Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

64 A 9/2026 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci

žalobce: X, narozený dne X

státní příslušnost X

zastoupený Mgr. Václavem Slukou, advokátem

sídlem Hartigova 128/1715, Praha 3

proti

žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie

sídlem Olšanská 2, Praha 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2026, č. j. CPR-18075-3/ČJ-2026-930310-V241,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Prvostupňovým správním rozhodnutím Policie České republiky ze dne 17. 3. 2026,

č. j. KRPC-41263-21/ČJ-2026-020023, bylo žalobci dle , o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění do 11. 6. 2026 („zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu není umožněn vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace v trvání 6 měsíců. Zároveň byla žalobci stanovena doba k vycestování v trvání 20 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

2. V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný postupem dle § 90 odst. 5 zákona

č. , („ “) odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

3. Žalobou ze dne 1. 6. 2026 se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného. Namítá, že ve správním řízení nebyla dodržena procesní pravidla zajišťující právo na tlumočení do jeho rodného uzbeckého jazyka. Má za to, že tím došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces.

II. Vyjádření žalovaného k žalobě

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2026 poukázal na to, že v žalobě je obsažena totožná argumentace, na kterou bylo plně reagováno jak v napadeném rozhodnutí, tak v rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Odkázal tedy dále na odůvodnění obou těchto rozhodnutí.

5. Současně žalovaný prohlásil, že ve svém postupu neshledal pochybení, a proto navrhl žalobu zamítnout.

III. Posouzení věci krajským soudem

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu existujícího v době rozhodování správního orgánu ( ). Ve věci samé rozhodl při ústním jednání konaném dne 29. 7. 2026.

7. Jednání se nezúčastnil ani žalobce, ani žalovaný, žalovaný svou neúčast řádně omluvil. Právní zástupce žalobce soudu sdělil, že se jednání nezúčastní, neboť si jeho účast žalobce výslovně nepřeje, žalobce však má v úmyslu dostavit se osobně. I přes uvedené sdělení právního zástupce se žalobce k jednání nedostavil, a to ačkoli mu byl pro toto jednání k jeho žádosti ustanoven tlumočník z uzbeckého jazyka, který se k soudu řádně dostavil z Prahy. Neúčastí žalobce tak byl bez odpovídajícího procesního důvodu zmařen účel ustanovení tlumočníka a z prostředků státu byly zbytečně vynaloženy náklady spojené s jeho cestou a účastí při jednání.

8. Žaloba není důvodná.

9. Z úředního záznamu ze dne 16. 3. 2026 a z cestovního dokladu žalobce vyplynulo, že vstoupil dne 11. 11. 2025 na území schengenského prostoru přes maďarský hraniční přechod Ferihegy. Na území členských států Evropské unie, včetně České republiky, pobýval na základě bulharského víza č. X, platného od X. Toto vízum jej opravňovalo k pobytu na území smluvních států po dobu 45 dnů od vstupu. Oprávněný pobyt žalobce tedy trval od 11. 11. 2025 do 25. 12. 2025 včetně. Od 26. 12. 2025 do 16. 3. 2026, kdy byl zajištěn při pobytové kontrole, pobýval na území smluvních států neoprávněně. Z výpovědi žalobce dále vyplynulo, že na území České republiky vstoupil dne 6. 3. 2026, od tohoto dne zde tudíž pobývá bez platného oprávnění k pobytu.

10. Žalobce namítá, že ve správním řízení došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Důvod spatřuje v tom, že mu nebyl zajištěn tlumočník do jeho rodného jazyka, kterým je uzbečtina.

11. Krajský soud nejprve poukazuje na právní úpravu rozhodnou pro posouzení věci.

12. Podle se v řízení jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském.

13. Podle každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků, kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak.

14. Posledně citované ustanovení je jedním z projevů práva na tlumočníka garantovaného d. Smyslem a účelem tohoto práva je zajištění spravedlivého procesu účastníku, který by mu jinak z důvodu jazykové bariéry nebyl schopen porozumět.

15. Otázkou, do kterého jazyka má být účastníkovi řízení tlumočeno ( ), se Nejvyšší správní soud již opakovaně zabýval. Krajský soud v této souvislosti poukazuje na rozsudek ze dne 7. 6. 2017, č. j. -17. Nejvyšší správní soud v něm dospěl k následujícímu závěru: „ přitom výslovně nestanoví, že by měl účastník řízení právo na tlumočníka do svého mateřského jazyka (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2004, č. j. -54, publ. pod č. NSS). Zásadní podmínkou proto zůstává, aby účastníku, který prohlásí, že nerozumí jazyku, jímž se vede jednání (tzn. češtině), bylo tlumočeno do jazyka, v němž je schopen se dorozumět (v této souvislosti lze podpůrně odkázat např. na větu první , o azylu, nebo na větu první , o dočasné ochraně cizinců, dle kterých platí, že účastník řízení má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět).“

16. Jinými slovy řečeno, účastníkovi správního řízení nemusí být nutně řízení tlumočeno do jeho mateřského jazyka, účastník však má právo na tlumočníka do jazyka, kterému je schopen porozumět. Podpůrně lze poukázat i na úpravu zajištění cizince v zákoně o pobytu cizinců. Ta sice nedopadá přímo na řízení o správním vyhoštění, potvrzuje však, že zákonodárce klade důraz nikoli výlučně na mateřský jazyk cizince, nýbrž na jazyk, v němž je cizinec schopen se dorozumět - srov. § 126 písm. b) a § 131 zákona o pobytu cizinců.

