Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

76 C 88/2025-46

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta,

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného,

o zaplacení 60 690 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do výše částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka (za období od datum do datum) a s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do výše , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, ) a s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná osoba úvěrový rámec vyčerpala, čímž jí vznikla povinnost úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci. I přes opětovné výzvy osoba žalovaná neuhradila splátku splatnou dne datum. V upomínce ze dne datum byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Jelikož osoba žalovaná tuto svoji povinnost řádně nesplnila, žalobkyně dopisem ze dne datum prohlásila celý dluh za splatný. Dále žalobkyně požadovala přiznání úroku z prodlení kapitalizovaného za měsíce trvání smlouvy před zesplatněním, a dále úrok z prodlení od lhůty zesplatnění datum do zaplacení. Dále se žalobkyně k výzvě soudu ohledně ověření úvěruschopnosti v části svého doplnění vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, především odkázala na příloh č.hodnota smlouvy a předložila y s tím, že dále prověřila výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí, SOLUS, a to s negativním výsledkem, a dále posuzovala úvěruschopnost za pomoci parametrů doporučení České národní banky (ČNB). Příjmy a výdaje ověřila výpisy z účtu žalované a výplatními páskami v surových datech JSON. Na příjmové stránce měl za prokázané tvrzení o příjmu v průměrné výši částka měsíčně (doloženo více), a na výdajové stránce s výdaji na bydlení ve výši částka a domácnost částka, vč. dalších závazků žalované (jednorázové úvěry přitom nezahrnoval do výpočtu, ale „počítal s ním ve skóre spotřebitele“), zjistil sázky a další závazky částka. Výsledek posouzení byl pak na základě „skóre“ a finančního zůstatku a algoritmu vyhodnocen tak, že jako maximální výše úvěru byla nabídnuta částka částka s měsíční splátkou částka při zůstatku částka.

2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila, aniž by žádala odročení jednání, a žalovaná strana se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listin: smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum, vč. přílohy č.hodnota, předsmluvních informací, formulář standardních informací, potvrzení o verifikační platbě povolení k inkasu (částka) a název“ ze dne datum, má soud za zjištěné, že účastníci sepsali na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím v elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém hotovostním (dále jen smlouva). Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka s tím, že bude vyplaceno částka na účet spotřebitele č. č. účtu (bod 4.4). Žalovaná se proti tomu zavázala splatit tento úvěr 72 měsíčními splátkami ve výši částka včetně smluvního úroku ve výši 57,99 % ročně, a to ke každému 15. dni v měsíci formou inkasa z jeho účtu; celkem bude splatná celková částka úvěru částka). Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.4. smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to na jeho e-mailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou částka (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, a v takovém případě se mimo jiné úroky stávají součástí jistiny (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostř. zaslaného SMS kódu (bod 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši částka ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. hodnota (bod 12.11. smlouvy). Dále z přílohy č.hodnota smlouvy („posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“) vyplývá, že žalobkyně měla za zjištěné z kontroly registrů a tzv. JSON dat ověřenu úvěruschopnost žalované, jak shora uvedeno v jejich žalobních tvrzeních, nicméně nelze ani z tvrzení, natož z předložených istinných důkazů zjistit jakýkoli konkrétní zdroj tvrzených příjmů, a nebyly ani předloženy tvrzená data JSON (JavaScript Object Notation), přestože se jich žalobkyně ve své žalobě jako důkazu dovolává. Soud ani nemohl žalobkyni poučit a vyzvat k doplnění tvrzení, resp. důkazů, na v rámci prvního jednání ve věci, neboť se nedostavila.

5. Z y datový výstup název bylo zjištěno, že žalovaná osoba neměla záznam v registru SOLUS ani v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku.

6. Z y potvrzení o vyplacení úvěru (bezhotovostní platba) na účet č. účtu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dle bod 4.4. smlouvy částku ve výši částka ve prospěch běžného účtu žalovaného; tj. celkem žalobkyně fakticky žalovanému dal k dispozici částku ve výši částka.

7. Z y upomínky ze dne datum (email + písemně) a datum (email + písemně) bylo zjištěno, že žalovaná osoba neuhradila splátky (částka) se splatností datum, žalobkyně ji vyzvala k dodatečné úhradě a současně ji vyúčtovala poplatek za 1. upomínku částka, resp. za 2. upomínku částka.

8. Z y výzvy k zaplacení zástupce žalobkyně z řad advokátů se zesplatněním (email + písemně) ze dne datum, vč. podacího lístku ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyně „zesplatnila“ úvěr a vyzvala žalovaného, aby ji celou dlužnou částku částka uhradil do datum.

