Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 514/2025-114

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, sídlem Adresa žalobkyně, zastoupená advokátem Jméno advokáta, sídlem Adresa advokáta,

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované

bytem Adresa žalované,

o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do výše částka.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do výše , částka, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná osoba úvěrový rámec vyčerpala, čímž jí vznikla povinnost úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši částka měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci. Osoba žalovaná neuhradila splátku splatnou dne datum. Žalobkyně upomínala žalovaného upomínkou ze dne datum, resp. datum, nicméně žalovaný již ničeho nezaplatil. Žalobkyně tak využila smluvní možnost zesplatnění celého úvěru, a dopisem ze dne datum prohlásila celý dluh za splatný. Dále požadovala úrok z prodlení z částky částka od prvního dni po splatnosti datum do zaplacení, neboť dosud žalovaný neuhradil z jistiny ničeho. Dle smlouvy měl žalovaný splácel každý měsíc částka úrok z úvěru, ale nesplácel, samotnou jistinu měl splatit až spolu s poslední splátkou jednorázově, k čemuž odkázala na tabulku umoření. Dále se žalobkyně k výzvě soudu ohledně ověření úvěruschopnosti v části svého doplnění vyjádřila v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, především odkázala na příloh č.hodnota smlouvy a předložila y s tím, že dále prověřila výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z centrální evidence exekucí, SOLUS, a to s negativním výsledkem, a dále posuzovala úvěruschopnost za pomoci parametrů doporučení České národní banky (ČNB), a ze statistiky rodinných účtů právnická osoba (ČSÚ). Příjmy a výdaje ověřila výpisy z účtu žalované a výplatními páskami. Na příjmové stránce měl za prokázané tvrzení o příjmu částka, když dokonce nalezl příjmy ve výši částka měsíčně, a na výdajové stránce s výdaji na bydlení ve výši částka, vč. dalších závazků žalovaného částka (na účtu nalezeno částka) a náklady domácnosti částka. Výsledek posouzení byl pak na základě „skóre“ a finančního zůstatku a algoritmu vyhodnocen tak, že je žalovaná schopna splácet splátku částka pro splácení měsíční splátky částka. Dále doplnila, že úrok z úvěru zákon o spotřebitelském úvěru nijak nedefinuje, nebylo by to ani správné, a že si nechala vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomie na výši RPSN a smluvních sankcí, který dospěl k závěrům, že úrok i RPSN odpovídá běžným podmínkám na trhu nebankovních společností.

2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila, aniž by žádala odročení jednání, a žalovaná strana se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z y datový výstup Credit info CEE ze dne datum, bylo zjištěno, že žalovaná osoba neměla záznam v žádném z těchto registrů ani v centrální evidenci exekucí.

5. Z listin: výpisy z BÚ datum (včetně název data) bylo zjištěno, že příjmem žalované od třetích osob na účtě jsou drobné platby od osoby jméno FO (opakující se v řádech stovek korun) celkem v datum ve výši částka, v měsíci datum ve výši částka, v měsíci datum ve výši částka, příp. od dalších třetích osob (jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, právnická osoba, adresa jméno, jméno jméno aniž by bylo zřejmé, z jakého titulu jsou tyto nepravidelné platby prováděny. Dále je zaznamenán příjem od Úřadu práce adresa dne datum, a to souhrnně ve výši částka, resp. částka s poznámkami, že jde o platby za PByd (tzn. příspěvek na bydlení) a PnD (tzn. příspěvek na dítě).

6. Z listin: smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum, vč. přílohy 1, předsmluvních informací, formulář standardních informací, potvrzení o verifikační platbě povolení k inkasu (částka), a tabulky umoření, bylo zjištěno, že účastníci sepsali na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru prostřednictvím v elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém hotovostním (dále jen smlouva). Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka s tím, že bude vyplaceno částka na účet spotřebitele č. č. účtu (bod 4.3.a.). Žalovaný se proti tomu zavázal splácet 12 měsíčními splátkami ve výši částka úrok z úvěru ve výši 15 % měsíčně (tzn. 180 % ročně), a to ke každému 15. dni v měsíci s tím, že „s poslední splátkou úroku je splatná i poskytnutá jistina“ (částka) (bod 5.1). Úvěr je tak sjednán na dobu určitou 12 měsíců se splatností do dne datum (bod 4.4). úrok tak odpovídá částce částka, a celková splatná částka je částka (bod 4.9). Z tabulky umoření nicméně nevyplývá tato konstrukce splácení, když je zde vždy uveden sloupec splátky, který je po celých 12 měsíců ve výši částka, a 12. splátka splatná ke dni datum je rozepsána na splátku úroku částka a splátku jistiny částka, tj. celkem ve výši částka. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.3. písm. a) smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to na jeho e-mailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou částka (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, a v takovém případě se mimo jiné úroky stávají součástí jistiny (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostř. zaslaného SMS kódu (bod 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši částka ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. hodnota (bod 12.11. smlouvy). Dále z přílohy č.hodnota smlouvy („posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“) vyplývá, že žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, jak shora uvedeno.

