Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 91/2026-32

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 12 644 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 2. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 644 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 2. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 644 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zd. soudu dne 17. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal online. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu/výpisy z účtů, případně dalšími přiloženými doklady za rozhodné období. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 8. 2024 na základě smlouvy převodem na jím zvolený účet finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 30 dní od jeho poskytnutí spolu se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, dostal se tak do prodlení od 15. 9. 2024, žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté jistiny 2 000 Kč, s tím, že smlouva limituje výši smluvní pokuty do výše součinu čísla hodnota a celkové výše úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, která pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč, úrok ve výši 60 Kč, poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatky za odeslané upomínky ve výši 800 Kč za upomínky formou SMS zpráv a ve výši 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev, smluvní pokutu ve výši 1 042 Kč a dále zákonný úrok z prodlení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, a žalovaným uzavřena dále smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal online. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného výpisem z účtu/výpisy z účtů, případně dalšími přiloženými doklady za rozhodné období. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 15. 8. 2024 na základě smlouvy převodem na jím zvolený účet finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 30 dní od jeho poskytnutí spolu se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Žalovaný však úvěr řádně a včas nevrátil, dostal se tak do prodlení od 15. 9. 2024, žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté jistiny 2 000 Kč, s tím, že smlouva limituje výši smluvní pokuty do výše součinu čísla hodnota a celkové výše úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, která pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 2 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč, úrok ve výši 60 Kč, poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatky za odeslané upomínky ve výši 800 Kč za upomínky formou SMS zpráv a ve výši 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev, smluvní pokutu ve výši 1 042 Kč a dále zákonný úrok z prodlení. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný žalobkyní marně vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 2 000 Kč, žalovaný se poskytnutou částku zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně společně s úroky ve výši 60 Kč, poplatkem za úvěr ve výši 720 Kč, splatná částka tak činila 2 780 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně, RPSN dosahovalo výše 5395,58 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. hodnota, z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč, a to bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, předsmluvního formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě). Dále právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 15. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 2 000 Kč, žalovaný se poskytnutou částku zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně společně s úroky ve výši 60 Kč, poplatkem za úvěr ve výši 720 Kč, splatná částka tak činila 2 780 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 36,5 % ročně, RPSN dosahovalo výše 5395,58 % (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. hodnota, z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč, a to bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, předsmluvního formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě). Pohledávka za žalovaným z daných smlouvy byla postoupena na společnost právnická osoba, IČO: IČO, a z této společnosti následně na žalobce (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávky). Dlužnou částku žalovaný ani přes výzvu žalobkyně, ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně, do dne podání žaloby ani částečně neuhradil (prokázáno výzvami právní předchůdkyně a předžalobní výzvou ze dne 5. 2. 2026 ve spojení s dokladem o odeslání).

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení vzhledem k právnímu posouzení věci.

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvy o úvěru, kde sjednaný úrok dosahoval 36,5 % ročně a RPSN dosahovala v případě obou smluv o spotřebitelském úvěru 5395,58 % ročně, přičemž soudu je známo, že podle databáze ARAD ČNB činila průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami ČR domácnostem v ČR k srpnu 2024 nejvýše 8,81 % ročně. Již v době před účinností současného dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Obecně je pak dovozováno Nejvyšším soudem, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj – až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2007, sp. zn. ).

11. V předmětné věci byl úvěrovými smlouvami sjednán úrok ve výši 36,50 % ročně, RPSN dosahovala výše 5395,58 % ročně. Úroky sjednané v projednávané věci přesahují maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smluv více než 4x, roční procentní sazba nákladů sjednaného v projednávané věci přesahuje maximální výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smluv více než 612x. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možné označit za natolik vysoký, že zakládá absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úvěr poskytnutý žalované vykazuje znaky lichvy tak, jak je tato definována v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , když výše úroků podstatě přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Zjevné porušení dobrých mravů nabývá v tomto případě ještě vyšší intenzity, protože se jedná o smlouvu se spotřebitelem, který je slabší smluvní stranou a náleží mu tak zvýšená ochrana. I jen na základě tohoto konstatování tak předmětná smlouva o úvěru naplňuje ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012 sp. zn. . Ochrana takto nabytých práv pak stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (dále srov. nález Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. ).

