Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 111/2026 - 47

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobkyně: Bělecký Mlýn s. r. o., Šemberova 9, Olomouc, zastoupené advokátem Mgr. Markem Gocmanem, 28. října 219, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) ČEPS, a. s., Elektrárenská 2, Praha 10, II) EG.D, s. r. o., Lidická 36, Brno, proti rozhodnutí ze dne 3. 11. 2025, čj. MPO 106084/2025, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 4. 2026, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků ani osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) rozhodnutím ze dne 27. 5. 2025 omezil vlastnické právo žalobkyně ve prospěch dvou elektroenergetických společností tím, že zřídil věcné břemeno. Na jeho základě měla žalobkyně strpět zřízení a provozování vedení přenosové a distribuční soustavy „V 416 – sdružené vedení s V 5592/3“, a to v rozsahu 2275 m² na pozemku parc. č. XA v k. ú. S.. Žalobkyni a dalším spoluvlastníkům pozemku (vyvlastňovaným) byla určena náhrada ve výši 48 220 Kč; vyvlastnitelům pak byla stanovena čtyřletá lhůta k tomu, aby zahájili uskutečnění účelu vyvlastnění.

[2] Žalobkyně se proti rozhodnutí DESÚ odvolala, ministerstvo však její odvolání zamítlo. Ani Krajský soud v Ostravě nevyhověl žalobě proti rozhodnutí ministerstva.

[3] Stěžovatelka podává proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Nejdříve namítá, že je napadený rozsudek nepřezkoumatelný. Krajský soud prý totiž v bodech 10 a 11 odůvodnění jen nekriticky odkázal na rozhodnutí ministerstva a nevypořádal žalobní body vlastní úvahou. Nezákonnost napadeného rozsudku pak spatřuje stěžovatelka ve vadě zastoupení a nedostatku zmocnění společnosti Proofest International k zastupování vyvlastnitele. Dále má za to, že nebyly splněny zákonné podmínky vyvlastnění, protože vyvlastnitelé neprojevili před podáním návrhu na vyvlastnění skutečnou snahu se s ní dohodnout. K tomu DESÚ opomněl provést výslech svědkyně, která by pasivitu vyvlastnitelů mohla potvrdit. Správní orgány konečně nevzaly v potaz přeměnu jednoho z vyvlastnitelů a s tím související nutnost změny okruhu účastníků.

[4] NSS se téměř totožnou věcí už zabýval v rozsudku ze dne 24. 8. 2026, čj. (mezi týmiž účastníky, kteří argumentují shodně jako v citovaném rozsudku, jde jen o jiný dotčený pozemek). Na svých závěrech proto trvá a v podrobnostech na ně odkazuje; není účelné, aby doslova opakoval argumentaci, kterou účastníci znají.

[5] Stěžovatelka krajskému soudu vytýká, že jen odkázal na rozhodnutí ministerstva, místo aby sám posoudil žalobní námitky. Rozsudek však není nepřezkoumatelný jen proto, že se v něm soud obecně ztotožní se závěry správních orgánů. Ministerstvo se s podobnými stěžovatelčinými námitkami podrobně vypořádalo už ve svém rozhodnutí; žaloba pak byla v podstatě totožná s námitkami odvolacími. Krajský soud se k žalobním námitkám neopomněl vyjádřit; vedle toho odkázal na konkrétní body, ve kterých se ministerstvo totožným námitkám věnovalo. To pro přezkoumatelnost rozsudku v této věci stačí.

[6] Dále stěžovatelka v kasační stížnosti z podstatné části jen opakuje svou žalobní argumentaci. To platí jak pro námitku nesprávného právního posouzení vady zastoupení, tak pro výhrady vůči jednání o uzavření dohody (včetně opomenutého důkazu výslechem svědkyně). Stěžovatelka zde přitom nezpochybňuje (jak to žádá ) důvody krajského soudu ani s nimi nijak nepolemizuje, ostatně její výtky směřují jen proti rozhodnutím správních orgánů a jsou doslova převzaty ze žaloby. V takovém případě není úlohou NSS znovu reagovat na námitky, které už byly dostatečně vypořádány v předchozím řízení. Tyto kasační námitky jsou tedy nepřípustné ( – jiné důvody, než které jsou uvedeny v ). Protože se k nim NSS přece jen vstřícně vyjádřil v rozsudku , lze na jeho odůvodnění odkázat i v této věci.

[7] Stěžovatelka namítá také to, že se jedna z původních žadatelek o vyvlastnění v průběhu správního řízení účastnila přeměny a že to mělo vliv na účastenství v řízení. Nedostatek aktivní legitimace přeměněné společnosti přitom správní orgány nenapravily. NSS posoudil i tuto námitku jako nepřípustnou ( – důvody, které stěžovatel neuplatnil dříve). Námitka totiž vůbec nezazněla v řízení před krajským soudem. Ze spisu a veřejného rejstříku přitom vyplývá, že stěžovatelce nic nebránilo v tom, aby námitku uplatnila už v odvolacím řízení a v žalobě. Protože to stěžovatelka neudělala, nemůže tuto námitku vznášet až nyní v kasačním řízení.

[8] Stěžovatelka se svými námitkami neuspěla, NSS proto její kasační stížnost zamítl. Neúspěšná stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení; ministerstvu pak nevznikly žádné náklady, které by se vymykaly z běžné úřední činnosti. Žádné náklady v tomto řízení nevznikly ani osobám zúčastněným na řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. srpna 2026

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu