Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 176/2025-47

Zmenené rozhodnutím 15 Co 109/2026-73
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dany Slavíkové a soudkyň Mgr. Olgy Lenochové a JUDr. Heleny Karetové ve věci žalobkyně: [[Jméno žalobkyně]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená advokátem [[Jméno advokáta]] sídlem [[Adresa advokáta]] proti žalovanému: [[Jméno žalovaného]], narozený [[Datum narození žalovaného]] bytem [[Adresa žalovaného]] o 177 699,40 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. října 2025, č. j. 27 C 176/2025-47, takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se v zamítavém výroku o věci samé (II) co do úroku z prodlení z částky 154 078,42 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od [[datum]] do [[datum]] a co do úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně od [[datum]] do zaplacení potvrzuje; co do zákonného úroku z prodlení z částky 154 078,42 Kč za dobu od [[datum]] do zaplacení mění tak, že žalovaný je povinen zaplati žalobkyni úrok z prodlení z částky 154 078,42 Kč ve výši 11,5 % ročně od [[datum]] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 43 718,1 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [[tituly před jménem]] [[jméno zástupce zainteresované společnosti]], [[tituly za jménem]], advokáta"

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci

Anonymizovaný odstavec

proti

Anonymizovaný odstavec

pro 177 699,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, částku ve výši částka.

II. Co do zbývajícího nároku, zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úroku 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, částku ve výši , částka, .II. Co do zbývajícího nároku, zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, úroku 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno//Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen „smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO: Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru v celkové výši částka na bankovní účet žalovaného č. Anonymizováno/Anonymizováno s tím, že žalovaný se zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně tento úvěr ve formě 120 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši částka, se sjednanou pevnou úrokovou sazbou ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný opakovaně porušil svou smluvní povinnost řádně a včas platit výše uvedené splátky a dostal se tak do prodlení. Žalovaný byl písemně informován o zesplatnění úvěru (ke dni datum) a zároveň vyzván k uhrazení dlužné částky, jíž právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslila na částka s příslušenstvím. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na níž žalovaný nereagoval a doposud ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalovaného. Ohledně této skutečnosti byla žalobkyně vyzvána k doplnění žalobních tvrzení, a to výzvou ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřil a zůstal nečinný a bez omluvy se rovněž nedostavil k nařízenému jednání ve věci, proto rozhodl soud v souladu s ust. v přítomnosti žalovaného.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům.

4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno//Anonymizováno/Anonymizováno (Návrhem smlouvy o půjčce na kliknutí č. Anonymizováno//Anonymizováno/Anonymizováno, Produktovými podmínkami pro osobní úvěry Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, Všeobecnými obchodními podmínkami). Návrh uzavřené smlouvy byl akceptován právní předchůdkyní žalobkyně (Sdělením o akceptaci návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí ze dne 18. 5. 2018). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr v částce částka právní předchůdkyni žalobkyně splácet, a to formou 120 měsíčních splátek ve výši částka a sjednaným úrokem 16,9 % p. a.

5. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný opakovaně porušil svou povinnost splácet předmětné splátky řádně a včas, zesplatila právní předchůdkyně žalobkyně jistinu, včetně úroků a ostatních finančních závazků ke dni datum (Prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne datum).

6. Pohledávka za žalovaným byla úplatně postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, přičemž sjednaná úplata byla žalobkyní uhrazena dne datum na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně (Smlouvou o postoupení pohledávek č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, vč. přílohy č. 1, Potvrzením přijetí úplaty ze dne datum). Žalovaný byl o této skutečnosti písemně informován (Vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne datum).

7. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzvou ze dne datum, vč. podacího lístku). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil.

8. Co se týče povinnosti věřitele (žalobkyně) k prověření úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného), předložila žalobkyně soudu výpis z běžného účtu žalovaného, přehled plateb na úvěrovou smlouvu a protokol o ověření úvěruschopnosti klienta (Výpisem z běžného účtu žalovaného vedeného u Anonymizováno Anonymizováno za období od datum do datum, Přehledem plateb na úvěrovou smlouvu, Protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta).

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla adhezním způsobem podle a násl. , (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu , o spotřebitelském úvěru (dále ““).

11. Dle , spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

12. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle , Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.

15. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že „konkrétním účelem je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“

17. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne datum, ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“

18. Důvodová zpráva k ustanovení uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“

19. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalovaného byla úvěruschopnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila dostatečné množství odpovídajících důkazů, a to ani po výzvě soudu k doplnění žaloby, ze dne datum a doručené jí dne datum prostřednictvím datové schránky. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to po stránce příjmové i výdajové. Tvrzení žalobkyně a jí předložených listin nijak mj. nevyplývá, zda bylo zkoumáno, jaký je zdroj příjmu žalovaného, zda ze závislé činnosti nebo z podnikání, jaké jsou jeho náklady na bydlení, zda má nějaké vyživovací povinnosti a podobně, byť bylo ze strany banky deklarováno, že tyto kritéria brala v úvahu. Z doložených listin přitom vyplývá, že žalovaný v době poskytování úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně splácel Anonymizováno další úvěry, které ve svém součtu přesahovaly několik Anonymizováno Anonymizováno korun. Poukaz žalobkyně na to, že žalovaný poskytnutý úvěr dva roky splácel řádně, z čehož vyplývá, že byl úvěruschopný, soud vzhledem k výše uvedenému nepovažuje za příhodný a není sto změnit výše citovaný závěr o tom, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy úvěruschopnost řádně posoudil. V této souvislosti soud ještě podotýká, že už jen ze skutečnosti, že žalovaný v době uzavírání smlouvy splácel další tři úvěry, a to nikoliv v zanedbatelné výši, je podle názoru soudu zřejmé, že subjekt poskytující úvěr měl minimálně zpozornět a majetkovou situaci řádně prověřit, když je zřejmé, že pokud žadatel již splácí několik úvěrů a potřebuje další úvěr, a to nikoliv v malé výši (poskytnuto částka, nebude zřejmě finanční situace žadatele o úvěr nejlepší). Pokud žalovaný před uzavřením smlouvy předložil právní předchůdkyni výpis z účtu, podle názoru soudu rovněž údaje zde uvedené nesvědčí o dobré finanční situaci žalovaného, pokud počáteční zůstatek na účtu činil cca částka a konečný zůstatek na účtu byl záporný (cca Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč), kdy výdaje za uvedený měsíc převyšovaly příjmy.

20. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle , přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil podle o. z. o celkovou částku částka.

21. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, respektive ve splátkách, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši částka vyhověl.

22. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající ze smluvního úroku a příslušenství žalované částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce odpovídající smluvnímu úroku a částkám odpovídajícím zákonnému úroku z prodlení, kapitalizovanému úroku z prodlení aj. ve svém výroku II. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a 142 odst. 2 , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Náklady žalobkyně v rozsahu 100 % činí částka a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši částka za každý z pěti úkonů právní služby dle a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé, písemné podání ve věci samé, účast na jednání před soudem), včetně paušální náhrady výdajů stanovené dle a. t. ve výši částka za každý z pěti úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí 86,7 %, neúspěch 13,3 %, odečtením úspěchu žalobkyně od jejího neúspěchu rozdíl činí částka, tedy z částky částka se jedná o částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.