Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 146/2026-27

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci

Anonymizovaný odstavec

proti

Anonymizovaný odstavec

pro zaplacení částky 16 736,80 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. plynoucím z částky 8 000 Kč od 10. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 8 736,80 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 736,80 Kč od 20. 10. 2024 do zaplacení a z částky 8 000 Kč od 20. 10. 2024 do 9. 1. 2026, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % p. a. plynoucím z částky 8 000 Kč od 10. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 8 736,80 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 736,80 Kč od 20. 10. 2024 do zaplacení a z částky 8 000 Kč od 20. 10. 2024 do 9. 1. 2026, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16 736,80 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) a žalovaným byla dne 19. 9. 2024 prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 736,80 Kč ke dni sjednané splatnosti 19. 10. 2024. Žalovanému byla zaslána dne 30. 12. 2025 předžalobní upomínka, ten však na ni nereagoval.

2. Žalovaný se k věci i přes výzvu soudu nevyjádřil. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to podle ve spojení s ust. , když s tímto postupem žalobkyně souhlasila již v žalobě.

3. Ze smlouvy o úvěru č. Anonymizováno (č. l. 7-10) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 9. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. č. účtu částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky do 19. 10. 2024 spolu se smluveným úrokem 40 % p. a. a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 736,80 Kč.

4. Z potvrzení o provedené platbě od právnická osoba na č. l. 11 spisu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 9. 2024 poukázala na bankovní účet č. č. účtu částku ve výši 8 000 Kč pod var. symbol. Variabilní symbol platby odpovídá číslu úvěrové smlouvy a bankovní účet je účtem, který uvedl žalovaný ve smlouvě o úvěru.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 12. 2025 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 12. 2025, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a že žalovaný byl o tomto informován. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 30. 12. 2025 jak vyplynulo z podacího lístku na č. l. 17, stejně tak i předžalobní výzva k úhradě dluhu z téhož dne. V tomto oznámení i výzvě byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě tří dnů od doručení oznámení.

6. Žalobkyně soudu i přes jeho výzvu nepředložila důkazy, z kterých by mohl soud usuzovat, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. V tomto směru žalobkyně k výzvě soudu pouze doplnila, že právní předchůdkyně provedla lustraci žalovaného v dostupných databázích a na základě dokladů od žalovaného dospěla právní předchůdkyně k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Žalobkyně dále uvedla, že žádnými důkazy v tomto směru již nedisponuje a žádné důkazy k prokázání postupu souladného s ust. z. č. o spotřebitelském úvěru neoznačila, resp. uvedla již v žalobě, že důkazy k tomuto tvrzení nenavrhuje.

7. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a netvrdil žádné skutečnosti.

8. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. Podle , (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Není pochyb o tom, že žalovaný vstupoval do vztahu s právní předchůdkyní žalobkyně v pozici spotřebitele.

9. Podle , odst. 2 , o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 téhož zákona platí, že (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu. V tomto směru žalobkyně sice uvedla určitá tvrzení o tom, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost řádně posoudila, ale neposkytla k těmto tvrzením jediný důkaz. Žalobkyně tak neprokázala, že skutečně a případně jak konkrétně ověřovala její právní předchůdkyně výdělkové poměry žalovaného, zda měl či má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod.

12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou a vypořádat vztah mezi účastníky řízení pouze za použití ust. o spotřebitelském úvěru.

13. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 8 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni dosud žalovaný nevrátil ničeho. V daném případě se žalovaný na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, co do částky 8 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částku 8 000 Kč představující nesplacenou jistinu, vrátit. S ohledem na pasivitu žalovaného v řízení nemohl soud využít ust. o spotřebitelském úvěru a stanovit lhůtu k vrácení částky v době jiné, než-li v době tří dnů od právní moci rozsudku ( ), neboť soudu nejsou známy (majetkové) možnosti žalovaného, resp. bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal své možnosti splatit částku 8 000 Kč.

14. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. o. z. ve spojení s o. z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 10. 1. 2026. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Žalobkyně soudu doložila odeslání (doručení) výzvy ze dne 27. 12. 2025 s určením data splatnosti do 3 dnů. Výzva byla žalovanému za užití ust. o. z. doručena dne 6. 1. 2026 a ode dne uplynutí 3 dnů, tedy od 10. 1. 2026, je žalovaný v prodlení.

15. V ostatních částech musela být žaloba zamítnuta, neboť žalobkyni kromě nároku na vydání bezdůvodného obohacení nesvědčí právo na úhradu jakékoliv neplatně smluvené částky.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož by žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, náležely náklady řízení, a to v poměru jeho úspěchu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný žádné náklady v řízení nevynaložil ani neuplatnil, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.