Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 190/2024-72

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Netkovou ve věci

žalobkyně a): Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

žalobce b): Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce

bytem Adresa žalobce

oba zastoupeni advokátem Jméno právního zástupce

sídlem Adresa právního zástupce

proti

žalovanému: Jméno žalovaného narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

zastoupený advokátem Jméno právního zástupce

sídlem Adresa právního zástupce

o nahrazení projevu vůle

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají nahrazení souhlasu žalovaného se smlouvou v tomto znění:

Jméno žalovaného, r.č Anonymizováno

bytem adresa

dále jen „Dárce“ nebo obecně jen „Smluvní strana“

a

Jméno žalobce, r.č Anonymizováno

bytem adresa

zastoupený zákonným zástupcem: Jméno žalobkyně, matkou

nar. Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobce

dále jen „Obdarovaný“ obecně jen „Smluvní strana“

Článek I.

Předmět převodu

Dárce převádí bezplatně do výlučného vlastnictví na obdarovaného:

- bytovou jednotku č. Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno v části obce adresa, postavené na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu ke společným částem budovy č.p. Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno a pozemku parc. č. st. Anonymizováno, o rozsahu Anonymizováno, to vše zapsáno na LV Anonymizováno (jednotka) a LV Anonymizováno (pozemek parc. č. st.Anonymizováno s budovou) a vedeno u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí, pro k.ú. a obec adresa (vše dále označeno jen jako „Předmět převodu“) a obdarovaný předmětnou bytovou jednotku do vlastnictví přijímá.

Článek II.

Převedení vlastnického práva

Vlastnické právo k Předmětu převodu nabývá obdarovaný do vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí, když právní účinky vkladu vlastnického práva Obdarovaného k Předmětu převodu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrálního pracoviště adresa ke dni podání návrhu na vklad těchto práv Katastrálnímu úřadu pro Anonymizováno kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí.

Článek III.

Závěrečná ustanovení

Práva a povinnosti Smluvních stran touto smlouvou výslovně neupravená se řídí právním řádem České republiky, zejm. , , v platném znění.

Ve Anonymizováno dne 5. 7. 2024

Jméno žalovaného, dárce Jméno žalobce, obdarovaný

zastoupený Jméno žalobkyně, matkou

se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 30 267 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají nahrazení souhlasu žalovaného se smlouvou v tomto znění:, Jméno žalovaného, , r.č , Anonymizovánobytem , adresadále jen „Dárce“ nebo obecně jen „Smluvní strana“a, Jméno žalobce, , r.č , Anonymizovánobytem , adresazastoupený zákonným zástupcem: , Jméno žalobkyně, , matkounar. , Datum narození žalobkyněbytem , Adresa žalobcedále jen „Obdarovaný“ obecně jen „Smluvní strana“Článek I.Předmět převoduDárce převádí bezplatně do výlučného vlastnictví na obdarovaného:- bytovou jednotku č. , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, v části obce , adresa, , postavené na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , a spoluvlastnického podílu ke společným částem budovy č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , o rozsahu , Anonymizováno, , to vše zapsáno na LV , Anonymizováno, (jednotka) a LV , Anonymizováno, (pozemek parc. č. st., Anonymizováno, s budovou) a vedeno u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí, pro k.ú. a obec , adresa, (vše dále označeno jen jako „Předmět převodu“) a obdarovaný předmětnou bytovou jednotku do vlastnictví přijímá.Článek II.Převedení vlastnického právaVlastnické právo k Předmětu převodu nabývá obdarovaný do vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí, když právní účinky vkladu vlastnického práva Obdarovaného k Předmětu převodu vznikají na základě pravomocného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště , adresa, ke dni podání návrhu na vklad těchto práv Katastrálnímu úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí.Článek III.Závěrečná ustanoveníPráva a povinnosti Smluvních stran touto smlouvou výslovně neupravená se řídí právním řádem České republiky, zejm. , , v platném znění.Ve , Anonymizováno, dne 5. 7. 2024, Jméno žalovaného, , dárce , Jméno žalobce, , obdarovanýzastoupený , Jméno žalobkyně, , matkouse zamítá.II. Žalobci jsou povinni nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 30 267 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobci se domáhali, aby byl nahrazen projev vůle žalovaného s uzavřením shora uvedené darovací smlouvy. Uvedli, že v roce 2019 žalobkyně a) jako projev důvěry vůči žalovanému, v zájmu upevnění jejich vztahu a rodiny, převedla svůj členský podíl v bytovém družstvu bezplatně na žalovaného, který se zavázal že kdykoliv, na výzvu žalobkyně a), vrátí byt žalobkyni a) nebo převede členský podíl na žalobce b). Žalovaný žalobkyni a) opakovaně ujišťoval, že ji ani jejího nezletilého syna neokrade. Převod byl pouze dočasným opatřením s podmínkou vrácení bytu v případě výzvy, zejména v případě rozchodu. Splnění dohody se žalobkyně a) domáhala ve výzvě ze dne 19. 3. 2024 a rovněž žalobou.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a uvedl, že s žalobkyní a) smlouvu o smlouvě budoucí neuzavřel, o jejím uzavření s žalobkyní nikdy nejednal. Žalobkyni a) nedal slib, že jednotku na žalobkyni a) nebo žalobce b) převede, žalobkyně a) se tak pouze snaží zvrátit své rozhodnutí podíl na žalovaného bezúplatně a nepodmíněně převést.

