Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 106/2026-23

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Reiserovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení 33 388 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 20 388 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 901,97 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 108,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 13 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 20 388 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 901,97 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 108,32 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 33 388 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 901,97 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 1 108,32 Kč a dále zákonného úroku z prodlení 12 % ročně z částky 14 635,03 Kč a smluvního úroku 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč, obojí od 25. 11. 2025 do zaplacení. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba., uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, podle níž žalované poskytl 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Pohledávka byla dne 10. 12. 2025 postoupena žalobci.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a tvrzení žalobce nijak skutkově nezpochybnila. Tato okolnost však nezbavuje soud povinnosti přezkoumat z úřední povinnosti platnost spotřebitelské smlouvy a případnou nepřiměřenost jejích ujednání.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum včetně předpisu splátek, transakční historie, oznámení o postoupení pohledávky, smlouvy o postoupení pohledávek, předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2026 a podacího lístku soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž vedle pevného úroku 761 Kč byly sjednány další povinné úhrady za poskytnutí úvěru, administrativní činnost a hotovostní inkaso v celkové výši 12 127 Kč; žalovaná uhradila pouze 2 000 Kč, takže nevrácená část skutečně poskytnuté jistiny činí 13 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobci a postoupení bylo žalované oznámeno, takže aktivní věcná legitimace žalobce je dána i pro nárok na vydání plnění z neplatného právního jednání. Předžalobní výzva byla podána dne 9. 3. 2026 jako doporučená zásilka na adresu žalované, faktické převzetí prokázáno nebylo a zásilka se vrátila jako nevyzvednutá; při obvyklém běhu poštovní přepravy se mohla dostat do dispoziční sféry žalované nejpozději dne 13. 3. 2026, avšak vzhledem k poskytnuté lhůtě k plnění do 24. 3. 2026 se žalovaná dostala do prodlení až dne 25. 3. 2026.

5. Z doplnění žaloby a žádosti o úvěr ze dne 25. 3. 2024 soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že je na rodičovské, její měsíční příjem činí 17 660 Kč a její měsíční výdaje 27 770 Kč. Současně uvedla, že osoba žijící s ní ve společné domácnosti má měsíční příjem 19 022 Kč a že měsíční výdaje celé domácnosti činí 30 845 Kč; použitelný měsíční příjem celé domácnosti byl poskytovatelem vypočten na 5 837 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná a má vyživovací povinnost vůči jedné osobě. Poskytovatel podle doplnění žaloby tyto údaje ověřoval oznámením České správy sociálního zabezpečení, potvrzeními o platbách, poštovními poukázkami, nájemní smlouvou, dokladem o zaplacení nájemného, výpisy z bankovního účtu a nahlédnutím do registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Na základě těchto údajů dospěl poskytovatel k závěru, že žalovaná je schopna splácet úvěr ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 992 Kč; soud však tento závěr hodnotil samostatně v souvislosti s celkovou cenou úvěru a ochranou spotřebitele.

6. Právní vztah účastníků je spotřebitelským úvěrem podle a současně spotřebitelskou smlouvou ve smyslu , . Soud byl proto povinen z úřední povinnosti posoudit, zda smluvní ujednání neodporují kogentním pravidlům ochrany spotřebitele, dobrým mravům a zákazu zneužívajících ujednání.

