Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 262/2025-34
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Anonymizováno
o 72 522,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 12% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částka s 17,9% úrokem ročně z částky částka od datum do zaplacení a s 12% úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám advokátky Jméno advokátky, sídlem Adresa advokátky, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s 12% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni , částka, s 17,9% úrokem ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s 12% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, k rukám advokátky , Jméno advokátky, , sídlem , Adresa advokátky, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne datum domáhala zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené pod č. hodnota dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., adresa, a žalovanou, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží neuhrazenou jistinu úvěru ve výši částka, kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a dlužné poplatky ve výši částka. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné jistiny, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a současně požadovala sjednaný úrok z úvěru ve výši 17,9 % ročně ze stejné částky od stejného data, až do zaplacení dluhu.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky.
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázat smlouvami o postoupení pohledávek ze dnů datum a datum, na základě nichž přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba., adresa, na společnost Anonymizováno. a následně na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek vždy písemně oznámeno.
4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.
5. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne datum, z výpisu z účtu žalované za období listopad a prosinec Anonymizováno, z obchodních a produktových podmínek tvořících nedílnou součást smlouvy, z prohlášení o okamžité splatnosti úvěru z důvodu nehrazení sjednaných splátek včetně dokladu o odeslání zásilky žalované doporučenou poštou, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, z výpisu z účtu žalované za období od datum do datum, z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bez uvedení fotokopie dokladu totožnosti žalované – občanského průkazu, z přehledu dlužné částky žalované za období od datum do datum a předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání zásilky doporučenou poštou má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla elektronickými prostředky na dálku uzavřena dne datum pod č. hodnota smlouva o půjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta půjčka ve výši částka, kterou byla povinna uhradit v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka společně se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 17,9 % ročně. Za 5 let měla žalovaná namísto částky částka uhradit věřiteli částka. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy předložila výpisy z jejího účtu, z nichž vyplynulo, že příjem žalované se pohyboval maximálně ve výši částka měsíčně čistého. Žalovaná uvedla, že její výdaje představují částka, z toho výdaje na splátky půjček částka, výdaje na bydlení včetně hypotéky a úvěru částku ve výši částka, výdaje na živobytí ve výši částka a ostatní výdaje ve výši částka. Na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje pak žalované zůstávalo částka. Žalobkyně tvrdila, že osoba žalované byla prověřována v externích úvěrových registrech, údajně s negativním záznamem, avšak žádný důkaz o těchto tvrzeních soudu předložen nebyl. Soud kontrolou výpisu z účtu zjistil, že v některých měsících příjem žalované dosahoval pouze částka -částka čistého. Věřitel žádným způsobem neověřoval existenci pracovního poměru žalované, délku trvání tohoto pracovního poměru, případnou existenci zkušební lhůty či jiného omezení délky pracovněprávního vztahu. Rovněž uvedené výdaje žalované, nebyly věřitelem žádným způsobem prověřeny, přestože po odečtení fixních nákladů žalované zůstávalo k dalšímu využití pouze částka. Žalovaná v období od datum do datum fakticky uhradila věřiteli částku částka. Věřitel tyto úhrady započetl nejdříve na úrok z prodlení, následně na poplatky, smluvní úrok a v konečné řadě až na jistinu úvěru. Ke dni podání žaloby žalobkyně tvrdila, že zůstatek neuhrazené jistiny představuje částka, dále požadovala zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 17,9% ročně za období od datum do datum ve výši částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny za stejné období ve výši částka. Celková kapitalizovaná částka ke dni podání žaloby představovala částka. Současně žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení i sjednaného úroku z úvěru ve výši 17,9 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.
6. Podle § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovanou za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , je věřitel při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v úvahu jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zůstane po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřebná pro splácení úvěru. Cílem zákonodárce bylo efektivně zamezit předlužování spotřebitelů, kteří nejsou schopni své závazky řádně platit. Za účelem splnění povinnosti věřitele je nutno vyžádat si informace nejen od spotřebitele samotného, ale aktivně si opatřit další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli. Všechny takto získané informace pak věřitel musí řádně vyhodnotit s přihlédnutím k příjmům a výdajům konkrétního žadatele. Pokud věřitel dostojí své povinnosti stanovené v § 86 cit. zákona a řádně prověří úvěruschopnost žadatele, pak v případě, že dojde k negativnímu závěru, nesmí spotřebitelský úvěr spotřebiteli poskytnut.
11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že schopnost žalované jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalované nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jejím osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalované fakticky úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že byly řádně vyhodnoceny finanční poměry žalované před uzavřením smlouvy, avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že byl pouze vyžádán výpis z účtu žalované, ze kterého vyplynulo, že žalovaná dosahovala maximálního příjmu ze Anonymizováno v adresa ve výši kolem částka měsíčně, kdy v některých měsících se tato částka pohybovala pod hranicí částka. Pokud se týká výdajů žalované, pak tyto musely v těchto měsících přesáhnout příjmy žalované a nebylo v možnostech žalované půjčku řádně splácet. Žalobkyně současně tvrdila, že byly prověřeny podmínky na straně žalované v externích úvěrových registrech, avšak žádné výstupy z těchto prověření nebyly soudu předloženy. Sama žalovaná pouze uvedla, že splátky dalších závazků představují částka, rovněž byla v dokladech zmíněna hypotéka a stavební úvěr. O jaké měsíční platby se u těchto dalších závazků konkrétně jednalo, nebylo žádným způsobem prověřeno ani doloženo. Za této situace poskytnutí půjčky ve výši částka považuje soud za zcela nepřiměřené finančním a osobním poměrům žalované v době uzavření smlouvy o půjčce. Soud uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy v zákonem požadovaném rozsahu prověřena a vyhodnocena a vzhledem k této skutečnosti lze smlouvu o půjčce považovat za neplatnou a žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu úvěru společně se zákonným úrokem z prodlení jako bezdůvodné obohacení.
12. Vzhledem k výše uvedenému soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala částka (částka - částka) společně se zákonným úrokem z prodlení od datum, neboť od tohoto data byla žalovaná v prodlení s úhradou dlužné jistiny na základě podání o zesplatnění úvěru ke dni datum, když v tomto podání byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky jednorázově. O příslušenství pohledávky soud rozhodl dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
13. Soud dále ve výroku II. rozsudku zamítl žalobu do nároků, které nebyly důvodné vzhledem k dovození neplatnosti smlouvy o úvěru. Jednalo se o částku částka (72 522,83 + 6 315,76 + 169,23 = 79 007,82 - 67 963,93) zahrnující kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka a část zaplacené jistiny. Dále byla žaloba zamítnuta do úroku z úvěru ve výši 17,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka (částka - částka) od datum do zaplacení. Pokud soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, pak se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení za dobu, po kterou žalovaná nebyla v prodlení se zaplacením části dlužné jistiny.
14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla úspěšná do 86 % uplatněného nároku, neúspěšná do 14 % z uplatněného nároku, náleží jí tedy náklady řízení ve výši 72 % (86 % - 14 %). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a kvalifikovaná výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí částka. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši částka, a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši částka. Náklady řízení představují celkem částka, 72 % z této částky činí částka.
15. Za podání žalobkyně ze dne datum nebyla odměna přiznána, jelikož tímto podáním žalobkyně na základě písemné výzvy soudu doplnila rozhodné skutečnosti k uplatněnému nároku, které měly být uvedeny již v původní žalobě, což nelze považovat za účelně vynaložené náklad řízení, které by bylo možné přičítat k tíži žalované strany.
16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, ve dvojím vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelný rozsudek, může se žalobkyně domáhat podaným návrhem výkonu tohoto rozhodnutí.