12. Na věci nic nemění skutečnost, že se jedná o úvěr nebankovní, neboť ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (srovnej např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, č. j. -71).

13. Na základě výše uvedeného tak soud dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy o úvěru jsou v obou případech absolutně neplatné, a to v celém svém rozsahu. Smlouva o úvěru je smlouvou konsenzuální, jednou z jejích podstatných náležitostí je povinnost úvěrovaného hradit úroky, tuto část tak nelze oddělit od dalšího obsahu smlouvy (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 21. 4. 2016, ve věci C-377/14, Radlingerovi ca FINWAY a. s. či rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2022, č.j. -157). Současně soud konstatuje, že v dané věci není prostor pro moderaci výše sjednaného úroku ve smyslu , neboť žalobkyně jako profesionál na trhu poskytování nebankovních úvěrů založila podstatu svého podnikání právě na zjevně neobvykle vysoké sazbě úroku z úvěru. Vyvažuje tím podnikatelské riziko nevrácení části úvěrů, když jejími klienty jsou z povahy věci subjekty s horší platební morálkou, kterým by banky úvěr začasté ani neposkytly. Z toho lze dovodit, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala, tedy by úvěrové smlouvy s takovou sazbou neuzavírala. Žalobkyně tedy programově staví model svého podnikání ve sféře poskytování rizikových úvěrů na tom, že ti klienti, kteří plní její podmínky (platí vysoký úrok z úvěru) a generují žalobkyni zisk, vyvažují tak její ztráty z nesplácených rizikových úvěrů. To je tedy důvodem toho, že žalobkyně by úvěry se standardní sazbou, byť v horní části rozmezí, neposkytovala a smlouvy s takovou sazbou by neuzavírala. Tyto závěry byly Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím opakovaně judikovány ve skutkově a právně obdobných sporech vedených např. pod těmito spisovými značkami: sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , a sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. . V těchto rozhodnutích odvolací soud také vysvětlil, že při neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku není prostor pro moderaci ve smyslu o. z., která se uplatní jen v případě, že se vada, spočívající v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu právního jednání vztahuje jen na část právního jednání.

14. Žalobkyně se po žalovaném s ohledem na uvedené může domáhat toliko vrácení finanční částky, která byla žalovanému skutečně poskytnuta, tedy částky 2x 2000 Kč, celkem 4 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Proto soud žalobkyni přiznal částku ve výši 4 000 Kč. (výrok I.)

15. Co do zbývajících nárokovaných částek včetně příslušenství soud žalobu zamítl, neboť jejich vznik žalobkyně odvozovala od absolutně neplatných smluv o úvěru. (výrok II.)

16. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny bylo přiznáno v souladu s o. z. ode dne následujícího po uplynutí týdenní lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou

17. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvody pro její prodloužení.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , neboť žalovanému, který byl ve věci úspěšný částečně, žádné náklady řízení nevznikly. (výrok III.)

19. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice soudní poplatek v částce 200 Kč bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ustanovení , odst. 4 písm. a) a odst. 6 , o soudních poplatcích. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pouze soudní poplatek ve výši 800 Kč podle Položky 2 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků, který tvoří nedílnou přílohu označeného zákona. Vzhledem k tomu, že k vydání elektronického platebního rozkazu nebylo možné soudem přistoupit, je třeba doplatit soudní poplatek do výše Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, tj. do částky 1 000 Kč, a to v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku. Proto byla žalobkyni stanovena povinnost zaplatit České republice část soudního poplatku ve výši 200 Kč (1 000 Kč – 800 Kč = 200 Kč).(výrok IV.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.