiné účty stěžovatelky). Takto popsaný řetězec spolu s dalšími zjištěními ohledně podnikatelské historie stěžovatelky se Ústavnímu soudu jeví jako dostačující podklad pro napadená rozhodnutí. A to s ohledem na to, že jde o prvotní zajištění peněžních prostředků stěžovatelky na samém počátku trestního řízení, nikoliv o mnohaleté zajištění v dlouhotrvajícím trestním řízení. Stěžovatelka se dovolává judikatury Ústavního soudu k tomu, že u trvajícího zajištění časem klesá legitimita, to však v tuto chvíli není aktuální, tedy ani přiléhavé.

9. Zajištění (a platí to přiměřeně i pro zajišťování náhradní hodnoty) totiž lze provést, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že majetkové hodnoty jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly použity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti. Postačí přitom vyšší stupeň pravděpodobnosti, dostatečně odůvodněný zjištěnými skutečnostmi. Na počátku řízení, kdy je potřeba získané poznatky rychle vyhodnotit a hrozí nebezpečí z prodlení, nelze na zdroje, z nichž pravděpodobnost takového určení majetkových hodnot vyplynula, vztáhnout obecné požadavky hodnověrnosti, věrohodnosti a spolehlivosti, jaké jsou jinak kladeny na důkazy v (dalším) trestním procesu. Z preventivní povahy zajišťovacích institutů vyplývá, že se pohybují vždy v rovině pravděpodobnosti, nikoli jistoty, ohledně budoucích následků, jež se snaží předvídat. Závěr, že majetkové hodnoty mají uvedené určení, tedy nemusí být plně hodnověrný a není ani konečný, neboť může být dalším šetřením vyvrácen. Výsledky trestního řízení Ústavní soud nemůže svým rozhodnutím předjímat (např. usnesení

sp. zn.

, bod 11, nebo

, bod 10).

10. Proto obstojí i odůvodnění městského soudu, že stěžovatelčino vysvětlení se prozatím nejeví jako věrohodné, ale bude dále posuzováno. Ústavní soud připomíná, že v průběhu řízení je možné - a to i opakovaně - žádat o zrušení nařízeného zajištění. Přitom není-li zajištění pro účely trestního řízení nadále nutné, orgány činné v trestním řízení jej mohou omezit nebo zrušit i bez návrhu.

11. Ústavní soud shrnuje, že neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Proto odmítl její ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2026

Dita Řepková, v. r.

předsedkyně senátu