Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Co 15/2025-42

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Anonymizováno, Anonymizováno a soudců Anonymizováno a Anonymizováno, v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupené Jméno Zástupce A, advokátem

sídlem Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované

nově sídlem Adresa žalované

zastoupené Jméno Zástupce B, advokátem

sídlem Anonymizováno

o zaplacení 31 944 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2025, č. j. -19,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve znění opravného usnesení potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů odvolacího řízení 6 848,60 Kč.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve znění opravného usnesení potvrzuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů odvolacího řízení 6 848,60 Kč.

1. Městský soud v Praze shora uvedeným rozsudkem uložil žalované, aby ve stanovené lhůtě zaplatila žalobkyni 31 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 986 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení, z částky 7 986 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení, z částky 7 986 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení a z částky 7 986 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení (výrok I.), a aby uhradila žalobkyni na náhradě nákladů řízení 3 456 Kč (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel z podané žaloby, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené licenční odměny. Mezi účastníky měla být dne 27. 3. 2024 uzavřena licenční smlouva o oprávnění užití aplikace Anonymizováno, v níž žalobkyně poskytla žalované oprávnění tuto aplikaci užívat a žalovaná se zavázala hradit jí odměnu ve výši 6 600 Kč bez DPH měsíčně. Žalovaná neuhradila odměnu za období květen až srpen 2024 v celkové výši 31 944 Kč, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 26. 8. 2024.

3. Soud prvního stupně vydal ve věci elektronický platební rozkaz č. j. -8 ze dne 30. 10. 2024, jehož součástí byla i výzva pro žalovanou podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), aby se vyjádřila k věci samé, pokud proti němu podá odpor. Platební rozkaz byl žalované doručen dne 31. 10. 2024, ta proti němu podala dne 13. 11. 2024 odpor a lhůta ke kvalifikovanému vyjádření marně uplynula dne 16. 12. 2024.

4. Soud žalovanou poučil, že pokud se písemně nevyjádří a ani v dané lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že uplatněný nárok uznává, a v takovém případě bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání podle s tím, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

5. Soud prvního stupně uzavřel, že byly splněny předpoklady pro postup podle , neboť se má za to, že žalovaná nárok uznala, a nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2 ). Proto rozhodl rozsudkem pro uznání, a to bez nařízení jednání, a přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle a přiznal je plně úspěšné žalobkyni.

6. Proti rozsudku pro uznání podala žalovaná včasné odvolání. V něm namítla, že soud byl nesprávně obsazen, neboť o žalobě rozhodoval samosoudce, ač podle , o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, má být v prvním stupni rozhodováno ve specializovaných senátech.

7. Dále žalovaná poukázala na to, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Kvalifikovaná výzva podle byla podle ní přímo obsažena v elektronickém platebním rozkazu, což je dle Nejvyššího soudu problematický postup (usnesení sp. zn. ). Žalovaná podala odpor, čímž dala jasně najevo svůj zájem na řešení věci v plnohodnotném soudním řízení. V té době nebyla zastoupena, k čemuž je třeba přihlédnout, aby nebyla sankcionována za neznalost správných právních argumentů a námitek proti žalobě (nález Ústavního soudu sp. zn. ); uvedeným postupem by bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. S ohledem na uvedené by odvolací soud měl napadené rozhodnutí zrušit.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že odvolání není důvodné, neboť v této věci se nejedná o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, nýbrž o vymáhání odměny za poskytnutá práva k autorskému dílu ve smyslu autorského zákona. Obsazení soudu je tak správné a v souladu se zákonem.

9. K předpokladům pro vydání rozsudku pro uznání žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ohledně nesplnění lhůty k provedení stanoveného úkonu, s nímž jsou spjaty konkrétní právní následky, jakož i na usnesení Ústavního soudu sp. zn. .

10. Žalobkyně shrnula, že součástí elektronického platebního rozkazu byla i kvalifikovaná výzva, toto rozhodnutí bylo žalované řádně doručeno, ta proti němu podala odpor, aniž by poté zaslala soudu v dané lhůtě kvalifikované vyjádření. Je proto zcela evidentní, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání bez nařízení jednání. Soud žalovanou řádně poučil o následcích marného uplynutí lhůty a bylo na žalované, aby soudu vyjádření zaslala, a to i prostřednictvím zástupce.

11. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek pro uznání soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo, podle a , vázán uplatněnými odvolacími důvody, a se zřetelem k tomu, že jde o rozsudek pro uznání, v rozsahu vymezeném Vzhledem k povaze napadeného rozhodnutí a k tomu, že ve věci bylo lze rozhodnout na základě obsahu spisu, rozhodl odvolací soud bez nařízení jednání ( a 3 ). Dospěl přitom k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení licenční odměny ve výši 31 944 Kč s příslušenstvím, sjednané v licenční smlouvě o oprávnění k užití počítačové aplikace Anonymizováno ze dne 27. 3. 2024. Jde tedy o nárok na zaplacení smluvené odměny z licenční smlouvy k autorskému dílu — počítačovému programu, jenž požívá ochrany podle , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (srov. a autorského zákona). Po procesní stránce se věc řídí , zejména ustanoveními o kvalifikované výzvě ( ) a o rozsudku pro uznání ( ).

