Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 149/2025-18

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 14 396 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 396 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 396 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 9. 2024 do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 396 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., smlouvu o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 17. 8. 2024 peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit do 30 dnů od jeho poskytnutí, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 120 Kč a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti nevrátila a žalobkyně proto nárokuje také poplatek za administraci (700 Kč), náklady na upomínání (1 800 Kč) a smluvní pokutu za prodlení s vrácením úvěru ve výši 2 936 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejdříve společnosti právnická osoba, která jí následně postoupila žalobkyni. Žalovaná svůj dluh nesplnila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu, aby doplnila tvrzení o způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně sdělila, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované, neboť tyto neobdržela od postupitele pohledávky. Žalobkyně proto navrhla, aby jí soud přiznal pouze částku 8 000 Kč (jistinu úvěru) a to z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět.

3. Jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání, postupoval soud podle , odst. 4 , (dále jen „ “) a řízení částečně zastavil, a to v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle a k projednání věci jednání nenařizoval.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 16. 8. 2024 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaném poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostní bankovním převodem na bankovní účet, který je ve smlouvě označen jako účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit jednorázově ve výši 9 560 Kč, a to do 16.9.2024 (smlouva o úvěru, potvrzení o platbě). Z nerozporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. Společnost právnická osoba. úvěrovou pohledávku postoupila společnosti právnická osoba, která jí následně postoupila žalobkyni (2x smlouva o postoupení pohledávek). Žalobkyně před podáním žalob y žalovaného vyzvala k úhradě dluhu (předžalobní výzva).

7. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), a to včetně ustanovení a 87 tohoto zákona.

8. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Ustanovení a je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně k výzvě soudu k doplnění tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované sdělila, že příslušné podklady nemá k dispozici a sama navrhla, aby její nárok byl posouzen jako bezdůvodné obohacení, soud žalobkyni již opětovně k doplnění tvrzení nevyzýval a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost ověřit úvěruschopnost žalované nesplnila, což má za následek absolutní neplatnost předmětné úvěrové smlouvy.

13. V důsledku této neplatnosti je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat podle ustanovení věty třetí , podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč, přičemž žalovaná jí nevrátila ničeho. V rozsahu částky 8 000 Kč proto soud žalobě vyhověl. Dalšího plnění ze smlouvy, ani zákonného úroku z prodlení, se žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby již nedomáhala (ostatně, s ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy, by jí tyto nároky stejně nebylo možné přiznat).

14. Soudem stanovená lhůta k plnění činí tři dny od právní moci rozsudku ( )

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 396 Kč s úrokem z prodlení, jehož kapitalizovaná výše ke dni vydání tohoto rozhodnutí činí 2 991 Kč (srov. ), přičemž přiznána jí byla částka 8 000 Kč. Lze tedy konstatovat, že míra procesního úspěchu obou účastníků byla přibližně stejná, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z nich.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.