Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

44 C 63/2026-54

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Bryolovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 36 203,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 681,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 522,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 682,65 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 681,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 522,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 682,65 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 36 203,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému ve čtyřech platbách částku 16 687 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni splatit společně s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, důsledkem toho žalobkyně vypověděla smlouvu a žalovaný se tak ocitl dne 29. 7. 2025 v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 16 681,27 Kč, z poplatků v celkové výši 1 001,38 Kč, ze smluvního úroku ve výši 17 770,78 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 750,07 Kč. Žalovaný uhradil na jistinu celkem 6,23 Kč.

2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v , (dále jen „“) rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný si ujednali dne 29. 3. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to prostřednictvím internetových stránek webové stránky žalobkyně. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 44 300 Kč jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VII. smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách dle čl. V. smlouvy (viz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota). Dne 29. 3. 2025 odeslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu ve čtyřech platbách částku v celkové výši 16 687,50 Kč (viz přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, výpis z účtu žalovaného č. č. účtu za období od 1. 1. 2025 do 31. 3. 2025).

4. Žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, kdy nejprve nahlédla do databází vedených spol. právnická osoba, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí.y k prokázání těchto tvrzení žalobkyně nepředložila. Žalobkyně dále vycházela z informací získaných od žalovaného, který uvedl, že počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti jsou 3, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti majících příjem jsou 3, jeho čistý měsíční příjem činí 23 000 Kč, jeho měsíční výdaje na půjčky činí 1 000 Kč a jeho měsíční výdaje na bydlení činí 6 000 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti). Žalobkyně dále uvedla, že případně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyně předložilau, ve které je uvedeno, že byl příjem žalovaného doložen prostřednictvím bankovního výpisu obsahujícího příjmové transakce, a to v celkové výši 44 085 Kč. V tétoě jsou uvedeny blíže neidentifikované příjmové transakce za období od 2. 2. 2021 do 7. 1. 2022 (viz označená „identifikované příjmy“). Dospěla tak k závěru, že příjem žalovaného umožňuje bezproblémové splácení úvěru.

5. Z výpisu z účtu žalovaného, který si vyžádal soud od jeho banky, vyplývá, že měl žalovaný v období tří měsíců před uzavřením smlouvy vysoké výdaje, z nichž výraznou část tvoří pravidelné útraty za hazard (viz výpis z účtu žalovaného č. č. účtu za období od 1. 1. 2025 do 31. 3. 2025)

6. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 6,23 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Jelikož žalovaný nehradil řádně splátky, žalobkyně mu oznámila dne 28. 7. 2025 prostřednictvím e-mailu, že vypovídá smlouvu a že se celý úvěr stal splatným (viz e-mail žalobkyně ze dne 28. 7. 2025). Dne 30. 1. 2026 zaslala právní zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému, ve které jej vyzvala k uhrazení dluhu (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026, potvrdenie o podaji doporučenej zásielky).

7. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše 44 300 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě. Žalovaný načerpal celkem částku 16 687,50 Kč a uhradil celkem 6,23 Kč.

12. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázány, má za to, že výše specifikovaná smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru k neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků.

13. K nedostatečnému posouzení úvěruschopnosti se v minulosti již vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , kde uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. Žalobkyně soudu ani přes to, že k tomuto byla soudem vyzvána, a to usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 10. 3. 2026, č. j. -37, neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně sice předložilau, dle které si žalobkyně ověřila příjem žalovaného prostřednictvím bankovního výpisu, následně jsou ale v ní uvedeny příjmové transakce z let 2021 a 2022, přestože byla smlouva uzavřena až v roce 2025. Uvedená tak nemůže být důkazem o tom, že by žalobkyně ověřovala příjem žalovaného. Žalobkyně pak nedoložila a ani netvrdila, že by ověřovala výdaje žalovaného. Stejně tak nedoložila, že by lustrovala žalovaného v databázích. Posouzení úvěruschopnosti tak patrně proběhlo víceméně formálně, aniž by byla zjevná snaha o posouzení reálné situace žalovaného a jeho reálné možnosti úvěr splácet. Svou neúčastí u jednání dne 16. 4. 2026 se žalobkyně vzdala práva být poučena podle , 3 o. s. ř o tom, jaké skutečnosti je třeba tvrdit a k jakým tvrzením je třeba označit a doplnit důkazy.

14. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok toliko na nesplacenou část poskytnuté jistiny. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel celkem částku 16 687,50 Kč (poskytnutá jistina) náležející žalobkyni, aniž by pro tyto platby existoval (platný) právní důvod. Na bezdůvodné obohacení je nutné započíst úhradu žalovaného v celkové výši 6,23 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 16 681,27 Kč. K tomu ho soud zavázal svým rozhodnutím (výrok I.).

15. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalovaný povinnost vrátit poskytnutou jistinu v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy k plnění žalobkyně, nýbrž od možností žalovaného; nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. žalobkyni vzniká teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nově určené době splatnosti. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Jelikož je tímto rozsudkem určeno nové datum splatnosti, jenž nastává posledním dnem pariční lhůty, nemohl se žalovaný ocitnout v prodlení se zaplacením bezdůvodného obohacení, a tudíž tak nemohl ani žalobkyni vzniknout nárok na úrok z prodlení.

16. Z výše popsaných důvodů soud zamítl žalobní nárok na zaplacení částky 19 522,23 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 682,65 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení (výrok II.).

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle , tj. podle poměru úspěchu účastníků. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Předmětem sporu byla částka 37 663,16 Kč (36 203,50 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 459,66 Kč), přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 16 681,27 Kč, tedy ze 44 %. Žalovaný tak byl úspěšný z 56 %. Žalovaný má tak právo na náhradu 12 % (56 % - 44 %) nákladů řízení. Protože ale žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil, ani žádné jeho náklady nevyplývají z obsahu spisu, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

18. Lhůtu k plnění povinností uložených tímto rozsudkem stanovil soud v souladu s jako třídenní, když k poskytnutí jiné lhůty nevzešly v řízení žádné skutečnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.