Účastníci při jednání učinili nesporným, že za dobu, kdy bydleli v bytě spolu, od doby, kdy byl byt převeden na žalovaného, elektřinu a plyn hradila žalobkyně a) a platby družstvu, ve kterých byla zahrnuta i voda, platil žalovaný.

Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2024, č. j. spisová značka, byl žalobkyni a) udělen souhlas s podáním žaloby o nahrazení projevu vůle za nezletilého žalobce b).

Ze smlouvy o převodu družstevního podílu bylo zjištěno že byla uzavřena mezi žalobkyní a) a žalovaným dne 27. 8. 2019, jejím předmětem byl převod družstevního podílu (se kterým bylo spojeno právo užívat byt číslo Anonymizováno ve Anonymizováno) v bytovém družstvu právnická osoba z žalobkyně a) na žalovaného, s tím, že kupní cena a podmínky její splatnosti budou předmětem zvláštní dohody mezi převodcem a nabyvatelem.

Z nahlížení do katastru nemovitostí a výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota bylo zjištěno, že jako vlastník jednotky č. Anonymizováno vymezené v budově č. p. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno v katastrálním území adresa, je evidován žalovaný, a to na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne 23. 3. 2023.

Ze smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi předávajícím právnická osoba a přejímajícím žalovaným dne 23. 3. 2023, jejím předmětem byl převod družstevního bytu, jednotky číslo Anonymizováno ve Anonymizováno, do vlastnictví žalovaného s tím, že přejímající nemá žádný závazek, když investiční úvěr připadající na převáděnou jednotku byl již uhrazen, a nemá žádné jiné nedoplatky.

Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako vlastník jednotky č. Anonymizováno v katastrálním území adresa.

Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno že z účtu vedeného na jméno žalobkyně a) byla na účet č. č. účtu (účet žalovaného) převedená dne 7. 3. 2023 částka 33 000 Kč. Z faktury č. hodnota ze dne 27. 10. 2020 a daňového dokladu č. hodnota ze dne 23. 6. 2020, bylo zjištěno, že za zasklení lodžie bylo žalovanému účtováno celkem 23 680 Kč.

Výzvou ke zpětnému převodu ze dne 19. 3. 2024 vyzvala žalobkyně a) žalovaného k dodržení dohody a dostání slibu a uzavření smlouvy o převodu bytu na žalobce b) s tím, že jediným účelem převodu bylo, ve složité životní situaci žalobkyně a), uchovat byt pro žalobce b).

Předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2024 vyzvala žalobkyně a) žalovaného ke zpětnému převodu bytu a upozornila jej na možnost podání žaloby.

Výzvou ze dne 23. 4. 2024 vyzval žalovaný žalobkyni a) ke zdržení se kontaktování s tím, že žalovaný uzavření darovací smlouvy odmítá, neboť žádná povinnost převést jednotku na žalobce b) dohodnuta nebyla.

Svědek právnická osoba toliko uvedl, že ví, o převodu bytu na žalovaného, avšak žádnému konkrétnímu jednání mezi žalobkyní a) a žalovaným účasten nebyl. Žalobkyně a) mu říkala, že byt převedla na žalovaného s tím, že tento jej převede zpět žalobkyni a) nebo žalobci b). Mělo k tomu dojít asi až bude žalobkyně a) chtít. Domníval se, že důvodem byly finanční problémy, že žalobkyně a) chtěla uchránit majetek.

Z výslechu svědka jméno FO, bratra žalobkyně a), bylo zjištěno, že se s žalovaným stýkal, slyšel pouze to, když žalovaný říkal, že by žalobce b) nikdy neokradl, že by jej o byt nepřipravil. Žalovaný to říkal, když měli doma sezení, je to asi půl roku zpět, možná víc. Říkal to normálně, nebylo to bouřlivé, byli tomu přítomni také jeho synové a manželka. Jinak o tom nic neví, neví, co mezi nimi bylo, proč to přepisovali a nebyl u toho, když účastníci mezi sebou jednali. Neví, jaké měli podmínky toho, že žalobci zůstali v bytě, ani jestli žalovaný v bytě stále bydlí. Žalobkyně s nimi o jednání nemluvila, ale před jednáním přišla, aby řekl, co žalovaný řekl, že by Anonymizováno nikdy neokradl. To je pravda, to slyšeli.

Svědkyně jméno FO uvedla, že žalobkyně a) je její švagrová, s žalovaným se běžně setkávali. Bylo to loni, když u nich žalovaný byl, tak říkal, že žalobce b) okrást nechce. Normálně se venku na zahradě bavili, když to říkal. Víc k tomu nemá co říct, nebyla u toho, když účastníci o převodu jednali. Žalovaný říkal pouze to, že má Anonymizováno rád a nechce ho obrat. Neříkal, jak by ho měl obrat.

Žalobkyně a) při svém výslechu uvedla, že žalovaný od nich pořád bezdůvodně odcházel, chtěla udržet rodinu a dát mu důvěru, to udělala tím bytem s tím, že v případě rozchodu vrátí byt na syna. V listopadu loňského roku žalovanému řekla, že se chce rozejít, žalovaný požadoval 300 000 Kč za vrácení bytu, i když věděl, že tyto peníze nemá, ani si nemůže půjčit. Nikdo těmto ujednáním nebyl účasten, a to, že byt prodá a nechá si 300 000 Kč, jí žalovaný řekl před synem. Vše platili společně, dohodou. Poplatky o převodu (6 000 Kč) platila žalobkyně hotově, poplatek 33 000 Kč poslala žalovanému na účet. Smlouva měla být uzavřena u nich, ve Anonymizováno, ústně se domluvili. Lhůta, do kdy bude učiněna výzva, ujednána nebyla. Navrhovali to oba, dohromady. Žalovaný jí přislíbil, že v případě rozchodu je neokrade a byt vrátí. K uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mělo dojít současně s převodem podílu, když jej realizovali v Bytovém družstvu v adresa. Poprvé se o tom bavili, když navrhla, že byt převedou na žalovaného a bylo to asi měsíc nebo 14 dní před uzavřením smlouvy o převodu podílu. Bavili se o tom, že kdykoliv v případě rozchodu byt vrátí. Žalovaný se vším souhlasil, bavili se o tom opakovaně. Asi měsíc od převodu od nich odcházel a zase se vracel, a ujišťoval ji, že o byt nepřijdou.

Žalobce b) při svém výslechu uvedl, že ví, že žalobkyně a) přepsala na žalovaného byt, dohodli se, že to na něj přepíšou a pak se to mělo vrátit na něj. Byl u toho, když takto jednali. Žalovaný mu také říkal „neboj se, ten byt ti vrátím, nechci vás okrást“. Říkal to dávno, jsou to třeba dva roky. Doma se o tom bavili, že to bude přepsáno na něj, slyšel to, nijak podmíněno to nebylo. U toho prvního jednání žalovaný byt už vlastnil. Bavili se o tom normálně, nebylo to vyhrocené.