K námitce nesprávného obsazení soudu prvního stupně

14. Tuto námitku opírá žalovaná výlučně o , podle něhož se věci vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochrany obchodního tajemství projednávají a rozhodují ve specializovaných senátech. Uvedená zvláštní úprava se však vztahuje toliko na nároky z práv z průmyslového vlastnictví (zejména patentů, užitných a průmyslových vzorů, ochranných známek) a na ochranu obchodního tajemství.

15. O takový nárok však v projednávané věci nejde. Jak bylo uvedeno, předmětem řízení je zaplacení licenční odměny sjednané v licenční smlouvě o oprávnění k užití počítačové aplikace Anonymizováno, tedy nárok z licenční smlouvy k autorskému dílu (počítačovému programu) podle autorského zákona, nikoli nárok z práva průmyslového vlastnictví. Zvláštní úprava — a na ni navázaný požadavek rozhodování ve specializovaných senátech — se proto na danou věc nevztahuje. Námitka, jejímž jediným základem je aplikovatelnost tohoto předpisu, je tudíž nedůvodná.

16. Odvolací soud nad rámec uvedeného ověřil, že soud prvního stupně rozhodoval v souladu s rozvrhem práce a že žalovaná žádnou další konkrétní vadu obsazení soudu netvrdí. Vada zakládající zmatečnost podle , k níž by odvolací soud přihlížel z úřední povinnosti ( ), proto dána není.

K námitce nesplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání

17. Podle může předseda senátu uložit žalovanému usnesením, aby se ve věci písemně vyjádřil, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem. Zařazení kvalifikované výzvy přímo do elektronického platebního rozkazu je tedy postupem, který zákon výslovně předvídá a připouští; samo o sobě proto nemůže být vadou řízení. Na uvedeném závěru, jenž plyne přímo z dikce , poukaz žalované na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ničeho nemění.

18. Podáním odporu se elektronický platební rozkaz sice v plném rozsahu ruší ( ve spojení s ), účinky kvalifikované výzvy podle tím však nezanikají a žalovanému nadále trvá povinnost vyjádřit se ve stanovené lhůtě k věci samé. Odpor proti platebnímu rozkazu a kvalifikované vyjádření k žalobě jsou dva odlišné procesní úkony s odlišnými právními následky. Samotné podání odporu — jímž žalovaná pouze projevila nesouhlas s vydaným rozkazem — nelze považovat za kvalifikované vyjádření ve smyslu ; tím by bylo až takové včasné písemné vyjádření, z něhož by vyplývalo, že žalovaná nárok zcela neuznává, a v němž by alespoň v základních obrysech vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu.

19. V projednávané věci byl elektronický platební rozkaz, jehož součástí byla řádná kvalifikovaná výzva s poučením o následcích, žalované doručen do vlastních rukou dne 31. 10. 2024. Žalovaná proti němu podala dne 13. 11. 2024 odpor, avšak v soudem stanovené lhůtě, jež marně uplynula dne 16. 12. 2024, soudu žádné kvalifikované vyjádření k věci samé nezaslala a ani nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Za této situace nastala fikce uznání nároku podle a byly splněny předpoklady pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání podle , k jehož vydání nebylo třeba nařizovat jednání ( ). Nejde přitom o věc, v níž by nebylo možno uzavřít a schválit smír ( a 2 ).

20. Důvodná není ani námitka, že žalovaná nebyla v rozhodné době zastoupena. Následky spojené s marným uplynutím lhůty k vyjádření na kvalifikovanou výzvu nastávají bez ohledu na to, zda je žalovaný zastoupen, byl-li o těchto následcích řádně poučen; této podmínce zde bylo vyhověno. Okolnost, že žalovanému bránil ve včasném vyjádření vážný důvod, je způsobilým odvolacím důvodem proti rozsudku pro uznání jen tehdy, sdělil-li žalovaný takový vážný důvod soudu v určené lhůtě, k čemuž v dané věci nedošlo. Žalovaná je navíc obchodní společností, nikoli osobou ve zvlášť zranitelném postavení; závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. tak na posuzovanou věc bez dalšího nedopadají, neboť žalovaná v určené lhůtě neučinila žádné podání, které by bylo možno — byť s přihlédnutím k její případné procesní nezkušenosti — posoudit alespoň v hrubých rysech jako kvalifikované vyjádření.

21. Lze proto uzavřít, že soud prvního stupně nepochybil, rozhodl-li za uvedeného stavu rozsudkem pro uznání, a jeho rozhodnutí je věcně správné. Odvolací soud je proto podle jako věcně správné potvrdil, a to ve znění opravného usnesení.

K nákladům odvolacího řízení

22. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle a V odvolacím řízení byla plně úspěšná žalobkyně, jíž proto vůči žalované náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty představuje odměna jejího zástupce za 2 úkony právní služby v odvolacím řízení podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 2 režijní paušály podle této vyhlášky a náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je zástupce plátcem. Z tarifní hodnoty 31 944 Kč činí mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby podle advokátního tarifu 2 380 Kč a režijní paušál podle advokátního tarifu 450 Kč. Celková náhrada nákladů odvolacího řízení přiznaná žalobkyni činí včetně 21 % DPH 6 848,60 Kč; lhůtu k plnění a platební místo (k rukám zástupce žalobkyně) určil odvolací soud podle a

Poučení:

Dovolání proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání ( až ) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění v exekučním řízení.