Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

67 C 28/2026-26

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Lukešovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A

o zaplacení částky 13 188 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 188 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 6 188 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 13 188 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., uzavřela se žalovaným dne 22. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 7 000 Kč. Žalobkyně uplatnila částku 9 800 Kč jako jistinu pohledávky, sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvního úroku ve výši 2 800 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 3 388 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení.

2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání podle Soud vycházel výlučně z účastníky předložených listinných důkazů. Skutkový stav byl z těchto listin dostatečně zjistitelný.

3. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný vystupoval při uzavření smlouvy jako fyzická osoba nepodnikatel. V žádosti uvedl své osobní a kontaktní údaje, bydliště Jméno žalovaného B 480/10, adresa, zdroj příjmu invalidní důchod, měsíční příjem 22 075 Kč a měsíční výdaje 5 000 Kč.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že původní věřitel právnická osoba. a žalovaný uzavřeli dne 22. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podle smlouvy šlo o nezajištěný bezúčelový úvěr s možností opakovaného čerpání, s úvěrovým limitem do 30 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že byla sjednána úroková sazba ve výši 40 % měsíčně. Smlouva stanovila, že žalovaný je povinen hradit úrok měsíčně a jistinu nejpozději při ukončení smlouvy.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů byla uvedena ve výši 5 521,54 %, v případě prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení.

6. Zy označené jako zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 23. 3. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu.

7. Ze smluv o postoupení pohledávek a ze seznamů pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným evidovaná pod číslem hodnota byla nejprve postoupena společností právnická osoba. společnosti právnická osoba., a následně společností právnická osoba. žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a o požadavku na úhradu vyrozuměn.

9. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, jak mu ukládá Soud zhodnotil všechny provedenéy jako obsahově provázané. Ve všech podstatných listinách se opakují stejné identifikační údaje žalovaného, číslo smlouvy 1561, variabilní symbol nebo referenční číslo hodnota a údaje původního věřitele. Soud proto neměl pochybnost o tom, žey se vztahují k téže pohledávce a k témuž žalovanému. Rozdíly ve vyčíslení dluhu v jednotlivých výzvách a postoupeních soud hodnotil jako rozdíly v rozsahu uplatňovaných příslušenství, sankcí a nákladů, nikoli jako překážku zjištění rozhodného skutkového stavu.

10. Na základě listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, že žalovaný vystupoval při jejím uzavření jako spotřebitel a že mu byla na základě smluvního vztahu poskytnuta částka 7 000 Kč. Soud dále zjistil, že smluvní dokumentace obsahovala ujednání o smluvním úroku 40 % měsíčně, ujednání o RPSN ve výši 5 521,54 % a ujednání o smluvní pokutě 0,1 % denně z dlužné částky.

11. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Podle je neplatná lichevní smlouva, při níž někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá si slíbit nebo poskytnout plnění v hrubém nepoměru k protiplnění.

12. Byť ujednání o úroku je u úvěru ujednáním o ceně poskytnutých peněžních prostředků, nebrání to tomu, aby soud posoudil, zda konkrétní výše úroku a související smluvní mechanismus nepřekračují obecné limity autonomie vůle dané dobrými mravy a poctivostí. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. dovodil, že nepřiměřené a lichvářské úroky odporují dobrým mravům, přičemž za nepřiměřené lze považovat úroky podstatně přesahující obvyklou úrokovou míru. Ústavní soud pak v nálezu sp. zn. zdůraznil povinnost obecných soudů chránit slabší smluvní stranu před lichevním nastavením smluvních vztahů a před nemravným obchodem s chudobou.

13. V projednávané věci byla sjednána úroková sazba 40 % měsíčně. Již samotný údaj o měsíční úrokové sazbě, tedy 480 % ročně bez zohlednění složeného úročení, ve spojení s údajem RPSN 5 521,54 %, zjevně ukazuje, že nejde o přiměřenou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, nýbrž o mimořádně zatěžující smluvní mechanismus. Z částky čerpané jistiny 7 000 Kč žalobkyně požaduje smluvní úrok 2 800 Kč za první měsíc čerpání. Takto sjednaný úrok představuje 40 % poskytnuté částky za jeden měsíc, aniž by platba úroku vedla k umoření jistiny. Soud proto uzavřel, že ujednání o smluvním úroku je v rozsahu, v němž z něj žalobkyně dovozuje právo na částku 2 800 Kč, zjevně nepřiměřené a odporující dobrým mravům. Z tohoto ujednání proto nelze žalobkyni přiznat požadované plnění.

