Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 98/2026

11 Tcu 98/2026-48

USNESENÍ

takto:

na odsouzení

občana České republiky

L. B.

,

rozeného T.

, rozsudkem Zemského soudu v

Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 12. 6. 2023, sp. zn. , ve znění rozsudku Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. ,

hledí jako na odsouzení soudem České republiky

.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 12. 6. 2023, sp. zn. , ve znění rozsudku Vrchního zemského soudu v Innsbrucku, Rakouská republika, ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 6 Bs

52/24h, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2024 (dále též jen „cizozemské rozhodnutí“), byl L. B.

(dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak trestným činem závažné a profesionálně prováděné krádeže vloupáním podle , , , a odst. 2 první a druhý případ, rakouského (dále jen StGB), a jednak přečinem zpronevěry cizích dokladů podle StGB. Za tyto delikty byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let.

2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený trestných činů dopustil zjednodušeně řečeno tím, že

- jednak od 23. 4. 2022 do 27. 1. 2023 pro svůj pravidelný výdělek odcizoval z tyrolských hotelů a prodejen sportovní náčiní třetích osob, a takto způsobil celkovou škodu odcizením věcí ve výši 78 160,99 EUR (cca 1,91 mil. Kč) a- jednak dne 27. 1. 2023 při policejní kontrole, při níž bylo v jeho vozidle nalezeno odcizené sportovní vybavení, předložil k prokázání své totožnosti český občanský ařidičský průkaz znějící na jméno M. K.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle , o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení , kterým se mění č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení zákona se použije obdobně.

6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence českého rejstříku trestů dne 2. 4. 2024.

7. Rovněž podmínka oboustranné trestnosti je splněna, neboť předmětné odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky. Konkrétně jde u prvého skutku o pokračující zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Odsouzený totiž programovým jednáním páchaným podobným způsobem a v blízké časové i věcné souvislosti, s jednotícím záměrem zmocňovat se cizích věcí (§ 116 tr. zákoníku), napadal cizí objekty, v nichž odcizil věci v hodnotě přesahující 1

mil. Kč [§ 138 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku]. U druhého skutku se jedná nejméně o přečin poškození cizích práv podle § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, neboť odsouzený předstíral před veřejnou mocí, která odhalila indicie svědčící pro jeho pachatelství stran majetkové trestné činnosti, že je někým jiným, jemuž v důsledku toho hrozil vznik vážné újmy spočívající v tom, že za pachatele krádeží bude považován on, budou proti němu zavedeny kroky rakouského trestního řízení a v důsledku toho mu vznikne psychická, osobní, finanční i reputační újma trvající nejméně do doby, než vyjde najevo záměna identity. Protože přitom není zřejmé, jak rychle se rakouské policii podařilo odhalit pravou identitu odsouzeného a zda vůči osobě, na jejíž generálie zněly odsouzeným předložené doklady, skutečně nějaké procesní úkony provedla, ustrnulo toto jednání odsouzeného nejméně ve stadiu pokusu.

8. Konečně v posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně jednak majetku a jednak nemajetkových práv jednotlivců. Byl mu uložen trest převyšující výměru 1 roku odnětí svobody, která je podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – viz např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11

Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. , či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11

Tcu

29/2018 – pokládána za mez, u níž závažnost činu a druh trestu ve smyslu § 4a odst. 3 zákona opodstatňuje závěr, že na cizozemské rozhodnutí se hledí jako na odsouzení tuzemským soudem.

9. Z popsaných podstatných důvodů Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti zcela vyhověl.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. 7. 2026

JUDr. Tomáš Durdík

předseda senátu

Vypracoval:

Mgr. Ondřej Vítů

soudce