Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

218 C 33/2026-50

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 10 147 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 3 147 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 9 939,88 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 950 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Co do částky 3 147 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucího z částky 9 939,88 Kč od 30. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 950 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně Emma´s credit s. r. o., uzavřela se žalovaným dne 29. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 29. 12. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem v celkové výši 10 147 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2026 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026, dluh však neuhradil.

2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne 22. 4. 2026 vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v podání ze dne 16. 6. 2026 uvedla, že žalovaný udělil souhlas s posouzením své úvěruschopnosti v článku X. smlouvy o spotřebitelském úvěru č. D07D6/877910, na jehož základě byl věřitel oprávněn získávat informace z veřejných i klientských registrů, ověřovat existenci exekucí a zpracovávat osobní údaje za účelem posouzení úvěruschopnosti, bonity, důvěryhodnosti, solventnosti a platební morálky žalovaného. Dále žalobkyně uvedla, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného také porovnáním jeho doložitelných příjmů a výdajů, přičemž klientům byla ponechávána rezerva ve výši 10 % rozdílu mezi příjmy a výdaji mimo splátku úvěru, která musela dosahovat alespoň výše životního minima. Úvěry byly poskytovány tak, aby celková vracená částka nepřesáhla 90 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ze záznamu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynulo, že jeho zdrojem příjmů bylo zaměstnání, z něhož dosahoval příjmu ve výši 28 410 Kč měsíčně, zatímco jeho výdaje činily 15 000 Kč měsíčně. K tomu žalobkyně předložila u nazvanou Úvěruschopnost klienta k půjčce č. hodnota. Soud ve věci nařídil jednání na den 25. 6. 2026. Žalobkyně se k jednání nedostavila, předem omluvila svou neúčast, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud za tohoto stavu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( , , dále jen „ “).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno ze dne 29. 11. 2024, potvrzení o platbě a zprávy právnická osoba., ze dne 27. 4. 2026 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 29. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému převodem na jeho účet dne 29. 11. 2024 částku 7 000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně žádnou částku neuhradil. Podle dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2026, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Z y týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že původní věřitel ověřoval totožnost žalovaného, k jeho příjmům a výdajům bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnanec, má příjem 28 410 Kč a výdaje 15 000 Kč, z toho splátky nebankovních úvěrů činily 2 000 Kč, náklady na bydlení 8 000 Kč a ostatní výdaje 5 000 Kč. Žádné doklady o ověření příjmů a výdajů žalovaného předloženy nebyly. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle , ) uzavřená mezi účastníky.

4. Podle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná.

5. V daném případě nebylo k výzvě soudu doloženo, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně předložila pouze interní doklad o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, ale nedokládala, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala faktické poměry žalovaného, zejména jeho obvyklé měsíční příjmy a výdaje, počet vyživovacích povinností či případné další úvěrové závazky. Skutečnost, že došlo k vyplacení celkové částky 7 000 Kč na účet žalovaného, však byla prokázána.

6. Podle , , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného jen formálně, nezabývala se zkoumáním konkrétních osobních poměrů žalovaného, neposoudila tedy dostatečně pečlivě a objektivně schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k výše uvedenému soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný od původního věřitele čerpal částku ve výši 7 000 Kč, soud neměl k dispozici žádný důkaz o tom, že by žalovaný tuto částku žalobkyni vrátil. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit. Soud proto žalobě co do částky 7 000 Kč vyhověl. Protože zákona o spotřebitelském úvěru představuje zvláštní úpravu k bezdůvodnému obohacení, má poskytovatel při porušení zákona nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny, nikoli na úroky, poplatky, smluvní pokuty či jiné náklady. Jistina je splatná až v nové lhůtě určené dohodou stran nebo soudem, a to s ohledem na možnosti spotřebitele. V daném případě soud uložil žalovanému vrátit pouze nesplacenou jistinu bez zákonného úroku z prodlení, neboť splatnost dosud nenastala. Jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o nové splatnosti, určil ji soud. Vzhledem k nečinnosti žalovaného a absenci tvrzení o jeho poměrech stanovil soud lhůtu k plnění v délce tří dnů podle Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 950 Kč, přičemž tato částka představuje 38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 147 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).