Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 105/2026 - 44

- 45

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: J. H., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 8. 2025, č. j. 10.01000361/230003, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 20. 5. 2026, č. j. ,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 17. 6. 2026 kasační stížnost, kterou žalobce (stěžovatel) brojí proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci. Soudní poplatek stěžovatel neuhradil současně s podáním kasační stížnosti. NSS jej proto usnesením ze dne 16. 7. 2026, čj. , vyzval, aby tak učinil ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení. Dne 26. 7. 2026 byla NSS doručena žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků.

[2] Usnesením ze dne 5. 8. 2026, čj. , NSS stěžovateli přiznal osvobození od soudního poplatku za kasační stížnost v rozsahu 80 % z jemu vzniklé poplatkové povinnosti. Zároveň jej vyzval k úhradě soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 1 000 Kč a stanovil mu k tomu lhůtu patnácti dnů od doručení usnesení. V usnesení ho zároveň poučil o následcích, které nastanou, nezaplatíli soudní poplatek nebo zaplatíli jej pozdě.

[3] Podle , ), soud řízení usnesením zastaví, stanovíli tak tento nebo zvláštní zákon. Podle , o soudních poplatcích, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle zákona o soudních poplatcích soud vyzve poplatníka k zaplacení poplatku, nebylli tento poplatek zaplacen společně s podáním kasační stížnosti, a určí mu k tomu lhůtu alespoň 15 dnů; výjimečně může určit lhůtu kratší. Podle stejného ustanovení soud po marném uplynutí této lhůty řízení zastaví, přičemž k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[4] Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo stěžovateli doručeno dne 10. 8. 2026. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku připadl na úterý 25. 8. 2026.

[5] Na výzvu reagoval stěžovatel podáním doručeným NSS dne 11. 8. 2026 (současně adresovaným též do řízení vedeného u NSS pod sp. zn. ). Uvedl, že dne 10. 8. 2026 uhradil soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, čímž vyčerpal finanční prostředky, které byl schopen na soudní poplatky vynaložit. Další soudní poplatky již není schopen hradit, aniž by tím bylo ohroženo zajištění jeho základních životních potřeb. Dále uvedl, že proti žalované podal přibližně osm žalob ve skutkově souvisejících věcech. Tato řízení jsou však postupně zastavována pro nezaplacení soudních poplatků, jelikož mu současné finanční poměry objektivně neumožňují je hradit. Od vydání usnesení NSS ze dne 3. 8. 2026, čj. (pozn. NSS: jímž byl osvobozen ve stejném rozsahu jako v této věci a jako ve věci sp. zn. ), nezískal žádné další prostředky, které by mu umožnily uhradit soudní poplatky bez ohrožení vlastní výživy. Skutečnost, že byl schopen uhradit pouze částku 1 000 Kč, podle něj naopak svědčí o omezené schopnosti hradit další soudní poplatky. Stěžovatel má za to, že není důvod, aby v jednotlivých skutkově souvisejících řízeních byly jeho majetkové poměry posuzovány způsobem vedoucím k požadavku na úhradu dalších soudních poplatků, jestliže taková úhrada přesahuje jeho finanční možnosti a ohrožuje jeho výživu. Zdůraznil, že žádá o posouzení svých aktuálních majetkových poměrů v jejich celku, nikoli pouze z hlediska schopnosti uhradit jednotlivý soudní poplatek, ale též se zohledněním skutečnosti, že je současně povinen hradit soudní poplatky v řadě dalších řízení. Pokud by měl uhradit i tyto další soudní poplatky, nezůstaly by mu podle jeho tvrzení prostředky nezbytné k zajištění výživy. Požádal o plné osvobození od soudních poplatků a vyjádřil ochotu své poměry znovu doložit. Na podporu svých tvrzení však žádné doklady nepředložil.

[6] Judikatura NSS dovodila, že „o opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došloli ke změně poměrů účastníka řízení“ (rozsudek ze dne 17. 6. 2008, čj. ). Pokud opakovaná žádost takové nové informace neobsahuje, nerozhoduje o ní soud vůbec (rozsudek NSS ze dne 28. 7. 2011, čj. , bod 10). Jak také uvedl NSS v rozsudku ze dne 31. 1. 2022, čj. , bodu 20, v nové žádosti se nelze dovolávat skutečností, které existovaly již v době rozhodování o první žádosti, a to přestože je žadatel v první žádosti neuplatnil.

[7] Stěžovatel v současnosti vede před NSS tři řízení (pod. sp. zn. ve věci přestupku a pod sp. zn. proti téže žalované jako v této věci). Podstatou všech tří kasačních stížností je nesouhlas s usneseními krajského soudu o zastavení řízení o žalobě pro nezaplacení soudního poplatku. Obdobně jako v nyní projednávané věci byl stěžovatel usnesením ze dne 3. 8. 2026, čj. , a usnesením ze dne 4. 8. 2026, čj. , osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 80 % poplatkové povinnosti. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí však uhradil soudní poplatek pouze v řízení vedeném pod sp. zn. .

