Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 Co 38/2026-14
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně tituly před jménem Anonymizováno a soudců tituly před jménem Anonymizováno a tituly před jménem Anonymizováno ve věci
žalobců a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A
bytem Adresa žalobce A
b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B
bytem Adresa žalobce B
proti
žalovaným: neznámí dědicové po Jméno dědice
narozeném Datum narození dědice, zemřelém Anonymizováno
naposledy bytem adresa
o žalobě pro zmatečnost podané b) žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 3 Co 93/2024 -457, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 36 C 48/2009 -450, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. února 2026, č. j. 36 C 48/2009-MOP -8
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Zastavení řízení podle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“ odůvodnil tím, že b) žalobce přes výzvu soudu nezaplatil soudní poplatek. Uvedl, že o žádosti b) žalobce o osvobození od soudních poplatků nerozhodl, protože b) žalobce tyto žádosti podává pravidelně ve všech řízeních, jedná o bezúspěšné uplatňování práva. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. o. s. ř.
Proti usnesení b) žalobce podal v zákonné lhůtě odvolání. Odkázal na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) , b), c), d), e), f), g) o. s. ř. o. s. ř. a namítal, že nebylo rozhodnuto o jeho nové žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Zdůraznil, že se nejedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva a požádal o osvobození od soudních poplatků v odvolacím řízení. Navrhl zrušení napadeného usnesení.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení mu předcházející, podle § 212 a § 212a o. s. ř. o. s. ř. , přihlédl k odvolání b) žalobce a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Žalobce b) podal žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 6. 2025, č. j. 3 Co 93/2024 -457, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 36 C 48/2009 -450, kterými bylo zastaveno řízení o jiné žalobě pro zmatečnost. V žalobě pro zmatečnost b) žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Žalobce b) byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 1. 2026, č. j. 36 C 48/2009-MOP -7, vyzván k zaplacení soudního poplatku z podané žaloby a současně byl poučen o následcích, nebude-li soudní poplatek ve lhůtě dané soudem zaplacen. Žalobce na výzvu soudu nereagoval. Soud prvního stupně po uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku řízení zastavil napadeným usnesením.
Procesní postup soudu prvního stupně, který zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž předtím rozhodl o žádosti b) žalobce o osvobození od soudních poplatků, odvolací soud nepovažuje v přezkoumávané věci za nesprávný. I odvolacímu soudu je z jeho činnosti známé, že b) žalobce zneužívá svá procesní práva, a tak tomu je i v tomto případě. Zneužití práv nepožívá právní ochrany (§ 6 o. s. ř. o. s. ř. ), a proto nelze považovat postup soudu prvního stupně, který zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku, aniž předtím rozhodl o žádosti b) žalobce o osvobození od soudních poplatků, za nesprávný.
Odvolací soud nadto uvádí, že nelze podat žalobu pro zmatečnost proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost (§ 230 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobce b) podal žalobu pro zmatečnost, která není přípustná, takže mu v tomto řízení ani nemohlo přiznáno osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), příp. ustanoven zástupce (§ 30 o. s. ř. o. s. ř. ), protože se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrdil.
O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalovaným v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.