Žalovaný při svém výslechu uvedl, že během přepisu nebyla ujednána žádná další dohoda, byla to vůle žalobkyně a), že byt bude přepsán na něj, bylo to přepsáno bez dalšího. „Že by jméno FO nikdy neokradl“, znamená, že ho nechá v bytě bydlet, i nadále tam bydlí. Bylo domluveno, že žalobkyně a) na něj byt přepíše. Dělalo se to, co chtěla ona. Byt byl přepsán beze smlouvy. Za převod bytu žalobkyni a) nic neplatil, byt udržoval, malovali, dělali světla, nábytek, žaluzie, o byt se staral. Byt nikomu nepřeváděl a přepis byl asi v roce 2019, do osobního vlastnictví byt převáděl asi před dvěma lety, zařizovalo to bytové družstvo. Nijak nežádal, aby na něj žalobkyně a) byt převedla. Vysvětluje si, že ho na něj převedla tak, že tehdy odcházel a ona si jej chtěla udržet. Vlastní také byt v adresa, jedná se o patro dvojdomku. V současné době v bytě bydlí žalobci. Žalobkyně a) platila elektřinu a plyn, do listopadu 2024 platil platby 5 201 Kč on. Žalobkyně říkala, že to bude platit, až to přepíše zpátky. V době přepisu, ani později, žádná smlouva o smlouvě budoucí uzavřena nebyla. Nepamatuje si, že by žalobci b) říkal, že mu byt vrátí, s dětmi se tohle neřeší, možná je slyšel. Chodil k jméno FO a říkal jim, že má žalobce b) rád a nechce mu ublížit.

Po právní stránce soud věc posoudil dle , .

Dle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle ust. § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

Dle ust. § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

Dle ust. § 1767 o.z. lze smlouvu uzavřít také ve prospěch třetí osoby.

Žalobci, ač byli v řízení zastoupeni advokátem, v rámci žalobních tvrzení různě směšovali dvě rozdílné skutečnosti, tedy že byl ze strany žalovaného dán slib a zároveň, že byla uzavřena smlouva (přestože se jedná o dva rozdílné právní instituty). Proto co se týká žalobních tvrzení, vycházel soud z koncentračního vyjádření žalobců ze dne 9. 12. 2024, dle kterého mělo být mezi žalobkyní a) a žalovaným před převodem členského podílu ústně dohodnuto, že v případě výzvy žalobkyně a), žalovaný vrátí byt žalobkyni a) nebo žalobci b), a to především v případě rozchodu mezi žalobkyní a) a žalovaným.

Podanou žalobou se pak žalobci domáhali, aby soud nahradil projev vůle žalovaného k uzavření darovací smlouvy s žalobcem b).

Předmětem řízení tedy bylo nahrazení projevu vůle žalovaného k právnímu jednání s žalobcem b). Žalobkyně a) není smluvní stranou navrhované smlouvy, v tomto právním jednání vystupuje toliko jako zákonný zástupce žalobce b). Avšak to, že žalobkyně a) je zákonným zástupcem žalobce b), či to, že dle tvrzené smlouvy o smlouvě budoucí měl být byt převeden na žalobce b) či žalobkyni a) (nedomáhá-li se žalobkyně a) zároveň nahrazení projevu vůle s uzavřením takové smlouvy), nemůže založit aktivní legitimaci žalobkyně a) k podání žaloby. Protože tedy žalobkyně a) není v tomto řízení aktivně legitimována, soud žalobu ve vztahu k žalobkyni a) zamítl bez dalšího.

Žalobce b) v řízení – jako strana navrhované darovací smlouvy – aktivně legitimován je. Proto soud vůči žalobci b) přistoupil k věcnému projednání žaloby.

Právně hodnoceno tedy žalobci tvrdili, že žalobkyně a) uzavřela s žalovaným smlouvu o smlouvě budoucí, jejímž předmětem měl být „převod bytu“ na výzvu žalobkyně a), a to buď na žalobkyni a), nebo ve prospěch třetí osoby, žalobce b). Protože je zřejmé, že účastníci měli jednat o konkrétním bytě na adrese adresa, ať byl tento byt spojen užívacím právem s družstevním podílem, či následně se z něj stala nemovitá věc, jednotka, má soud za to, že je nerozhodné, že původně byly tvrzeným předmětem převodu členská práva k družstevnímu podílu a následně jednotka. Vždy se mělo jednat o převod konkrétního bytu, a proto nezáleží na tom, jaká byla či v současné době je jeho právní evidence.

V souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu smlouva o smlouvě budoucí nemusí mít obligatorně písemnou formu jen proto, že předmětem budoucího plnění má být nemovitá věc (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 27. 5. 2022, sp. zn. ). Nicméně je třeba také zmínit, že tento závěr nebyl přijat občanskoprávním a obchodním kolegiem a rozhodnutí nebylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek z důvodu nesouhlasu většiny kolegia s tímto právním názorem (srov. komentář k tomuto rozhodnutí v publikaci Právní rozhledy 8/2023). Protože citované rozhodnutí dosud nebylo překonáno, a i proto, že v době, kdy žalobkyně a) a žalovaný měli tvrzenou smlouvu o smlouvě budoucí uzavírat, byl předmětem převodu družstevní podíl, vycházel soud z toho, že pro tvrzenou smlouvu o smlouvě budoucí nebyla nutná písemná forma a bylo možné takovou smlouvu uzavřít ústně.

Aby byl žalobce b) se svojí žalobou úspěšný, byl povinen prokázat základní náležitosti tvrzeného právního jednání, tedy, že žalobkyně a) s žalovaným skutečně takovou smlouvu o tomto konkrétním obsahu za ujednání těchto konkrétních podmínek uzavřela.

To však žalobce b), ani přes poučení, které mu bylo při jednání konaném dne 19. 11. 2024, poskytnuto, neprokázal.

V řízení bylo prokázáno toliko to, že žalobkyně a) uzavřela s žalovaným smlouvu o převodu družstevního podílu, kterou převedla na žalovaného družstevní podíl, se kterým bylo spojeno právo užívat družstevní byt č. 131/092 ve Skořenicích (smlouva o převodu družstevního podílu ze dne 27. 8. 2019). Právní jednání, uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, které mělo být dle tvrzení žalobců činěno zároveň s uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu, v řízení prokázáno nebylo.

Sama žalobkyně při svém výslechu uvedla, že jednání s žalovaným nebyl nikdo účasten. Všichni vyslechnutí svědci také souhlasně uváděli, že přímému jednání mezi účastníky nebyli účastni, a uvedené skutečnosti jsou jim známy toliko od žalobkyně a), případně nepřímo na základě jiných nastalých skutečností nebo na základě vlastních domněnek. Z toho důvodu proto výpovědi všech svědků nemohou prokázat tvrzené uzavření smlouvy.

Ze svědeckých výpovědí jméno FO bylo zjištěno toliko to, že žalovaný uváděl, že „by jméno FO nikdy neokradl, že by jej o byt nepřipravil“. Svědek jméno FO také vypověděl, že žalobkyně za nimi před jednáním přišla, aby potvrdili, co žalovaný řekl, a proto by bylo možné uvažovat o tom, zda je výpověď svědků jméno FO věrohodná. Nicméně s ohledem na to, že oba svědci popsali okolnosti souhlasně („bavili se o tom na zahradě normálně“), spontánně a bez větších podrobností, má soud za to, že jejich výpověď v části, ve které uvedli, že žalovaný řekl, že by žalobce b) „neokradl, že by jej o byt nepřipravil“, je věrohodnou. Avšak to, že žalovaný před svědky uváděl, že „by jméno FO nikdy neokradl, že by jej o byt nepřipravil“, nijak nesvědčí o konkrétní uzavřené smlouvě. Jedná se pouze o obecnou proklamaci, kterou by možná bylo možné hodnotit jako nezávazný slib, avšak nikoliv konkrétní závazek z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí.

Ani ze skutečností, že žalobkyně platila některé poplatky a pravidelné platby, nelze dovozovat, že tvrzená smlouva o smlouvě budoucí byla uzavřena. Stejně tak bylo prokázáno (respektive účastníci učinili nesporným), že za dobu, kdy v bytě bydleli spolu, podílel se na platbách i žalovaný. Tyto skutečnosti tedy prokazují pouze to, že účastníci spolu žili a nesli společně své náklady na živobytí.

Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí nemohlo být jednoznačně prokázáno ani z výpovědi žalobkyně a) a části výpovědi žalobce b). Výslech účastníka je důkazem spíše podpůrným, který přichází v úvahu až nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak. Žalovaný následně tvrzení žalobců přímo vyvrátil, když ve svém výslechu uvedl, že žádná smlouva o smlouvě budoucí uzavřena nebyla. Protože výslechy žalobců a žalovaného si přímo odporují, a protože tvrzení žalobců není podpořeno žádným jiným konkrétním a jednoznačným důkazem, nebylo tvrzení žalobců prokázáno ani jejich výslechy. Také je třeba podotknout, že žalobce b) je nezletilý (14 let) a v době, kdy měla být tvrzená smlouva uzavírána, tedy v roce 2019 mu bylo necelých 9 let, a ač uváděl, že tvrzené slyšel až když žalovaný byl vlastníkem bytu, stále byl nízkého věku a jeho výpověď může být tímto zkreslena.

Jestliže se pak žalobci dovolávali základního ustanovení , dle kterého nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání, lze zmínit i jinou základní zásadu soukromého práva, a to, že bdělým náležejí práva. Převod bytu na jinou osobu a vymínění zpětného převodu jistě není každodenní všední záležitostí. Proto žalobkyně a) měla střežit práva svá a svého nezletilého syna, a jestliže skutečně zamýšlela další převod bytu, měla si zajistit, aby to bylo řádně smluvně ošetřeno, aby se předešlo případným sporům. Zvláště když tak učinila z toho důvodu, že si tím chtěla zajistit vztah s žalovaným, který již v době tvrzeného právního jednání nebyl stabilní, uváděla-li žalobkyně a), že od nich žalovaný odcházel. A nad to, neshodne-li se ani odborná veřejnost na požadavku formy na takové právní jednání, tím spíše si laická veřejnost má svá práva zachovávat alespoň písemným zaznamenáním svých úmyslů a závazků.

Na právním a skutkovém posouzení věci pak ničeho nemohou změnit ani okolnosti vztahu žalovaného s jeho dcerou.

Protože tedy žalobci neprokázali tvrzenou smlouvu o smlouvě budoucí, soudu nezbylo, než žalobu zamítnout i vůči žalobci b).

Pro případ zamítnutí žaloby žalobci navrhovali, aby soud žalovanému nepřiznal náklady řízení. Soud však ve věci neshledal důvody zvláštního zřetele hodné (ust. ). Žalobce b) sice je nezletilý, avšak tyto náklady se pro případ neúspěchu zavázala nést žalobkyně a) (rozsudek zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2024, č. j. spisová značka). Žalobkyně a) prochází oddlužením, avšak ani tato skutečnost nemůže být důvodem zvláštního zřetele hodným, když žalobkyně a) toto řízení iniciovala z vlastní vůle. Proto soud žalovanému náhradu nákladů řízení přiznal, a to v plném rozsahu.

Výrok o náhradě nákladů řízení je tedy odůvodněn ust. , kdy žalovaný měl ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů se skládá z částky 19 800 Kč za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání a koncentrační vyjádření) a dva úkony po 3 700 Kč (účast na jednání přesahující 2 hodiny) dle ust. , 9 a 11 , z částky 2 100 Kč jako 4 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč a dvou paušálních náhrad nákladů po 450 Kč dle ust. , z částky 1 000 Kč jako náhrady za promeškaný čas 4 půlhodin po 100 Kč a 4 půlhodin po 150 Kč dle ust. a z částky 2 113,89 Kč jako náhrady cestovného (dvakrát ze sídla právního zástupce žalovaného k soudu, při celkem 112 km ujetých k jednomu jednání, při průměrné spotřebě vozidla 10,1 l BA na 100 km a sazbě náhrad 5,60 Kč za jeden kilometr jízdy a 38,20 Kč průměrné ceny BA 95 pro rok 2024 a 5,80 Kč za jeden kilometr jízdy a 35,80 Kč průměrné ceny BA 95 pro rok 2025) dle ust. Náhrada nákladů je pak dle ust. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 5 252,91 Kč. Celková náhrada nákladů po zaokrouhlení činí 30 267 Kč a dle ust. jsou žalobci povinni ji zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.