14. Ujednání o smluvní pokutě soud posoudil podle a současně podle zvláštní spotřebitelské úpravy. Podle jsou zneužívající ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle se zneužívající povaha ujednání posuzuje zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, ostatní smluvní ujednání a všechny okolnosti při uzavření smlouvy. Podle jsou vždy zneužívající ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci. Podle se ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Soud je povinen zneužívající povahu spotřebitelských ujednání posoudit z úřední povinnosti, má-li k tomu potřebný skutkový a právní základ.

16. V projednávané věci byla smluvní pokuta sjednána ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Toto ujednání soud neposuzoval izolovaně. Vyhodnotil je v souvislosti s celým ekonomickým nastavením úvěru, zejména s měsíčním úrokem 40 %, zákonným úrokem z prodlení, s tím, že hrazené úroky neumořovaly jistinu, a s výší skutečně čerpané jistiny 7 000 Kč. Žalobkyně požaduje na smluvní pokutě částku 3 388 Kč, tedy částku odpovídající téměř polovině skutečně poskytnuté jistiny. V souhrnu se smluvním úrokem by žalovaný měl zaplatit vedle jistiny 7 000 Kč další částky 2 800 Kč a 3 388 Kč, tedy 6 188 Kč, aniž by šlo o náhradu prokázané škody nebo účelně vynaložených nákladů.

17. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ukládá spotřebiteli nepřiměřenou sankci ve smyslu a současně zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele ve smyslu . Ke zneužívajícímu ujednání se podle nepřihlíží. Soud proto nemoderoval smluvní pokutu podle , nýbrž k tomuto ujednání jako ke zneužívajícímu spotřebitelskému ujednání nepřihlédl. Žalobkyni tak z tohoto ujednání nevzniklo vymahatelné právo na zaplacení částky 3 388 Kč.

18. Závěr o neplatnosti, popřípadě neúčinnosti ujednání o smluvním úroku a smluvní pokutě však neznamená, že by žalovaný nebyl povinen vrátit částku, kterou skutečně obdržel. Z provedených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný čerpal částku 7 000 Kč. Povinnost tuto částku vrátit plyne primárně z jako povinnost úvěrovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky. I kdyby bylo nutno na smluvní vztah v důsledku neplatnosti některých ujednání nebo neplatnosti smluvního základu nahlížet mimo režim platné smlouvy, povinnost žalovaného vydat poskytnutou částku by plynula z a 2 a jako povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniklé plněním bez platného právního důvodu, popřípadě z právního důvodu, který odpadl. V obou právních režimech je rozhodné, že žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a tyto žalobkyni ani jejím právním předchůdcům nevrátil.

19. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 7 000 Kč. Protože žalovaný byl s vrácením této částky v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 24. 3. 2024 do zaplacení. V rozsahu, v němž žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení také z částky 2 800 Kč představující nepřiznaný smluvní úrok, soud žalobu zamítl, neboť prodlení nemůže vzniknout ohledně plnění, na které žalobkyni nevzniklo právo.

20. Zamítnutí části žaloby není založeno na závěru o nedostatku tvrzení nebo důkazů žalobkyně, nýbrž na právním posouzení skutkového stavu zjištěného z listin, které sama žalobkyně předložila a z nichž dovozovala svůj nárok.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 7 000 Kč s příslušenstvím, zatímco co do částky 6 188 Kč a části příslušenství úspěch neměla. Úspěch žalobkyně tak činí přibližně 53 %, úspěch žalovaného přibližně 47 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je proto v zásadě srovnatelný. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně soud přihlédl k tomu, že zamítnutá část nároku vycházela z nepřiměřených smluvních ujednání obsažených ve spotřebitelské dokumentaci, a nepovažoval proto za spravedlivé přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení ve větším rozsahu.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.