17. Z obsahu spisové dokumentace vyplývá, že dne 16. 3. 2026 byl žalobce po provedení pobytové kontroly zadržen hlídkou Policie ČR. V rámci úkonů prováděných při prověřování oprávněnosti pobytu žalobce projevila policie snahu o zajištění tlumočníka do uzbečtiny, rodného jazyka žalobce. Z předmětného úředního záznamu vyplývá, že pokusy nebyly úspěšné, ať už z důvodu nekontaktnosti, anebo časového vytížení oslovených tlumočníků.

18. Téhož dne zahájil prvoinstanční orgán řízení ve věci správního vyhoštění žalobce podle zákona o pobytu cizinců. Oznámení o zahájení správního řízení žalobce osobně převzal. S jeho obsahem byl seznámen tlumočnicí pro ruský jazyk, L.Š., ustanovenou v souladu s , o soudních tlumočnících a překladatelích, a to v návaznosti na prohlášení žalobce zaznamenaném v závěru oznámení o zahájení správního řízení: „Českému jazyku jak v psané formě, tak mluvenému slovu nerozumím, žádám tlumočníka do ruského jazyka.“

19. Následně byl na Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, pracoviště České Budějovice, proveden výslech žalobce. Z protokolu o průběhu tohoto výslechu vyplývá, že výslech proběhl za přítomnosti tlumočnice. Při výslechu žalobce potvrdil, že poučení plně porozuměl, dalšího vysvětlení nežádá a s tlumočnicí do ruského jazyka souhlasí. Na položené dotazy odpovídal uceleným a srozumitelným způsobem. Protokol je vlastnoručně podepsán žalobcem i přítomnou tlumočnicí.

20. Dne 17. 3. 2026 vydal prvostupňový orgán rozhodnutí o správním vyhoštění, které žalobce osobně převzal, s jeho obsahem byl prostřednictvím tlumočnice seznámen a porozuměl mu, což dokládá vlastnoručně podepsané prohlášení žalobce učiněné v jeho závěru. Soud ověřil, že i další úkony v řízení činila Policie ČR buď za přítomnosti tlumočníka do ruského jazyka (rozhodnutí o nákladech správního řízení), anebo s příslušným písemným poučením v ruštině (zajištění při pobytové kontrole) či v uzbečtině (rozhodnutí o eskortě).

21. Z průběhu správního řízení tak, jak byl zaznamenán v obsahu spisové dokumentace, neplyne, že by žalobce tlumočení nerozuměl či že by měl o správnosti překladu jakékoli pochybnosti. To ostatně nevyplývá ani z odvolací námitky, která směřovala výhradně vůči kvalifikaci tlumočníka, aniž by jakkoli zpochybňovala obsah překladu. Žalobce v odvolání rovněž nevyjádřil žádné výhrady vůči ruskému jazyku, do kterého bylo řízení tlumočeno. Námitku porušení práva na tlumočníka v rodném uzbeckém jazyce vznesl žalobce poprvé až ve správní žalobě.

22. Ze shora uvedených zjištění, zejména z obsahu oznámení o zahájení správního řízení, protokolu o výslechu žalobce, jakož i z dalších úkonů zachycených ve správním spise, krajský soud neshledal žádnou konkrétní skutečnost nasvědčující tomu, že by žalobce obsahu tlumočení do ruského jazyka nerozuměl. Žalobce ostatně ani v žalobě netvrdí, kterému konkrétnímu úkonu, poučení nebo obsahu rozhodnutí v důsledku tlumočení do ruského jazyka neporozuměl ani jakým způsobem se měla tato okolnost projevit v jeho procesní obraně.

23. Z předchozích zjištění naopak plyne, že žalobce při zahájení správního řízení výslovně uvedl, že českému jazyku nerozumí, a současně požádal o tlumočníka do ruského jazyka. V dalším průběhu řízení s ustanovenou tlumočnicí souhlasil, potvrdil, že poučení porozuměl, a na položené otázky odpovídal uceleně a srozumitelně. Ani z průběhu jednotlivých úkonů, ani z obsahu odvolání přitom nevyplývá, že by vůči zvolenému jazyku tlumočení nebo kvalitě překladu uplatnil jakékoli výhrady.

24. Na základě těchto zjištění soud uzavírá, že správní orgán prvního stupně své povinnosti zajistit ochranu procesních práv žalobce dostál. Rozhodující totiž není, zda bylo řízení tlumočeno do mateřského jazyka žalobce, nýbrž zda bylo tlumočeno do jazyka, v němž byl žalobce schopen se účinně dorozumět a hájit svá procesní práva. Právě tento požadavek byl v posuzované věci naplněn ustanovením tlumočnice pro ruský jazyk – L.Š. a následným průběhem řízení, z něhož nevyplývají žádné pochybnosti o srozumitelnosti tlumočení pro žalobce.

25. Krajský soud proto nemá pochybnosti o tom, že žalobci bylo ve správním řízení zajištěno tlumočení do jazyka, kterému prokazatelně rozuměl a v němž byl schopen vykonávat svá procesní práva. Samotná skutečnost, že tímto jazykem nebyla uzbečtina jako jeho mateřský jazyk, nezakládá porušení ani práva na spravedlivý proces. Jediná žalobcem uplatněná námitka proto není důvodná.

IV. Závěr a náklady řízení

26. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle věty první Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti

( ). Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno.

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 29. července 2026

JUDr. Tereza Kučerová v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: J. M.