Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1845/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti Václava Sedláčka, zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem Hybešova 3041/6, Břeclav, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -32 ze dne 31. 3. 2026, usnesení Městského soudu v Praze č. j. -19 ze dne 22. 9. 2025 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -7 ze dne 14. 8. 2025 za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2 jako účastníků řízení a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 427/16, Praha, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal po vedlejší účastnici zaplacení částky 42 miliard Kč jako odškodnění za nesprávný úřední postup v řízení skončeném usnesením Městského soudu v Praze č. j. -19 ze dne 17. 7. 2023. V ústavní stížnosti tvrdí porušení svých ústavně zaručených práv a svobod podle a a 3d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a domáhá se zrušení všech napadených rozhodnutí.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 stěžovatelovu žalobu odmítl pro vady podle . Zdůvodnil, že stěžovatelovo podání patří mezi velké množství kauz, v nichž se stěžovatel domáhá odškodnění po státu. Stěžovatel byl opakovaně poučen a marně vyzván k odstranění vad svých žalob, na které zpravidla nedbal a vady neodstranil. Obvodní soud jej i tentokrát poučil, stěžovatel na výzvu sice reagoval, ale opět doplnil pouze zcela neurčitá tvrzení a vady tak neodstranil.

3. Městský soud v Praze se k odvolání stěžovatele s tímto rozhodnutím ztotožnil s tím, že ani v odvolání stěžovatel žádné rozhodné skutečnosti neuvedl.

4. Nejvyšší soud následně rozhodoval o stěžovatelově dovolání. Přestože městský soud nesprávně poučil stěžovatele o tom, že jeho dovolání je ze zákona nepřípustné, stěžovateli svědčila prodloužená lhůta k podání dovolání ze dvou na tří měsíce ( ), kterou stěžovatel dodržel. Dovolání Nejvyšší soud nicméně odmítl zčásti pro nepřípustnost a zčásti také pro vady.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že odůvodnil vznik újmy i příčinnou souvislost, přesně formuloval žalobní návrh a řádně popsal, v čem spatřuje nesprávný úřední postup. Podání obsahovalo všechny náležitosti, soudy měly dostatek informací a jejich požadavky byly chybné a přesáhly rámec zákona. Městský soud neuvedl, co bylo v podání nejasné či nesrozumitelné, a své rozhodnutí odůvodnil příliš obecně. Soudy navíc požadovaly doplnění skutečností bez účasti vedlejší účastnice. Obecné soudy úmyslně procesně chybovaly a nereagovaly na předložené argumenty. Nejvyšší soud chybně odmítl

dovolání a ignoroval stěžovatelem vymezené důvody. K postupu obvodního soudu stěžovatel namítá, že po výzvě učiněné obvodním soudem žalobu doplnil tak, že (znovu) vymezil nesprávný úřední postup, na což obvodní soud vůbec nereagoval.

6. Všechny procesní předpoklady k projednání ústavní stížnosti jsou splněny. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná. Usnesení Ústavního soudu o zjevné neopodstatněnosti musí být stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá ( ).

7. Nynější ústavní stížnost je další z řady ústavních stížností téhož stěžovatele, ve kterých napadá odmítnutí svých žalob proti státu pro chybějící náležitosti podání podle . Ústavní soud již v mnoha usneseních tyto ústavní stížnosti odmítl jako zjevně neopodstatněné. Opakovaně totiž shledal, že obecné soudy řádně vysvětlily, proč nebyla žaloba projednatelná, reagovaly na stěžovatelovy námitky v adekvátní míře a neměly povinnost požadovat odstranění vad v součinnosti s vedlejší účastnicí (za poslední dobu viz kupříkladu usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

či

).

8. Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud v nynější věci. Obecné soudy srozumitelně vysvětlily, jakými konkrétními nedostatky návrh stěžovatele trpěl, a proč je nebylo možné projednat, a to ani po stěžovatelově reakci na výzvu (ani zde nebylo jasné především, jaké jednání státu mělo být protiprávní a proč, a co konkrétně měla představovat stěžovatelem tvrzená škoda). Lze odkázat na bod 7 usnesení obvodního soudu a body 10 až 13 usnesení městského soudu, z nichž je patrné, že obecné soudy pečlivě ozřejmily nedostatky, které jim bránily v projednání nynější stěžovatelovy žaloby. Také Nejvyšší soud řádně odůvodnil odmítnutí dovolání s odkazem na svoji ustálenou rozhodovací praxi, kterou soudy nižšího stupně respektovaly. Ani zde nejde o rozhodnutí neodůvodněná, přepjatě formalistická či svévolná. Na všechna uvedená usnesení Ústavního soudu proto lze v podrobnostech odkázat.

9. Ústavní soud shrnuje, že stěžovatelovu ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2026

Dita Řepková, v. r.

předsedkyně senátu