Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2012/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele L. B., zastoupeného Mgr. Janou Hrdličkovou, advokátkou, sídlem Myslíkova 2020/4, Praha 2, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. června 2026 č. j. 69 Nc 15514/2026-99, 69 P a Nc 162/2026, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníka řízení, a K. B. a nezletilého E. B., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d) y domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí pro tvrzené porušení svých práv podle , a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Obvodní soud pro Prahu 10 napadeným rozhodnutím k návrhu stěžovatele (otce nezletilého) vydal prozatímní rozhodnutí, kterým nezletilého podle podrobněji specifikovaného režimu svěřil do péče rodičů. Stěžovatel je podle tohoto rozhodnutí v určené pracovní dny oprávněn a povinen o nezletilého pečovat od 14:00 hodin do 18:00 hodin, a v určené dny o víkendu od 10:00 hodin do 18:00 hodin. Obvodní soud dospěl k závěru, že o nezletilého fakticky převážnou dobu pečovala vedlejší účastnice (matka nezletilého). Stěžovatel o nezletilého pečoval pouze v omezeném rozsahu, který nezaručoval plnohodnotný vztah rodiče s dítětem. Soud neshledal rozsah péče stěžovatele podle jeho návrhu adekvátní současné situaci a věku nezletilého, proto jej stanovil tak, aby byl zachován jeho kontakt s nezletilým a možnost podílet se na péči o něj.

II.

Argumentace stěžovatele

3. Podle stěžovatele obvodní soud nijak neodůvodnil, proč byl nezletilý napadeným rozhodnutím svěřen do jeho péče pouze v tak zásadně omezeném rozsahu a bez dostatečného odůvodnění zcela vyloučil možnost přenocování nezletilého u něj. To je přitom klíčové pro to, aby jej nezletilý vnímal jako plnohodnotnou pečující osobu. Jde o mimořádně intenzivní zásah do práv stěžovatele. Nebylo prokázáno, že by širší forma péče s přenocováním byla pro nezletilého jakkoliv nevhodná nebo riziková. To činí odůvodnění napadeného rozhodnutí i vnitřně rozporným. Obvodní soud dostatečně nezohlednil nejlepší zájem dítěte. Rozhodnutí stěžovatel považuje i za svévolné.

III.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

4. V právě posuzované věci jsou naplněny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem. Proto Ústavní soud přistoupil k posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti.

5. V právě posuzované věci rozhodl obvodní soud prozatímním rozhodnutím. Nová právní úprava v a násl. , o zvláštních řízeních soudních, týkající se prozatímních rozhodnutí vychází z toho, že poměry dítěte mají být s ohledem na důsledné zajištění všech procesních práv účastníků řízení upravovány zásadně meritorně. Ústavní soud se již ústavností prozatímních rozhodnutí podle nové právní úpravy opakovaně zabýval. Dospěl přitom k závěru, že s ohledem na blízkost východisek úpravy prozatímních rozhodnutí a předběžných opatření bude i k posuzování ústavních stížností proti rozhodnutím o návrhu na vydání prozatímního rozhodnutí Ústavní soud přistupovat nadmíru zdrženlivě a podobně jako u předběžných opatření je bude podrobovat jen omezenému přezkumu ústavnosti (srov. nález ze dne 2. 7. 2026

sp. zn.

, bod 28, nebo nález ze dne 30. 6. 2026

sp. zn.

, bod 27). V rámci něj posuzuje, zda rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření (resp. prozatímní rozhodnutí) mělo zákonný podklad ( y), bylo vydáno příslušným orgánem ( y) a není projevem svévole dle y a a odst. 3 y (např. nálezy ze dne 13. 3. 2024

sp. zn.

, bod 17, nebo ze dne 10. 11. 1999

sp. zn.

).

6. Lze konstatovat, že napadené rozhodnutí vydal soud v rámci své příslušnosti a na zákonném podkladě.

7. Stěžovatel uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za svévolné. Své námitky však směřuje zejména k nedostatečnému odůvodnění, resp. nedostatečnému dokazování s ohledem na tvrzenou intenzitu zásahu do jeho ústavně chráněných práv. Takové námitky v kontextu posuzované věci však nemohou vést ke kasačnímu zásahu Ústavního soudu. Obvodní soud vysvětlil, že k určení rozsahu péče o nezletilého přihlédl k jeho věku, ale i ostatním skutkovým zjištěním. Byť lze stěžovateli přisvědčit, že odůvodnění je v tomto ohledu stručné, nesvědčí tato stručnost o svévoli obvodního soudu. Je zjevné, že rozhodnutí bylo vydáno právě proto, aby v dalším řízení mohlo být důsledně zjištěno, jaký režim bude vhodný s ohledem na nejlepší zájem dítěte.

8. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že důvody pro kasační zásah nevyplývají ani z výroku II napadeného rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na vydání prozatímního rozhodnutí ohledně výživného. Stěžovatel ostatně v ústavní stížnosti žádné námitky směřující proti této části prozatímního rozhodnutí neuvádí.

9. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele, odmítl jeho ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu