Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 88/2026-35
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 62 499,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 59 999,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 59 999,95 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 2 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 59 999,95 Kč od 14. 9. 2025 do 2. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 5 825,21 Kč, se zamítá.
III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 15 892 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 59 999,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 59 999,95 Kč od 3. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 2 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 59 999,95 Kč od 14. 9. 2025 do 2. 12. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 5 825,21 Kč, se zamítá.III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 15 892 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 62 499,95 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 5. 1. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota, jíž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr/úvěrový limit, žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, uhradil toliko 25 530 Kč. Žalobkyně jej vyzvala k plnění ve lhůtě 30 dnů, žalovaný neplnil. Žalobkyně tak dle smlouvy odstoupila dopisem. Dle části 5 odst. 10 smlouvy je odstoupení doručeno nejpozději uplynutím 10 kalendářních dnů ode dne odeslání zásilky. Žalobkyně považuje pohledávku za splatnou 13. 9. 2025. Případné nároky plynoucí z dřívějšího doručení odstoupení žalovanému žalobkyně neuplatňuje. Žalovaný po odstoupení od smlouvy neuhradil ničeho. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 68 325,16 Kč, sestávající z jistiny 59 999,95 Kč, smluvních poplatků 2 500 Kč, smluvního úroku z jistiny 5 825,21 Kč. Žalobkyně dále žádá dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 59 999,95 Kč od 14. 9. 2025 do zaplacení. Pro vyloučení pochybností žalobkyně uvádí, že využívá svého dispozičního oprávnění, ostatní nároky ze smlouvy neuplatňuje. Žalobkyně před uzavřením smlouvy důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele. Zjistila, že příjem žalovaného ke dni uzavření smlouvy činil 27 806 Kč, splátka úvěru dle smlouvy tak činila toliko 3,99 %. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. spisová značka, pro závěr, že smlouva je absolutně neplatná, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet. Nejvyšší soud judikoval, že činí-li měsíční splátka úvěru méně než 16 % měsíčního příjmu spotřebitele, dlužník úvěr splácel, aniž uplatnil jakoukoliv výhradu ve vztahu ke své schopnosti úvěr splatit, není zřejmé, proč je neprověření údaje uvedeného předchůdcem žalobkyně v žádosti o úvěr tak závažným pochybením, že to mohlo mít vliv na jeho schopnost úvěr splatit. Žalobkyně má tak za to, že žalovaný byl schopen úvěr splatit. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu z 25. 11. 2025, což dokládá jejím předložením společně s dokladem o odeslání. Žalobkyně dle § 142 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád žádá přiznání náhrady nákladů řízení potřebných k uplatnění práva soudní cestou.
2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005 . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli že žalobní nárok není důvodným.
5. Skutková zjištění:
6. Dne 5. 1. 2024 byla za užití prostředků komunikace na dálku uzavřena žalobkyní a žalovaným Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, dle níž ke dni uzavření smlouvy činil disponibilní úvěrový limit 30 000 Kč s tím, že při splnění veškerých podmínek žalobkyně poskytne revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním limitem 150 000 Kč. Ke dni uzavření smlouvy činila minimální měsíční splátka při čerpání úvěrového limitu 1 110 Kč, celková splatná částka činila 53 989 Kč, RPSN činila 29,90 %, roční úroková sazba činila 29,90 %, datum splatnosti vždy k 15. dni v měsíci. Zvolena byla varianta pojištění JISTOTA s tím, že platba na pojistné je součástí splátky úvěru dle výše uvedené v sazebníku. Součástí smlouvy je prohlášení o souhlasu s přistoupením k pojistné smlouvě a prohlášení o splnění podmínek pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek. Co se týká hodnocení úvěruschopnosti, tak žalovaný v rámci předtištěného formuláře signoval, že poskytuje úplné, přesné a pravdivé informace, nezamlčuje žádné skutečnosti ovlivňující hodnocení žádosti o poskytnutí úvěru, další čerpání nebo schopnosti úvěr splácet; odmítnutí poskytnutí těchto údajů může mít za následek nemožnost splnění zákonných povinností poskytovatele úvěru, neposkytnutí úvěru, uděluje souhlas k ověření pravosti, úplnosti a správnosti dokladů, v nich obsažených informací, u zaměstnavatele nebo osob, majících vztah k daným dokumentům a v nich obsaženým informacím, umožňující jejich ověření; má povinnost splnit požadavky v rámci procesu identifikace podle zákona o AML, zejména jde-li o doložení bankovního účtu, případně provedení platby. Pro smluvní vztah platí Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno, který je označen jako nedílná součást smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno. Žalobkyně vystavila formulář Zpracování osobních údajů. (smlouva na čl. 26, 2. strana- 29 spisu, sazebník na čl. 26 spisu, zpracování osobních údajů na čl. 21 spisu)
7. Žalobkyně vystavila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy 41475231, neúčelový, revolvingový úvěr, disponibilní úvěrový limit 30 000 Kč s tím, že poskytnut bude převodem peněžních prostředků na účet spotřebitele, prostřednictvím úvěrové platební karty nebo úhradou celé či části kupní ceny zboží na účet obchodníka, sjednáno na dobu neurčitou. Minimální měsíční splátka při čerpání úvěrového limitu činila 1 110 Kč, počet splátek nelze předem stanovit, jedná se o revolvingový, obnovující se úvěr. Výše splátky závisí na konci měsíce na výši jistiny úvěru, činí 3,7 % z výše jistiny úvěru na konci měsíce zaokrouhleno na celé desítky tisíc korun nahoru, což je minimální měsíční splátka. Roční úroková sazba 29,90 %, RPSN 29,90 %. Sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr – JISTOTA – ztráta zaměstnání, dočasná pracovní neschopnost, úplná a nezvratná ztráta samostatnosti, úmrtí -> měsíční platby pojistného 0,65 % z aktuálního dluhu, STANDARD – dočasná pracovní neschopnost, úplná a nezvratná ztráta samostatnosti, úmrtí -> měsíční platby pojistného 0,50 % z výše aktuálního dluhu, SENIOR – úmrtí -> měsíční platby pojistného 0,45 % z výše aktuálního dluhu. Je veden jeden účet k platebním transakcím a čerpání úvěru. (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na čl. 22 spisu)
8. Dle Informačního dokumentu o pojistném produktu POJIŠTĚNÍ SCHOPNOSTI SPLÁCET SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR pojistitelé jsou Anonymizováno pojistník Anonymizováno, s. r. o., produktem je Pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, Revolvingový úvěr, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno. Pro právní vztah platí Všeobecné podmínky č. hodnota – 12/2018 („VPP“) vztahující se k právnímu jednání Přistoupení Pojištěného ke Skupinové pojistné smlouvě č. hodnota, uzavřené mezi Anonymizováno jako Pojistitelem a Anonymizováno, s. r. o. jako Pojistníkem dne 15/05/2018 (Pojistná smlouva). (informační dokument na čl. 23 spisu, všeobecné pojistné podmínky na čl. 24-25 spisu)
9. Žalobkyně žalovanému adresovala dopis ze dne 1. 9. 2025 Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění, jímž odstoupila od smlouvy č. hodnota z důvodu řádného nesplácení dluhu, kdy tímto došlo k porušení závazků a povinností z uvedené smlouvy, přičemž nebylo plněno ani k výzvě, jíž byla poskytnuta lhůta k plnění 30 dnů. Zároveň byla učiněna výzva k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 68 325,16 Kč. (dopis na čl. 18 spisu)
10. Dopisem ze dne 25. 11. 2025 byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému adresována předžalobní upomínka. (dopis na čl. 16 spisu, potvrzení o podání na čl. 19 spisu)
11. V elektronickém systém soudu je ke jménu žalovaného vedeno deset věcí, kde žalovaný je pozici osoby žalované či povinné ve věci vedené v rejstříku EXE. (elektronický systém soudu)
12. Skutkový závěr:
13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu č. hodnota, jejímž předmětem byl neúčelový, revolvingový úvěr, na dobu neurčitou. V době uzavření byl sjednán disponibilní úvěrový limit 30 000 Kč s tím, že při splnění veškerých podmínek žalobkyně poskytne revolvingový spotřebitelský úvěr s maximálním limitem 150 000 Kč. Plnění bylo formou převodu peněžních prostředků na účet spotřebitele, prostřednictvím úvěrové platební karty nebo úhradou celé či části kupní ceny zboží na účet obchodníka. Minimální měsíční splátka při čerpání úvěrového limitu činila 1 110 Kč, s tím, že počet splátek nelze předem stanovit, neboť se jedná o revolvingový, obnovující se, výše splátky závisí na konci měsíce na výši jistiny úvěru a činí 3,7 % z výše jistiny úvěru na konci měsíce zaokrouhleno na celé desítky tisíc korun nahoru, minimální měsíční splátka. Roční úroková sazba 29,90 %, RPSN 29,90 %. Sjednáno bylo pojištění schopnosti splácet úvěr – JISTOTA – ztráta zaměstnání, dočasná pracovní neschopnost, úplná a nezvratná ztráta samostatnosti, úmrtí, kdy měsíční platby pojistného činily 0,65 % z aktuálního dluhu, STANDARD – dočasná pracovní neschopnost, úplná a nezvratná ztráta samostatnosti, úmrtí, kdy měsíční platby pojistného činily 0,50 % z výše aktuálního dluhu, SENIOR – úmrtí, kdy měsíční platby pojistného činily 0,45 % z výše aktuálního dluhu, pojistný produkt POJIŠTĚNÍ SCHOPNOSTI SPLÁCET SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR pojistitelé jsou Assurances du Crédit Mutuel VIE SA a Assurance du Crédit Mutuel IARD SA, pojistník Anonymizováno, s. r. o., Pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, Revolvingový úvěr, Anonymizováno, Magnet, Anonymizováno. Úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena k prohlášení žalovaného v předtištěném formuláři. U Okresního soudu adresa-východ je vedeno deset věcí o úhradu finanční částky, v nichž žalovaný je procesní pozici žalovaného, povinného ve věci vedené v rejstříku EXE. Žalobkyně žalovanému adresovala dopis z 1. 9. 2025 Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu, oznámení o zániku pojištění, odstoupení od smlouvy č. hodnota pro nesplácení dluhu, porušení závazků a povinností z uvedené smlouvy, zároveň byla učiněna výzva k okamžité úhradě dlužné částky. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 11. 2025 byla žalovanému adresována předžalobní upomínka.