7. Z y potvrzení o vyplacení úvěru (bezhotovostní platba) na účet č. účtu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila dle bod 4.3. smlouvy částku ve výši částka ve prospěch běžného účtu žalovaného; tj. celkem žalobkyně fakticky žalovanému dal k dispozici částku ve výši částka.

8. Z y upomínky ze dne datum (email + písemně) a datum (email + písemně) bylo zjištěno, že žalovaná osoba neuhradila část splátky (částka) se splatností datum, žalobkyně ji vyzvala k dodatečné úhradě a současně ji vyúčtovala poplatek za 1. upomínku částka, resp. za 2. upomínku částka.

9. Z y výzvy k zaplacení zástupce žalobkyně z řad advokátů se zesplatněním (email + písemně) ze dne datum, vč. podacího lístku ze dne datum, bylo zjištěno, že žalobkyně „zesplatnila“ úvěr a vyzvala žalovaného, aby ji celou dlužnou částku částka uhradil do datum.

10. Ze shora vylíčených dílčích skutkových zjištění soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu: Žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalované osoby z tzv. registrů a výpisů z účtu. Příjmem žalované jsou dílčí nepravidelné platby od fyzických osob bez vysvětlení jejich důvodu, od osoby jméno FO (opakující se v řádech stovek korun) celkem v měsíci datum ve výši částka, v měsíci datum ve výši částka, v měsíci datum ve výši částka, příp. od dalších třetích osob (jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, právnická osoba, adresa jméno, jméno FO, aniž by bylo zřejmé, z jakého titulu jsou tyto nepravidelné platby prováděny. Dále je zaznamenán příjem od Úřadu práce adresa dne datum, a to souhrnně ve výši částka, resp. částka s poznámkami, že jde o platby za PByd (tzn. příspěvek na bydlení) a PnD (tzn. příspěvek na dítě). Výdaje žalobkyně neověřovala, jediným dalším závazkem byla zjištěna částka částka. Dle tvrzení samotné žalobkyně byl započítán tvrzený nižší příjem žalované ve výši částka, a žalobkyně dospěla k závěru, že v možnostech žalované je splácet částka měsíčně jako nový závazek. Účastníci sepsali prostředky na dálku dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota prostřednictvím elektronické komunikace s verifikační platbou, jako úvěru neúčelovém hotovostním. Ze smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované osobě úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka s tím, že bude vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu (bod 4.3.a.). Žalovaný se proti tomu zavázal splácet 12 měsíčními splátkami ve výši částka úrok z úvěru ve výši 15 % měsíčně (tzn. 180 % ročně), a to ke každému 15. dni v měsíci s tím, že „s poslední splátkou úroku je splatná i poskytnutá jistina“ (částka) (bod 5.1). Úvěr je tak sjednán na dobu určitou 12 měsíců se splatností do dne datum (bod 4.4). úrok tak odpovídá částce částka, a celková splatná částka je částka (bod 4.9). Z tabulky umoření nicméně nevyplývá tato konstrukce splácení, když je zde vždy uveden sloupec splátky, který je po celých 12 měsíců ve výši částka, a 12. splátka splatná ke dni datum je rozepsána na splátku úroku částka a splátku jistiny částka, tj. celkem ve výši částka. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení spotřebitele s úhradou má žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele (bod 5.3. písm. a) smlouvy). V případě prodlení vyzve žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to na jeho e-mailovou adresu, přičemž první a druhá upomínka budou zpoplatněny každá částkou částka (bod 5.4. smlouvy). Pokud nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, a v takovém případě se mimo jiné úroky stávají součástí jistiny (bod 5.5. smlouvy). Komunikace měla probíhat na e-mailovou adresu (bod 9.1. smlouvy). Smlouva měla být dle jejího textu uzavřena tak, že žalovaný v klientském účtu odsouhlasí znění smlouvy, a to prostř. zaslaného SMS kódu (bod 10.5. smlouvy). Pro ověření identity je žalovaný dále povinen uhradit žalobkyni verifikační platbu ve výši částka ze svého osobního bankovního účtu (bod 10.7. smlouvy). Účinnou se smlouva stává až v okamžiku připsání verifikační platby (bod 10.8. smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byla příloha č. hodnota (bod 12.11. smlouvy). Dále z přílohy č.hodnota smlouvy („posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“) vyplývá, že žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, jak shora uvedeno. Z tabulky umoření nicméně nevyplývá tato konstrukce splácení, když je zde vždy uveden sloupec splátky, který je po celých 12 měsíců ve výši částka, a 12. splátka splatná ke dni datum je sice rozepsána na splátku úroku částka a splátku jistiny částka, tzn. celkem ve výši částka. žalobkyně vyplatila dle bod 4.3. smlouvy částku ve výši částka ve prospěch běžného účtu žalovaného. Žalovaná osoba (uhradila 0 splátek) neuhradila splátku se splatností datum, ve výši úroku ve výši částka. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného, aby zaplatil jistinu dodatečně. Následně žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovanou, aby ji celou dlužnou částku uhradila do datum.

11. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle , , ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ “). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr ( , příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka), když neověřila příjmy žalovaného, neboť z předloženého účtu žalované není možné zjistit žádné pravidelné příjmy žalované (srov. shora) a příjmy z dávek státní sociální podpory nelze započítat do kontroly schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, neboť příspěvek na bydlení je účelově určenou dávkou, a přídavek na dítě je příjmem dítěte, nikoliv rodiče, a jedná se o účelově vázanou dávku určenou na krytí nákladů spojených s výživou a ostatními osobními potřebami nezaopatřeného dítěte (srov. , o státní sociální podpoře). I za situace, kdy postupem žalobkyně došlo dle jejího tvrzení k ověření schopnosti žalované splácet nový závazek ve výši téměř 14 tis. Kč měsíčně (srov. shora), nelze než konstatovat, že smluvní závazek žalovaného spočíval v tom, že měl splácet splátku 11 měsíců ve výši částka, ovšem 12. splátka měla být zaplacena ve výši částka, na což příjmy žalovaného zcela zjevně nepostačovaly. Soud odhlédne od samotné skutečnosti, že shora zjištěná forma sjednání splácení úvěru je zcela nestandardní nejen v porovnání s ostatními ať již bankovními nebo nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, ale dokonce i v poměrech praxe samotné žalobkyně, která je soudu z vlastní činnosti známa. Soud vyjde jednoduchou matematickou úvahou ze závěru, že za situace, kdy žalobkyně i kdyby ověřila příjem žalovaného dle vlastního tvrzení, poskytla mu spotřebitelský úvěr se splátkou ve výši částka měsíčně, na kterou nebylo v jeho silách dosáhnout, a je přitom zcela bez významu, že předchozích 11 splátek bylo ve výši částka. Není nijak odůvodněno, že by snad žalobkyně mohla předpokládat, že do konce splatnosti úvěru se žalovanému podaří příjem či majetek navýšit na více než dvojnásobek, aby byl schopen spotřebitelský úvěr řádně splatit. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu a o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze . adresa rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, které se dovolává žalobkyně. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že „součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.“. Dále uvedl, že „je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. V rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum Nejvyšší soud České republiky mj. uvedl, že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. V nálezu sp. zn. spisová značka ze dne datum Ústavní soud mj. uvedl, že „nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ V tomtéž nálezu Ústavní soud dovozuje, že výše uvedenou judikaturu lze aplikovat i na zákona o spotřebitelském úvěru, kdy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila bez ohledu na aplikaci z roku 2010 nebo z roku 2016. Soud se proto dále nezabýval platností sjednaného úroku, nicméně ani v tomto směru nelze než uvést, že úrok 180 % ročně považuje za neplatný pro rozpor s dobrými mravy.

13. Vyplacená částka žalované tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení. Žalovaná osoba je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud žalovaná osoba nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Vzhledem k tomu, že (právní předchůdkyně) žalobkyně (jako ochuzený) poskytla osobě žalované (jako obohacené) částku částka, a ta zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši částka, k vrácení stále zbývá částka částka, jež představuje bezdůvodné obohacení žalované. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení dle speciální úpravy v není zákonem stanovena, a s přihlédnutím k soud nemá žádné informace o možnostech žalované osoby vrátit bezdůvodné obohacení (nevyjádřila se v řízení vůbec, a pro svou neúčast na soudním jednání nemohla být poučena dle ), vychází soud z toho, že podle o.z. může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, do dne datum. Soud proto určil splatnost 3 dnů od právní moci rozsudku, nicméně současně vyhověl návrhu žalobkyně na přiznání úroku z prodlení, ovšem až od doložené výzvy, od které mohla být vypočtena lhůta, tj. ode dne datum, neboť v té době již byla žalovaná osoba vyzvána, a musela si být vědoma, že je bezdůvodně obohacena, a má povinnost dlužnou částku žalobkyni vrátit (byť v jiné výši). Od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle o.z. ve výši stanovené v , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Soud proto přiznal shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a s ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru jako celku ve zbytku žalobu zamítl.

14. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle , když procesně poměrně úspěšnější je v řízení žalobkyně, a jelikož uplatnila svůj žalobní nárok toliko v rozsahu bezdůvodně vyplacené částky, navýšené pouze o částka nákladů spojených s vymáháním pohledávky, soud hodnotí její neúspěch jako marginální, a přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Výše nákladů bylo určena dle vyhl. č. , advokátní tarif (dále jen AT), a za úkony před zahájením řízení dle AT, neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka. Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši částka, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle , d) AT) ve výši 3 x částka ( a . AT), a 3 x částka ( AT), to vše navýšené o náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést ( , 3 ). Žalovaný určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce ( ), je povinen, a to ve lhůtě určené měsíčními splátkami, o které požádala žalovaná a žalobkyně při jednání s touto lhůtou k plnění souhlasila ( ). Soud naopak nepřiznal odměnu za úkon doplnění žaloby, který obsahuje skutečnosti, které mohly a měly být obsahem samotné žaloby, proto jej soud hodnotí jako neúčelný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.