Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 88/2026-45
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolinou Šťastnou ve věci
žalobkyně:
Credivo Jméno žalobkyně. v likvidaci, IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované:
Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 25 874,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR - na účet Okresního soudu v adresa-625561/0710, variabilní symbol var. symbol, doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR - na účet Okresního soudu v , adresa, -625561/0710, variabilní symbol , var. symbol, , doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále také jen "smlouva") distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr do výše částka s možností postupného čerpání, který měl být splacen do datum. Žalovaná sjednala mimo jiné i volitelnou službu Presto za poplatek částka a službu Klidné spaní za částka. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Ačkoli byl úvěr žalované poskytnut poukázáním částky částka na účet žalované dne datum, tento nebyl žalovanou do dne podání žaloby v celém rozsahu uhrazen. Dlužná částka ve výši částka sestává z:
dlužné jistiny ve výši částka,
poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši částka
poplatku za službu „ Presto“ ve výši částka
poplatku za službu „ Klidné spaní“ ve výši částka
smluvní pokuty ve výši částka
smluvního úroku ve výši částka.
Pro případ, že by soud nepovažoval uplatněný nárok za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně, aby v části požadované jistiny byl tento nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručeny do jí užívané datové schránky dne datum).
3. Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřenou mezi účastníky dne datum vzal soud za prokázané, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním do výše částka, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a úrokem ve výši 1,066 % denně do datum.
Dle čl. VIII Smlouvy byla žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalované požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.
Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli byla částka částka převedena na účet žalované specifikovaný ve smlouvě dne datum.
Dopisem ze dne datum žalobkyně smlouvu o úvěru z důvodu prodlení žalované s hrazením závazků ze smlouvy vypověděla.
4. Dle listin y nazvané ,,Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ dosahovala žalovaná čistého měsíčního ověřeného příjmu částka, její pravidelné měsíční výdaje byly uvedeny ve výši částka na bydlení, částka na jiné půjčky, částka další nezbytné výdaje a částka na ostatní zbytné výdaje, přičemž v domácnosti žalované byly dle údajů ještě další 2 osoby bez příjmu, jež měly hospodařit s příjmem žalované. Dále žalobkyně doložila také výpis z účtu žalované, z něhož dovodila výši čistého měsíčního příjmu žalované. Výpis však obsahoval pouze příjmové položky, nikoli výdajové.
5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výši smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněném z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze formulář s údaji zjištěnými od žalované a výpis z účtu žalované, který však obsahoval pouze výpis příjmových transakcí na účtu žalované. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy ohledně konkrétních měsíčních příjmů a zejména výdajů žalované (např. pracovní smlouvu, výplatní lístky, nájemní smlouvu, SIPO apod.). Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne datum, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne datum, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne datum, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. spisová značka ze dne datum, sp. zn. spisová značka ze dne datum, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Z předložených listin vyplývá, že příjmy a výdaje žalované nebyly řádně ověřeny, když nebyla předložena např. pracovní smlouva, výplatní lístky, nájemní smlouva, SIPO, kompletní výpis z účtu za delší časové období apod. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru, tj. částka částka. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků, poplatků a sankcí, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Lhůtu k plnění soud stanovil podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonnou třídenní, když při pasivitě žalované neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Ve zbývající části pak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok II.).
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když v řízení převážně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
12. Žalobkyni byla zároveň uložena povinnost zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši částka, když ve věci nebylo možno vydat navrhovaný platební rozkaz (položka 2 bod 2 a položka 1a) Sazebníku soudních poplatků) tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení, písemně, trojmo, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
Nebude-li vyměřený doplatek soudního poplatku zaplacen ve stanovené lhůtě, tj. do 30 dnů po marné uplynutí lhůty jeho splatnosti, soud předá tuto pohledávku k vymáhání příslušnému celnímu úřadu – Celnímu úřadu Liberec.