Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 69/2026-18

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Slezákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 1

o zaplacení částky 27 575 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 300 Kč od 10. 8. 2024 do 28. 4. 2025, úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 575 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 300 Kč od 10. 8. 2024 do 28. 4. 2025, úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se žalobou, doručenou podepsanému soudu dne 9. 12. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 27 575 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 2. 6. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. Ve smlouvě si účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, žalovaný se oproti tomu zavázal, že zápůjčku včetně sjednaného příslušenství splatí nejpozději dne 9. 8. 2024, tj. jistinu úvěru a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 300 Kč. Žalovaný poskytnutou jistinu úvěru ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni, neuhradil, když uhradil toliko pouze částku 1 000 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a dále taktéž poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 300 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného požaduje žalobkyně po žalovaném náklady s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (5 x 500 Kč za odeslání písemné výzvy s prodlením žalovaného), smluvní pokuty ve výši 6 275 Kč (0,1 % denně z částky 15 000 Kč od 10. 8. 2024 do 8. 12. 2025), což bylo účastníky ve smlouvě sjednáno. Současně žalobkyně požaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný je žalobkyni zaplatí nejpozději do 9. 8. 2024, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 300 Kč. Žalovaný žalobkyni platil částečně, když uhradil částku 1 000 Kč. Tyto skutečnosti vyplývají jednak z tvrzení žalobkyně, jednak z listin předložených žalobkyní (zejména smlouvy o zápůjčce).

Již z výše uvedených skutkových zjištění je zřejmé, že žalobkyně a žalovaný evidentně směřovali k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., (převod peněžních prostředků převodem na účet žalovaného). K platnému uzavření smlouvy o úvěru však nedošlo, a to přesto, že žalovaný od žalobkyně peněžní prostředky převzal. V posuzovaném případě totiž žalobkyně na straně úvěrujícího, resp. věřitele vystupovala v pozici podnikatele (žalobkyně podnikala m.j. v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů) a žalovaný na straně úvěrovaného, resp. dlužníka, jako spotřebitel. Na vztahy mezi žalobkyní a žalovaným tak plně dopadaly kromě obecné úpravy tzv. spotřebitelských smluv, jež je v obsažena v a násl. o. z. a a násl. o.z., i ustanovení , o spotřebitelském úvěru, v platném znění, když tento zákon považuje za spotřebitelský úvěr, jejichž výše dosahuje minimálně výše 5 000 Kč. Zároveň ovšem v zákona o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele takovýchto úvěrů povinnost s odbornou péčí přezkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr, a to na základě informací získaných jak od dlužníka, tak i z databází dlužníků apod. Žádná určitá kritéria, jež by vymezovala onu „odbornou péči“, v zákoně obsažena nejsou, nicméně se dá předpokládat, že věřitel nedostojí svým povinnostem, poskytne-li úvěr spotřebiteli na základě informací o měsíčních příjmech, které pocházejí přímo od spotřebitele, aniž by si tyto informace ověřil např. u zaměstnavatele.

V posuzovaném případě sice žalobkyně informace o majetkových poměrech žalovaného zjišťovala, nicméně tato zjištění byla zjevně nedostatečná a v důsledku toho došlo k nesprávnému, resp. mylnému vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a postup žalobkyně nelze označit za odbornou péči ve smyslu níže citovaného zákona. Žalobkyně uvedla, že vyžádala informace o příjmech žalovaného, pracovních, příjmových, výdělkových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případné nahlédnutí do relevantních databází. Poskytnuté informace byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného, nicméně tyto skutečnosti soudu nedoložila. Žalobkyně neprokázala, resp. nedoložila, jak řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Navíc žalovaný neuhradil ani jednu celou splátku, uhradil pouze částku 1 000 Kč. Za této situace je zřejmé, že nemohlo dojít k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, resp. takto uzavřenou smlouva je ve smyslu výše už citovaného ustanovení § 86 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplaná (věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná).

Žalobkyní tak bylo žalovanému plněno na základě neplatné smlouvy. Evidentně tak na straně žalovaného došlo k tzv. bezdůvodnému obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodů obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Proto soud zavázal žalovaného, aby peněžní částku 14 000 Kč žalobkyni zaplatil, když žalovaný uhradil žalobkyni částku 1 000 Kč, jak uvádí žalobkyně. Zároveň soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ustanovení o. z. zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda V posuzovaném případě prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu nastalo nejdříve dne 29. 4. 2025, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl k zaplacení vyzván dne 24. 4. 2025 ke splnění povinnosti do 28. 4. 2025.

Co se týče zbylých žalobkyní uplatněných nároků (v žalobě označených jako „výše specifikované jako účelně vynaložené náklady v celkové výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 275 Kč, zbylá jistina včetně zákonného úroku“ pak ty byly soudem zamítnuty. Žalobkyně opírala důvodnost těchto nároků o smluvní ujednání. Nicméně, za situace, kdy smlouva mezi žalobkyní a žalovaným nebyla uzavřena platně, ztrácejí tyto nároky oporu a nebylo možno je soudem přiznat.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož rozdíl neúspěchu žalobkyně (50,771 %) a úspěchu žalovaného (49,23 %) byl nepatrný a rozhodnutí o nepřiznání části plnění záviselo na úvaze soudu. Lhůta k plnění je dána ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.