7. Podle je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Podle se zakazují ujednání, která v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Samotný nominální úrok 761 Kč nevystihuje skutečnou cenu úvěru. Povinné úhrady 7 350 Kč a 2 077 Kč nebyly ve smlouvě spojeny s konkrétním, samostatným a pro spotřebitele reálně využitelným protiplněním, představují cenu za samotné poskytnutí a administraci úvěru. Také inkasní poplatek 2 700 Kč je součástí celkových nákladů spotřebitele. Tyto položky proto ekonomicky plní tutéž funkci jako úrok a jsou skrytou částí odměny poskytovatele. Za úvěr 15 000 Kč poskytnutý na 14 měsíců měla žalovaná mimo vrácení jistiny zaplatit 12 888 Kč, tedy dalších 85,92 % poskytnuté částky; RPSN byla 272,44 %. Při souhrnném posouzení nominálního úroku a povinných poplatků jde o odměnu zjevně nepřiměřenou, zakládající hrubý nepoměr v neprospěch spotřebitele. Smluvní konstrukce rozdělující cenu úvěru mezi nízký nominální úrok a několik povinných poplatků nemůže vyloučit přezkum skutečné hospodářské podstaty úplaty. Soud proto shledal smlouvu jako celek neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle ve spojení s . Ujednání o ceně tvoří podstatnou a od ostatního obsahu neoddělitelnou součást smluvního mechanismu splácení, po jejich vypuštění by nebylo možno zachovat ujednaný splátkový režim v podobě odpovídající vůli stran. Podle musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle má při plnění z neplatného závazku právo na vrácení plnění každá ze stran. Žalovaná obdržela 15 000 Kč a uhradila 2 000 Kč, její nevrácené obohacení proto činí 13 000 Kč. V tomto rozsahu byla žaloba důvodná. Nad tuto částku žalobce požadoval smluvní úrok, poplatky, smluvní pokutu a příslušenství navázané na neplatnou smlouvu, takové nároky mu nenáleží. Při určení splatnosti povinnosti vydat bezdůvodné obohacení soud přihlédl rovněž k tomu, že neplatnost smlouvy byla dovozena v poměrech spotřebitelského úvěru. Ustanovení , o spotřebitelském úvěru, při následcích některých porušení povinností poskytovatele vycházejí z toho, že spotřebitel nemá být nucen vrátit poskytnutou jistinu okamžitě, nýbrž v přiměřené době odpovídající jeho možnostem. V projednávané věci však žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, k žalobě se nevyjádřila, neuvedla své aktuální osobní, příjmové ani majetkové poměry a nenavrhla žádný způsob či časový rámec postupného vrácení jistiny. Soud proto neměl k dispozici konkrétní skutkové údaje, z nichž by mohl dovodit delší přiměřenou dobu splatnosti nebo splátkový režim odlišný od obecného závěru o splatnosti peněžitého dluhu po výzvě věřitele. Podle může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení podle odpovídá repo sazbě České národní banky pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení vzniklo, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila k 1. 1. 2026 3,50 %, zákonný úrok z prodlení proto činí 11,50 % ročně. Protože nebylo prokázáno faktické převzetí výzvy, soud vyšel z pravděpodobného okamžiku, kdy se zásilka při obvyklém běhu poštovní přepravy mohla dostat do dispoziční sféry žalované, tedy z 13. 3. 2026. Žalobce však ve výzvě určil žalované k plnění lhůtu do 24. 3. 2026; tuto lhůtu soud za daného procesního stavu a při absenci tvrzení žalované o jejích aktuálních možnostech nepovažoval za zjevně nepřiměřenou. Peněžitý dluh z bezdůvodného obohacení se tak stal splatným nejpozději uplynutím této lhůty a žalovaná se dostala do prodlení dne 25. 3. 2026. Úrok z prodlení byl proto přiznán od tohoto dne, ohledně úroku požadovaného za dřívější dobu a ostatního smluvně založeného či nesprávně vyčísleného příslušenství byla žaloba zamítnuta.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , . Žalobce byl úspěšný pouze v rozsahu přiznaného bezdůvodného obohacení 13 000 Kč, zatímco ve zbývající, větší části uplatněného nároku úspěšný nebyl. Žalovaná tak měla ve věci poměrně větší úspěch a zásadně by jí náležela náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu čistému procesnímu úspěchu. Ze spisu však nevyplývá, že by žalované v řízení jakékoli náklady vznikly; žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nebyla zastoupena a žádné náklady neuplatnila. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.