14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb. “).
15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
21. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
22. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.
23. V souzené věci je však nutno konstatovat, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.
24. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace omezila na zjištění údajů od žalovaného, které byly uvedeny v návrhu na uzavření smlouvy, kdy je zřejmé, že údaje, na jejichž základě žalobkyně osobní a majetkovou situaci žalovaného jsou zcela nedostatečnými. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků komunikace na dálku, což již samo o sobě determinuje kontraktační proces, především vzájemnou komunikaci poskytovatele úvěru a žadatele o úvěr, vylučuje možnost přímé komunikace s klientem, doplnění chybějících údajů, které je nutným předložit. Tomuto právě odpovídá to, že proces úvěruschopnosti je omezen na prohlášení žalovaného v předtištěném formuláři. Aby bylo možným uzavřít, že úvěruschopnost je dána, muselo by být přesně zjištěno, s jakým měsíčním obratem žalovaný hospodařil, protože pouze tak lze předejít tomu, aby se zacyklil v dluhové pasti. Není smyslem a účelem hodnocení úvěruschopnosti provést pouze určitý formální proces, nýbrž právě vyhodnocení reálné situace žadatele o úvěr. K tomuto bylo nutným hodnotit nejenom příjmy žalovaného, ale i jeho výdaje, kdy právě tyto jsou podstatným faktorem, který podléhá nejenom samotnému přezkumu, ale i nutnosti správného vyhodnocení. V souzené věci toto nemohlo být řádně posuzováno, neboť z elektronického systému soudu se podává, že k jeho jménu je vedeno 10 věcí, kdy tento je vždy v pozici buď žalovaného o úhradu finanční částky nebo povinného v řízení vedeném v rejstříku EXE. To znamená, že již v předchozí době čerpal více úvěrů, potažmo měl více neplněných závazků, což by žalobkyně při řádném hodnocení úvěruschopnosti žalovaného měla zjistit, a nestalo-li se tak, nezbývá nežli uzavřít, že nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.
25. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019 -113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.
26. Žalovaný na jistině obdržel částku 59 999,95 Kč, k čemuž je třeba uvést, že břemeno tvrzení a důkazní k tomu, že plnil částku vyšší, nežli tvrdí žalobkyně, tudíž dlužná částka na jistině je nižší, leží na žalovaném, který však v řízení netvrdil ani neprokazoval ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 59 999,95 Kč a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Domáhala-li se žalobkyně nadále plnění poplatků ve výši 2 500 Kč a smluvního úroku z jistiny ve výši 5 825,21 Kč, tak v této části byl nárok nedůvodným, proto byl v této části zamítnut.
27. Protože žalovaný se ocitl v prodlení, bylo mu uloženo plnit úrok z prodlení z částky 59 9995,95 Kč, a to v návaznosti na výzvu právního zástupce žalobce, jíž byl vyzván k plnění do sedmi dní od 25. 11. 2025, počínaje 3. 12. 2025 je tak žalovaný v prodlení. Žalovaném bylo tedy uloženo uhradit úrok z prodlení od uvedeného data z částky 59 999,95 Kč. Domáhala-li se žalobkyně uložení žalovanému povinnosti k úhradě úroku z prodlení z této částky za období od 14. 9. 2025 do 2. 12. 2025, byl v této části žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.
28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 , odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla ve věci převážně úspěšnou. Na straně žalobkyně vznikly náklady na úhradu soudního poplatku ve výši 2 500 Kč a na právní zastoupení, které v nekrácené výši činí 14 774,10 Kč sestávají z odměny za právní zastoupení za úkony právní služby á 3 620 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu dle § 7 , bodu 5, § 11 , odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. A dále z náhrady hotových výloh á 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 564,10 Kč. Nekrácená částka nákladů řízení na straně žalobce tak činí celkem 14 774,10 Kč + 2 500 Kč = 17 274,10 Kč. Žalobce se domáhal úhrady částky 62 499,95 Kč, úspěšným byl pro částku 59 999,95 Kč. 62 499,95 Kč = 100 %, 59 999,95 Kč = 95,999 %, tedy 96 % po zaokrouhlení. 100 % - 96 % = 4 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 96 % - 4 % = 92 % ve prospěch žalobkyně. 92 % z částky 17 274,10 Kč činí 15 892,172 Kč, 15 892 Kč po zaokrouhlení. Náhradu nákladů řízení ve výši 15 892 Kč je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. )
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.