Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Azs 117/2026 - 36

-37

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase, v právní věci žalobkyně: D. M., zastoupená JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2026, čj. OAM-1466/ZA-ZA11-K01-2025, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2026, čj. -28,

takto:

I. Kasační stížnost s e odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný neudělil žalobkyni mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu. Žalobkyně v žádosti uváděla, že jí v zemi původu (Kazachstán) hrozí fyzické násilí ze strany jejího bývalého manžela, který jí po rozvodu vyhrožoval popálením kyselinou. Žalovaný zjistil, že Kazachstán se dlouhodobě snaží potírat jak domácí násilí, tak násilí na ženách. Na státní orgány se však žalobkyně neobrátila. Žalobkyně se navíc v Kazachstánu volně pohybuje, cestuje a pracuje. Žije se svou matkou a sestrou, kterých se její bývalý manžel obává. S ohledem na zjištěné žalovaný uzavřel, že domácí násilí nepředstavuje v případě žalobkyně azylově relevantní důvod. Zároveň žalovaný shledal, že nebyly dány ani důvody pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny nebo udělení doplňkové ochrany.

[2] Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou u Městského soudu v Praze. Namítala, že jsou dány důvody pro udělení humanitárního azylu, protože se nachází v lidsky pochopitelné a tragické životní situaci. Dále namítala, že žalovaný nezjistil skutečný stav věci a pominul neutěšenou ekonomickou a sociální situaci v Kazachstánu.

[3] Městský soud žalobu zamítl. Žalovaný podle něj řádně zjistil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a obstaral si dostatek podkladů a také informací o zemi původu žalobkyně. K humanitárnímu azylu městský soud uvedl, že tento institut byl před zahájením azylového řízení žalobkyně zrušen. Žalovaný proto nemohl zkoumat, zda jsou dány důvody pro jeho udělení.

[4] Žalobkyně (stěžovatelka) se proti rozsudku městského soudu bránila kasační stížností. Namítala, že městský soud a ani žalovaný dostatečně nereflektovali uplatněné socioekonomické důvody, které ji vedly k podání žádosti o mezinárodní ochranu. V případě vycestování do Kazachstánu by jí hrozilo lidsky ponižující jednání ve smyslu § 14a odst. 2 písm. b) zákona o azylu, protože by nemohla zabezpečit obživu rodiny.

[5] Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost, popřípadě zamítl pro nedůvodnost. Trval na tom, že při posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany zjistil skutečný stav věci a řízení nezatížil žádnou vadou.

[6] Jelikož v nyní projednávané věci rozhodovala specializovaná samosoudkyně, zabýval se Nejvyšší správní soud tím, zda je kasační stížnost přijatelná.

[7] Podle platí, že rozhodovalli před krajským soudem o věci specializovaný samosoudce a kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud jako nepřijatelnou. Nejvyšší správní soud přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to i) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo ii) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. , č. 933/2006 Sb. NSS, Ostapenko). V posuzované věci však není ani jeden z důvodů dán.

[8] Stěžovatelka namítala, že se městský soud dopustil zásadního pochybení, neboť pominul její socioekonomickou situaci. Aby byla kasační stížnost pro tento důvod přijatelná, musel by městský soud hrubě pochybit při výkladu hmotného nebo procesního práva. Případná nevýrazná pochybení zpravidla totiž nedosahují takové intenzity, aby založila přijatelnost kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. -39, nebo usnesení NSS ze dne 31. 1. 2018, čj. -26, bod 7 či ze dne 15. 12. 2022, čj. -28, bod 7).

[9] K socioekonomickým důvodům podání žádosti o mezinárodní ochranu Nejvyšší správní soud uvádí, že je obecně nelze považovat za hrozbu pronásledování či vážné újmy ve smyslu § 12, resp. § 14a zákona o azylu. Institut mezinárodní ochrany není a nikdy nebyl nástrojem k řešení nepříznivé osobní či ekonomické situace žadatele (usnesení NSS ze dne 16. 5. 2018, čj. -33, bod 11; ze dne 22. 5. 2025, čj. -28, body 20 a 21). Městský soud na tuto judikaturu a závěry z ní plynoucí správně odkázal v bodě 31 napadeného rozsudku. V tomto případě nejde o mimořádný případ, kdy by stěžovatelce v zemi původu hrozila extrémní chudoba, která by mohla představovat ponižující zacházení.

[10] Městský soud také dodal, že žalobkyně v žádosti o mezinárodní ochranu ekonomickou situaci neuvedla. Jako důvod podání žádosti o mezinárodní ochranu uvedla strach z pronásledování ze strany jejího bývalého manžela, který jí měl hrozit napadením. Žalovaný se proto nemusel socioekonomickou situací blíže zabývat.

[11] Lze uzavřít, že kasační stížnost nevyvolává otázky, které by dosud nebyly v judikatuře řešeny nebo byly řešeny rozdílně či vyžadovaly učinit judikaturní odklon. V daném případě nedošlo ani k zásadnímu pochybení městského soudu, které by mělo vliv na hmotněprávní postavení stěžovatelky. Městský soud posoudil případ v souladu s judikaturou, od které neshledal Nejvyšší správní soud důvod se odchýlit.

[12] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle odmítl pro nepřijatelnost.

[13] O nároku na náhradu nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ve spojení s . Stěžovatelka neměla ve věci úspěch a náhradu nákladů jí proto nelze přiznat. Žalovanému, kterému by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 2. září 2026

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu