Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 208/2025-14

Potvrdené rozhodnutím 37 Co 84/2026-48
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ladislava Palatina a soudců JUDr. Jiřího Sýkory a Mgr. Miluše Pěchové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]], narozená [[Datum narození žalobkyně]] bytem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátkou [[Jméno advokátky]] sídlem [[Adresa advokátky]] proti žalované: [[Jméno žalované]], narozená [[Datum narození žalované]] bytem [[Adresa žalované]] zastoupené advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] pro zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 10. 12. 2025, č. j. 7 C 208/2025-14, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v plném rozsahu v částce 9 503,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně."

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

pro zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Podanou žalobou domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu žalovanou nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 6. 2024. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit uvedenou částku na účet žalobkyně do 31. 12. 2024, což však do dne podání žaloby ani přes opakovaného výzvy žalobkyně neučinila.

Ve věci byl zdejším soudem dne 8. 9. 2025 vydán elektronický platební rozkaz, který si však žalovaná do vlastních rukou nepřevzala, a proto byl zrušen usnesením ze dne 3. 10. 2025. Toto usnesení bylo žalované spolu s návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. žalobním návrhem) zasláno na adresu jejího trvalého pobytu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel. Nejedná se přitom o adresu úřadu. Žalovaná si však tuto zásilku nevyzvedla, a proto jí bylo předmětné usnesení doručenu fikcí dne 20. 10. 2025. V předmětném usnesení byla žalovaná mj. vyzvána, aby se ve lhůtě 10ti dnů od doručení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, jinak bude soud předpokládávat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval dle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “)

Na základě listin připojených k žalobě učinil soud závěr, že dne 19. 6. 2024 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce, dle které žalobkyně zapůjčila žalované částku 50 000 Kč, která byla vyplacena na účet č. č. účtu. Splatnost zápůjčky byla sjednána do 31. 12. 2024. Z dokladu o odchozí platbě bylo zjištěno, že dne 19. 6. 2024 byla z účtu č. č. účtu vedeného na jméno Jméno žalobkyně (žalobkyně) odeslána částka 50 000 Kč na účet č. č. účtu, kdy v popisu platby je uvedeno „M.Masova, pujcka“. Dne 2. 7. 2025 odeslala (viz podací stvrzenka) právní zástupkyně žalobkyně žalované na adresu jejího trvalého pobytu (která je současně uvedena i ve smlouvě), předžalobní výzvu s tím, že dlužnou částku a náklady na její vymáhání je třeba uhradit do 7 dnů od doručení výzvy.

Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil následujících ustanovení , (dále též jen „o. z.“) účinného od 1. 1. 2014.

Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Na podkladě listin připojených k žalobě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Ačkoli žalobkyně dostála svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2390 o. z., resp. svým povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikovanou výzvu do dnešního dne řádně nesplnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce a dostala se tak do prodlení se splněním tohoto svého závazku. Jelikož se žalovaná ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitého závazku, je kromě dlužné jistiny povinna uhradit jí též zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti zápůjčky, tj. od 1. 1. 2025 ve výši stanovené v ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

 soudní poplatek ve výši 2 000 Kč,

 odměna advokáta ve smyslu ustanovení , advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT“) ve výši 3 x 3 100 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva k plnění), celkem 9 300 Kč,

 3 x 450 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4 AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, celkem 1 350 Kč.

Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.