Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 99/2026-15

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci

žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 23 647,69 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 647,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 392,85 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 647,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 392,85 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 23 142,76 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a částky 504,93 Kč představující smluvní pokutu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 28. 5. 2025 mezi žalobkyní a žalovaným. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně posoudit její nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu soudu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření ( ).

4. Z listin předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 28. 5. 2025 poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazba ve výši 1,066 % denně. Úvěr měl být splacen v pravidelných denních splátkách, s nimiž se žalovaný doslat do prodlení, a proto žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 26. 9. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne a žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 27. 9. 2025. Žalovaný má ke dni podání žaloby nesplacený dluh v celkové výši 23 142,76 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, z poplatku za vyplacení tranší úvěru 199 Kč, smluvního úroku 12 749,91 Kč, poplatku za službu „Presto“ 165 Kč a poplatku za službu informační SMS servis ve výši 28,85 Kč. Žalobkyně požaduje též zaplacení smluvní pokuty ve výši 504,93 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě informací získaných přímo od žalovaného, podle nichž žalovaný sdílel společnou domácnost s dalšími dvěma osobami, když jediná osoba pracovala v této domácnosti, výše ověřeného příjmu měla činit 19 602 Kč, měsíční výdaje uvedené spotřebitelem měly činit 700 Kč, přesto žalobkyně vypočítala minimální výdaje na 12 365 Kč. Žalobkyně též ověřila, zda vůči žalovanému není vedena exekuce, insolvence, není jeho doklad evidován v registru neplatných dokladů, byla zkontrolována jeho adresa, a proveden výpis z registru „sankční seznamy“ a prověřeny interní registry historie klienta.

5. Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. a , (dále též jen o.z.) a dále , , , věta druhá o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále též jen „ZoSÚ“). Otázku úroku z prodlení pak podle ust. o.z. ve spojení s ve znění platném k prvnímu dni prodlení.

6. Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listin k ní připojených dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když vycházela výlučně s informací od žalovaného, navíc jím uváděné pravidelné výdaje domácnosti čítající tři členy ve výši 700 Kč jsou nevěrohodné. V této souvislosti nelze odhlédnout od skutečnosti, že životní minimum v době poskytnutí úvěru činilo na jednu dospělou osobu částku 4 860 Kč (viz. ). Žalovaný neuvedl zejména jaké konkrétní měsíční výdaje má na živobytí, dále spojené s bydlením či s volnočasovými aktivitami. Již v samotné žalobě přitom žalobkyně navrhla, aby soud eventuálně posoudil její nárok jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. S ohledem na to soud žalobkyni nevyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů dle ust. a odst. 1, 3 a věc rozhodl bez nařízení jednání.

7. Smlouva o úvěru je neplatná dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ a žalobkyně má proto vůči žalovanému právo na to, aby jí zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. Z žalovaným nezpochybněných žalobních tvrzení přitom vyplývá, že žalovaný dosud na poskytnutý úvěr ve výši 10 000 Kč ničeho neuhradil. Bezdůvodné obohacení proto představuje právě částku 10 000 Kč.

8. Dle ustanovení § 87 ZoSÚ je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle . Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. , bod 17. odůvodnění).

9. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

10. Protože žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný, rozhodoval soud o náhradě nákladů řízení podle , dle něhož platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl úspěšnějším účastníkem řízení žalovaný, který však byl po celou dobu řízení nečinný a ze spisu nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly. Proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.