Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 18/2026-38

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A, Anonymizováno Anonymizováno Jméno žalovaného B

o zaplacení částky 36 716 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 716 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 716 Kč od 9. 1. 2025 do 23. 5. 2025, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 716 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 454 Kč k rukám její zástupkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 716 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 716 Kč od 9. 1. 2025 do 23. 5. 2025, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 716 Kč od 23. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 454 Kč k rukám její zástupkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení 36 716 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 9. 1. 2025 do zaplacení. Na odůvodnění tohoto žalobního požadavku žalobkyně uvedla, že tyto vyplývají ze smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, a to společností právnická osoba IČ IČO. Žalovanou částku tvoří jistina úvěru celkem ve výši 30 000 Kč, smluvní úrok ve výši 6 716 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 se stala žalobkyně oprávněnou domáhat se výše specifikovaného nároků namísto právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil.

Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce žalobkyně poskytne dne 5. 11. 2024 žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 30 000 Kč, přičemž žalovaný je právnímu předchůdci žalobkyně vrátí do 8. 1. 2025, a to včetně smluvního úroku ve výši 6 716 Kč. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně nezaplatil ničeho. Tyto skutečnosti vyplývají jednak z tvrzení žalobkyně, jednak z listin předložených žalobkyní (zejména smlouvy úvěru ve znění jejích dodatků, výpisu z běžného účtu a smlouvě o postoupení pohledávky).

Již z výše uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný evidentně směřovali k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. K platnému uzavření smlouvy o úvěru však nedošlo, a to přesto, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky převzal. V posuzovaném případě totiž právní předchůdce žalobkyně na straně úvěrujícího, resp. věřitele vystupoval v pozici podnikatele (právní předchůdce žalobkyně podnikal m. j. v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů) a žalovaný na straně úvěrovaného, resp. dlužníka, jako spotřebitel. Na vztahy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným tak plně dopadaly kromě obecné úpravy tzv. spotřebitelských smluv, jež je v obsažena v a násl. o. z. a a násl. o. z., i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, když tento zákon považuje za spotřebitelský úvěr, jejichž výše dosahuje minimálně výše 5 000 Kč. Zároveň ovšem v zákona o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele takovýchto úvěrů povinnost s odbornou péčí přezkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr, a to na základě informací získaných jak od dlužníka, tak i z databází dlužníků apod. Žádná určitá kritéria, jež by vymezovala onu „odbornou péči“, v zákoně obsažena nejsou, nicméně se dá předpokládat, že věřitel nedostojí svým povinnostem, poskytne-li úvěr spotřebiteli na základě informací o měsíčních příjmech, které pocházejí přímo od spotřebitele, aniž by si tyto informace ověřil např. u zaměstnavatele. V posuzovaném případě sice právní předchůdce žalobkyně tvrdil, že informace o majetkových poměrech žalovaného zjišťoval, nicméně žádným relevantním způsobem tuto skutečnost důkazně nedoložil. Lze proto uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti před poskytnutím úvěru s odbornou péčí úvěru schopnost žalovaného posoudit.

Za této situace je zřejmé, že nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. takto uzavřenou smlouva je ve smyslu výše už citovaného ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná).

Právním předchůdcem žalobkyně tak bylo žalovanému plněno na základě neplatné smlouvy. Evidentně tak na straně žalovaného došlo k tzv. bezdůvodnému obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodů obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V posuzovaném případě byla majetková sféra žalovaného zvětšena o částku 30 000 Kč, když žalovaný v mezidobí ničeho neuhradil. Tuto skutečnost soud zjistil i z prohlášení banky ČSOB, a.s., která sdělila, že na účet žalovaného byly v listopadu roku 2024 připsány od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky celkem ve výši 30 000 Kč. Proto soud zavázal žalovaného, aby peněžní částku 30 000 Kč žalobkyni zaplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se totiž žalobkyně stala oprávněným domáhat se vydání tohoto bezdůvodného obohacení namísto právního předchůdce žalobkyně (§ 1879 a násl. o. z.). Zároveň soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda V posuzovaném případě prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu nastalo nejdříve dne 23. 5. 2025, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl k zaplacení vyzván dříve, jak dne 20. 5. 2025 k zaplacení do 3 dnů.

Co se týče zbylých žalobkyní uplatněných nároků (v žalobě označených jako smluvní úrok), pak ten byl soudem zamítnut, a to včetně části příslušenství v podobě nároku na zaplacení úroku z prodlení. Žalobkyně opírala důvodnost těchto nároků o smluvní ujednání. Nicméně, za situace, kdy smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyla uzavřena platně, ztrácejí tyto nároky oporu a nebylo možno je soudem přiznat.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 454 Kč, přičemž tato částka představuje 63,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 716 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. Lhůta k plnění je dána ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.