Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 123/2026-26

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Sýkorou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A

pro 10 480 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 300 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 8 180 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky, zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 300 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 300 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky 8 180 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky, zamítá.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 480 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 480 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 18 180 Kč (skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč), podle které měl žalovaný splácet týdně 303 Kč. Žalovaný doposud uhradil částku 7 700 Kč.

2. Soud žalovaného vyzval ve smyslu (dále jen „“), aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pakliže tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Výzva žalovanému byla společně s žalobou, resp. návrhem na vydání platebního rozkazu, doručena dne datum na adresu trvalého pobytu. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě nevyjádřil. Protože lze souhlas žalovaného s rozhodnutím věci bez nařízení jednání presumovat a žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, soud věc v souladu s rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 1 980 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátky ve výši 3 200 Kč, tedy celkem 18 180 Kč, a to v 60týdenních splátkách po 303 Kč.

4. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem 7 700 Kč.

5. Z předžalobní výzvy, která byla žalovanému dle podacího archu odeslána dne datum, vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 10 480 Kč, a to do sedmi dnů od doručení této výzvy.

6. Na základě písemných listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu věci. Žalobkyně dne datum poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 180 Kč zavázal žalobkyni vrátit v 60týdenních splátkách. Žalovaný doposud uhradil toliko 7 700 Kč.

7. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Soud vyhodnotil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, přičemž vycházel z ustanovení ve spojení s a přihlédl tak i bez návrhu k neplatnosti jednání, a to pro její nemravnost. K tomu lze blíže uvést následující.

14. Pokud se jedná o sjednaný úrok ve výši 1 980 Kč, (tj. téměř 20 % poskytnuté jistiny), pak soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce. Pokud jde o tzv. souhrnný poplatek, jedná se dle názoru soudu o ujednání o úhradě za dočasné přenechání peněžních prostředků v nepřiměřené výši (téměř 82 % poskytnuté jistiny), ačkoliv jde o náklady spojené se správou jakéhokoliv úvěru, které by se měly běžně zahrnovat do vyměřeného úroku. Poplatky tak zastírají odměnu za poskytnutí finančních prostředků. Spolu se sjednaným úrokem tak úroková sazba činí 82 % ročně, což mnohonásobně přesahuje obvyklou úrokovou sazbu v době uzavírání smlouvy. Taková ujednání soud posoudil jako neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu . Rozpor s dobrými mravy soud spatřuje v nepřiměřeném protiplnění za poskytnutí úvěru, jehož výše v rozporu s ustálenou judikaturou překračuje více jak trojnásobně výši obvyklou v době uzavření smlouvy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ). Dle databáze České národní banky ARAD se jednalo o úrokovou sazbu ve výši 8,7 % ročně. Nad rámec lze uvést, že by zjevně bez ujednání o úroku a dalších úhradách k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo, neboť jednání žalobkyně zcela zjevně vykazuje snahu o získání finančních prostředků v nadstandardní výši, proto je absolutně neplatná celá smlouva.

15. S ohledem na neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok toliko na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu a ve výši dosud nevrácené jistiny, tedy 2 300 Kč (10 000 Kč – 7 700 Kč).

16. S ohledem na to, že soud právně posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou, se již blíže z důvodu procesní ekonomie nezabýval tím, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

17. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení je dle vázaná na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se tak dluh z bezdůvodného obohacení stává splatným. Žalobkyně poslala upomínku žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu (adresa), přestože žalovaný označil jako svoji adresu pro doručování adresu adresa. Adresa adresa, je navíc adresou úřadu, tedy nelze vyjít – na rozdíl od fikce doručení podle procesních předpisů – z domněnky doručení, neboť žalovaný se na takové adrese nemůže zdržovat. Takové doručení nelze považovat za řádné. Podle hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsána písemná forma. Ustálená rozhodovací praxe (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2003, sp. zn. ) vykládá toto ustanovení tak, že dojde-li během řízení před civilním soudem k doručení písemnosti ze strany soudu jejímu adresátu - účastníkovi - a tato písemnost obsahuje i hmotněprávní jednání protistrany vůči tomuto účastníku, je takové doručení účinné nejen podle předpisů procesního práva, ale i na základě takového doručení je namístě uzavřít, že adresát této písemnosti se o takovém hmotněprávním jednání právě následkem procesního doručení dozvěděl. Žaloba, která zároveň obstojí i jako výzva k plnění, přitom žalovanému byla doručena na adresu jeho trvalého pobytu s účinky ke dni datum. Podle původní předžalobní výzvy byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy. Žalovaný tak měla plnit do datum. Následující den (tj. dne datum) se žalovaný dostal s plněním bezdůvodného obohacení do prodlení, neboť ničeho neuhradil ( ) a žalobkyně má v takovém případě nárok na zákonný úrok prodlení podle . Výše úroku z prodlení má oporu v

18. Ve zbývající částce, tj. 8 180 Kč, včetně veškerého zbývajícího příslušenství ze žalující částky, soud žalobu výrokem II zamítl, neboť v této části není žaloba důvodná.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěšnější žalovanému (61,46 %) žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.