Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1492/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatele Václava Sedláčka, zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou, sídlem Hybešova 3041/6, Břeclav, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. dubna 2026 č. j. 69 Co 100/2026-181 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. února 2026 č. j. 28 C 139/2023-172, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/18, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se s odvoláním na porušení jeho práv podle , , , d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, , , , a y domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí soudů.

2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel se žalobou pro zmatečnost podanou u Obvodního soudu pro Prahu 2 domáhal zrušení pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2024, jímž městský soud ukončil řízení o žalobním návrhu stěžovatele na zaplacení odškodnění ve výši 35 000 000 Kč podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Obvodní soud vyzval usnesením ze dne 26. 11. 2025 stěžovatele k odstranění vad žaloby, neboť neobsahovala náležitosti podle . Stěžovatel podáním ze dne 1. 12. 2025 vady žaloby neodstranil, pouze kritizoval soud za jeho postup v řízení. Obvodní soud proto žalobu stěžovatele napadeným usnesením podle odmítl. Městský soud v Praze rozhodnutí obvodního soudu o neprojednatelnosti žaloby napadeným usnesením potvrdil.

3. Ústavní soud se podanou ústavní stížností nejprve zabýval z hlediska splnění procesních podmínek její přijatelnosti, tedy jestli vyhovuje požadavkům , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že jde o návrh nepřípustný, a proto jej odmítl.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). V citovaných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž též plyne princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci.

5. V souladu se zákonnou úpravou a judikaturou Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne 9. 10. 2015 sp. zn. , ze dne 3. 2. 2021 sp. zn. , ze dne 21. 12. 2023 sp. zn. ) usnesení, jímž odvolací soud odmítl odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby pro zmatečnost, je ve smyslu usnesením, proti němuž není přípustná žaloba pro zmatečnost. Přípustnost dovolání proti takovému usnesení proto není vyloučena . Dovolání v posuzované věci je tedy přípustné podle , přičemž nelze pominout, že o možnosti podat mimořádný opravný prostředek byl stěžovatel řádně poučen v napadeném usnesení Městského soudu v Praze.

6. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím až poté, co náprava před ostatními orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná, přičemž tato situace v posuzované věci nenastala.

7. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle jako návrh nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

soudkyně zpravodajka