9. Ze shora vylíčených dílčích skutkových zjištění soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu: Dle tvrzení samotné žalobkyně byl započítán tvrzený nižší příjem žalované ve výši částka, a žalobkyně dospěla k závěru, že v možnostech žalovaného je splácet přes částka měsíčně jako nový závazek, žalobkyně doložila kontrolu tzv. registrů (SOLUS apod.). Účastníci sepsali prostředky na dálku dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota prostřednictvím elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém hotovostním. Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka s tím, že bude vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu (bod 4.3.a.). Žalovaný se proti tomu zavázal splácet 12 měsíčními splátkami ve výši částka úrok z úvěru ve výši 15 % měsíčně (tzn. 180 % ročně), a to ke každému 15. dni v měsíci s tím, že „s poslední splátkou úroku je splatná i poskytnutá jistina“ (částka) (bod 5.1). Úvěr je tak sjednán na dobu určitou 12 měsíců se splatností do dne datum (bod 4.4). úrok tak odpovídá částce částka, a celková splatná částka je částka (bod 4.9). Z tabulky umoření nicméně nevyplývá tato konstrukce splácení, když je zde vždy uveden sloupec splátky, který je po celých 12 měsíců ve výši částka, a 12. splátka splatná ke dni datum je rozepsána na splátku úroku částka a splátku jistiny částka, tj. celkem ve výši částka. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.3. písm. a) smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to na jeho e-mailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou částka (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, a v takovém případě se mimo jiné úroky stávají součástí jistiny (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostř. zaslaného SMS kódu (bod 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši částka ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. hodnota (bod 12.11. smlouvy). Dále z přílohy č.hodnota smlouvy („posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“) vyplývá, že žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, jak shora uvedeno. Žalobkyně měla za zjištěné z kontroly registrů a tzv. JSON dat ověřenu úvěruschopnost žalované, jak shora uvedeno v jejich žalobních tvrzeních, nicméně nelze ani z jejích tvrzení, natož z předložených listinných důkazů zjistit jakýkoli konkrétní zdroj tvrzených příjmů, a nebyly ani předloženy tvrzená data JSON (JavaScript Object Notation), přestože se jich žalobkyně ve své žalobě jako důkazu dovolává. Soud ani nemohl žalobkyni poučit a vyzvat k doplnění tvrzení, resp. důkazů, na v rámci prvního jednání ve věci, neboť se nedostavila. Žalobkyně toliko doložila, že žalovaná osoba neměla záznam v registru SOLUS ani v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Verifikační platba byla zaplacena. Žalobkyně také vyplatila dle bod 4.4. smlouvy částku ve výši částka ve prospěch běžného účtu žalovaného. Žalovaná osoba (uhradila 0 splátek) neuhradila splátku se splatností datum, žalobkyně ji vyzvala, aby tak učinila dodatečně a současně ji vyúčtovala poplatek za upomínky 2 x částka dle smlouvy. Následně žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou, aby ji celou dlužnou částku uhradila do datum.

11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle , , ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ “). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr ( , příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), když neověřila příjmy žalovaného, neboť z předložené přílohy smlouvy č.hodnota lze seznat líčení žalobkyně o zjišťovaných částkách příjmů a výdajů, ale nikoli samotné tvrzené ověření pravidelných příjmů; již samotné skutkové tvrzení žalobkyně je zcela prosté konkrétně zjištěných příjmů a výdajů, a důkaz, na který se odvolává (JSON data) nebyl k žalobě ani k doplnění přiložen. Pokud tedy žalobkyně provedla tvrzenou kontrolu tzv. úvěruschopnosti žalovaného, pak ji soudu nedoložila. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu a o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze . adresa rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, které se dovolává žalobkyně. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. V nálezu sp. zn. spisová značka]]spisová značkaspisová značka ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že „nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila bez ohledu na aplikaci z roku 2010 nebo z roku 2016. Soud se proto dále nezabýval platností sjednaného úroku, nicméně ani v tomto směru nelze než uvést, že úrok 180 % ročně považuje za neplatný pro rozpor s dobrými mravy.

13. Vyplacená částka žalované tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení. Žalovaná osoba je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud žalovaná osoba nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Vzhledem k tomu, že (právní předchůdkyně) žalobkyně (jako ochuzený) poskytla osobě žalované (jako obohacené) částku částka, a ta zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši částka, k vrácení stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení dle speciální úpravy v není zákonem stanovena, a s přihlédnutím k soud nemá žádné informace o možnostech žalované osoby vrátit bezdůvodné obohacení (nevyjádřila se v řízení vůbec, a pro svou neúčast na soudním jednání nemohla být poučena dle ), vychází soud z toho, že podle o.z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, do dne datum. Soud proto určil splatnost 3 dnů od právní moci rozsudku, nicméně současně vyhověl návrhu žalobkyně na přiznání úroku z prodlení, ovšem až od doložené výzvy, od které mohla být vypočtena lhůta, tj. ode dne datum, neboť v té době již byla žalovaná osoba vyzvána, a musela si být vědoma, že je bezdůvodně obohacena, a má povinnost dlužnou částku žalobkyni vrátit (byť v jiné výši). Od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle o.z. ve výši stanovené v , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto přiznal shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku ve zbytku žalobu zamítl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když žalobce byl v řízení částečně úspěšný (poměrně úspěšnější), a dále vyhl. č. , advokátní tarif, ve znění účinném vždy ke dni provedení úkonu (dále jen a.t.). Úspěch žalobce byl ve výši částka, naopak neúspěch ve výši částka (vč. úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně byla tedy úspěšná v rozsahu cca 87,12 % a strana žalovaná v rozsahu cca 12,88 %. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, které představují cca 74,24 % z částky částka, jež by byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. Tyto náklady sestávají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , . a a.t. z tarifní hodnoty započatých 61 tis. Kč sestávající z částky 3 x částka (převzetí věci, předžalobní výzva ze dne datum, sepis žaloby dle , d) a.t.), a náhrada hotových výdajů za úkon ve výši 3 x částka ( odt. 4 a.t.), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést ( , 3 ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce ( ), a to ve výchozí zákonné lhůtě k plnění dle Soud nepřiznal odměnu za podání ve věci ze dne datum, neboť jej posoudil jako neúčelné, když tvrzení, která obsahuje, mohla a měla být součástí již samotné žaloby

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.