[8] Ze stěžovatelova podání ze dne 11. 8. 2026 nevyplývá, že by se od vydání usnesení čj. jeho majetkové poměry změnily natolik, aby bylo třeba zvážit přiznání osvobození od soudních poplatků v širším než nyní stanoveném rozsahu. Kromě odkazů na další soudní řízení stěžovatel svou aktuální situaci popisuje pouze obecně a k podání nepřipojuje žádné podklady, které by dokládaly podstatnou změnu jeho majetkových poměrů. Akcentuje především skutečnost, že v současné době vede více soudních řízení. Konkrétně však stěžovatel poukazuje pouze na jedno z řízení vedených před NSS.

[9] Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní činnosti známo, že stěžovatel před několika týdny zahájil celkem tři řízení, s nimiž je obecně spojena povinnost zaplatit poplatky za podání kasační stížnosti (ty činí 3 x 5 000 Kč). Od počátku měl tedy povědomí o tom, že stěžovatelova poplatková povinnost aktuálně u NSS může v souhrnu dosáhnout až 15 000 Kč. Ve všech těchto věcech byly pak posuzovány stěžovatelovy osobní, majetkové a výdělkové poměry, protože žádal o osvobození od soudních poplatků. Ačkoli soud uznal, že jeho finanční situace není příznivá, neshledal důvody pro úplné osvobození od soudních poplatků ani v jedné z nich a (vědom si úhrnné výše poplatkové povinnosti) rozhodl, že se stěžovatel bude podílet na úhradě nákladů každého z jím vedených řízení částkou 1 000 Kč (s tím, že ho bude tížit i povinnost nahradit 20 % nákladů na odměnu a hotové výdaje ustanoveného zástupce). Lze dodat, že usnesení o částečném osvobození od soudních poplatků vydaná ve věcech sp. zn. a sp. zn. předcházela rozhodnutí o částečném osvobození v nyní projednávané věci. NSS tedy v této konkrétní věci rozhodoval dokonce s vědomím, že stěžovateli v souvislosti se třemi řízeními vznikne celková poplatková povinnost snížená až na částku ve výši 3 000 Kč. Byl také obeznámen s tím, že ji stěžovatel bude muset splnit v průběhu nejbližších 15 dnů po doručení usnesení. Existence dalších poplatkových povinností spojených s řízeními před NSS proto nepředstavuje novou skutečnost odůvodňující opětovné posouzení poměrů stěžovatele. Ostatní řízení stěžovatel zmínil jen letmo („cca osm žalob“) a bez dalších podrobností, které by ukazovaly na reálně nastalou změnu v jeho majetkových poměrech, jež by odůvodňovala nové posouzení.

[10] Kasační soud považuje za vhodné dodat, že ani pokud by předpokládané výdaje ve výši 1 000 až 2 000 Kč v nejbližších týdnech měly být „novinkou“, nejednalo by se vzhledem k výši těchto částek o změnu okolností natolik významnou, aby odůvodňovala potřebu nového posouzení splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků. Tvrzení stěžovatele o ohrožení jeho výživy v této souvislosti považuje soud za nadsazená (a nadto nedoložená). Nutno zopakovat, že (jak uvedl NSS v usnesení čj. , bodě 8) stěžovatel je schopen na své potřeby tvořit úspory v řádu tisíců korun a zjevně i určovat, na co se použijí. Tento závěr soudu stěžovatel ve svém podání ze dne 11. 8. 2026 nijak nevyvrací.

[11] Pro tuto věc je podstatné, že po vydání usnesení ze dne 5. 8. 2026, čj. stěžovatel nově poukazuje pouze na jednu další (již splněnou) poplatkovou povinnost ve výši 1 000 Kč (snížený soudní poplatek v řízení vedeném pod sp. zn. ), která s ohledem na jeho majetkové poměry shrnuté ve zmíněném usnesení sama o sobě nemůže představovat relevantní změnu okolností rozhodných pro posouzení žádosti o osvobození od soudních poplatků. Tvrdilli stěžovatel, že tato další poplatková povinnost má na jeho majetkové poměry významný dopad, byl povinen tuto skutečnost doložit, což však neučinil. Již ve výzvě soudu k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů ze dne 18. 6. 2026, č. j. , doručené mu dne 23. 6. 2026, byl přitom výslovně poučen, že tvrzení o majetkových poměrech musí být doložena, aby z nich soud mohl vycházet.

[12] Stěžovatel tedy ve lhůtě stanovené usnesením čj. soudní poplatek za kasační stížnost nezaplatil, jeho tvrzení neodůvodňují nutnost znovu rozhodnout o osvobození od soudních poplatků, a ani soudu nesdělil žádné okolnosti, které by osvědčily, že tento soudní poplatek nemohl bez své viny zaplatit. Lhůta k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost tak marně uplynula dne 25. 8. 2026.

[13] Jelikož stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, NSS řízení o kasační stížnosti podle ve spojení s téhož zákona zastavil.

[14] Výrok o nákladech řízení se opírá o větu první ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byloli řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2026

Eva Šonková

předsedkyně senátu