Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Co 336/2025-60

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem jméno FO.

sídlem Adresa žalobce

proti

žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

o zaplacení 36 383 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v soud ze dne datum, č. j. číslo jednací,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 9 575 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta náklady řízení před odvolacím soudem ve výši 9 575 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 36 383 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z této částky od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.), a dále uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 19 033 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že se žalobce podanou žalobou domáhal zaplacení žalované částky, která představuje náhradu pojistitele za vyplacené plnění, spolu se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky. Tvrdil, že zaměstnanec žalovaného, pan jméno FO, opustil místo dopravní nehody, která se stala dne datum hodin v adresa. jméno FO jako řidič autobusu žalovaného narazil jeho pravou zadní částí při odbočování do zaparkovaného vozidla jméno FO jméno FO, reg. zn. SPZ. Žalobce jako pojistitel žalovaného vyplatil po likvidaci škodní události majitelce poškozeného vozidla částku 29 062 Kč za opravu vozidla a částku 7 321 Kč za zapůjčení náhradního vozidla.

3. Žalovaný se proti žalobě bránil tvrzením, že poškození svého autobusu nezaznamenal a že přestupkového řízení vedeného proti jméno FO se neúčastnil, a proto není vázán rozsahem a výší způsobené škody. Žalobce by měl prokázat, k jakým poškozením při dopravní nehodě došlo a zda výše vyplaceného pojistného plnění odpovídá poškozením vozidla vzniklým při dopravní nehodě.

4. Okresní soud zamítl žalobu poté, co provedl dokazování listinami, zejména pojistnou smlouvou o škodovém pojištění motorových vozidel ze dne datum, zápisem o poškození motorového vozidla a jeho fotografiemi a rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne datum, kterým byl pan jméno FO uznán vinným tím, že se dne datum hodin v obci adresa plně nevěnoval řízení autobusu značky název, reg. zn. SPZ, a při odbočování vlevo do adresa narazil pravou zadní částí autobusu do levé přední části zaparkovaného vozidla jméno FO jméno FO, reg. zn. SPZ. Z vystavených faktur společnosti právnická osoba soud prvního stupně zjistil, že dle výpočtu systémem název 1 byla poškozené z pojistné události uhrazena oprava ve výši 29 062 Kč a zapůjčení náhradního vozidla od datum do datum za cenu ve výši 7 321 Kč (11x 550 Kč + daň z přidané hodnoty). Žalobce evidoval na poškozeném vozidle skutečnou škodu ve výši 36 383 Kč, kterou vyplatil zplnomocněnci poškozené.

5. Při právním hodnocení věci vycházel soud prvního stupně z , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný, bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Okresní soud vysvětlil, že soud je sice podle (dále „ “) vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, nicméně tato vázanost se uplatní jen ve vztahu k osobám, které se původního řízení účastnily (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Žalovaný nebyl účastníkem přestupkového řízení vedeného proti jeho zaměstnanci jméno FO, a proto by bylo možné žalovaného podle a 3 poučit, aby tvrdil a prokázal, že se dopravní nehoda stala jinak, než tvrdil a prokazoval žalobce. Žalovaný však zároveň namítal, že výše vyplaceného pojistného plnění neodpovídá vzniklým poškozením automobilu.

6. Okresní soud měl zápisem o poškození motorového vozidla, fakturami a fotografiemi poškozeného automobilu prokázáno, v jakém rozsahu byl automobil poškozen. Z předložených důkazů však nebylo možné dovodit, jaké díly byly při opravě poškozeného vozidla použity a jaké práce byly účtovány, když doloženou fakturou nelze prokázat, co a za jaké částky bylo prováděno. Ve vztahu k požadované částce 7 321 Kč za zapůjčení náhradního vozidla žalobce netvrdil a neprokazoval, jak dlouho nemohla poškozená užívat svůj automobil v důsledku opravy poškozeného vozidla. V této situaci by přicházelo v úvahu poučit žalobce podle a 3 , aby tvrdil a prokázal, že všechny práce, výměny a opravy byly provedeny v příčinné souvislosti s dopravní nehodou a že náhradní vozidlo bylo zapůjčeno v nezbytném rozsahu. Poučovací povinnost se uplatní pouze při jednání. Soud není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Žalobce se z účasti na jednání před soudem prvního stupně omluvil a zbavil se tak možnosti být poučen podle a 3 o tom, co je povinen tvrdit a prokázat. Okresní soud proto přistoupil k zamítnutí žaloby, neboť žalobce neprokázal oprávněnost celého svého nároku.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl okresní soud podle zákona a přiznal úspěšnému žalovanému proti neúspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 19 033 Kč, kterou představuje odměna advokáta za pět úkonů právní služby ve výši 5x 2 580 Kč, pět paušálních náhrad hotových výdajů advokáta ve výši 5x 450 Kč, cestovné advokáta žalovaného za cestu na jednání okresního soudu ve výši 279,40 Kč, náhrada za ztrátu času ve výši 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 3 303,17 Kč.

8. Žalobce podal proti rozsudku okresního soudu včas odvolání. Vysvětlil v něm, že soud prvního stupně pochybil, když nesplnil svou poučovací povinnost podle Žalobce se tím, že se prvního jednání ve věci neúčastnil, automaticky nevzdal práva na poučení. Praxe totiž připouští i písemné poučení mimo jednání, zejména ve fázi přípravy jednání podle , které slouží k zajištění předvídatelnosti rozhodnutí soudu. Okresní soud tím, že ve smyslu nevytkl žalobci, že předloženou fakturu za opravu vozidla nepovažuje za dostačující k prokázání účelnosti a souvislosti oprav s dopravní nehodou, nenaplnil účel přípravy jednání. Výsledkem postupu okresního soudu, který nesplnil poučovací povinnost podle , je vydání překvapivého rozhodnutí. I kdyby se žalobce nařízeného jednání okresního soudu účastnil, nebyl by při jednání schopen předložit požadované dokumenty a žádal by o poskytnutí dodatečné lhůty k doložení dalších důkazů, protože se domníval, že svůj nárok náležitě prokázal. Nakonec žalobce ještě upozornil na . Žalobce již samotnou fakturou prokázal účelnost opravy vozidla, jehož poškození byla zřejmá i z předložené fotodokumentace (jednalo se zejména o uražené levé zpětné zrcátko). Fakturovaná částka pak nebyla ve zjevném nepoměru s opravami stejného druhu u jiných motorových vozidel. Žalovaný tím, že zpochybňoval účelnost opravy, rozporoval pravost a správnost doložené faktury, nicméně nepředložil žádné důkazy o tom, že oprava poškozeného vozidla nebyla účelná. Faktura, jejíž pravdivost nebyla kvalifikovaně popřena, proto prokazuje účtovaný rozsah a výši oprav. Z výše uvedených důvodů proto žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

9. Žalovaný se ve vyjádření k odvolání ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a navrhl jeho rozsudek potvrdit, i když nesouhlasil s odůvodněním, že žalobce unesl důkazní břemeno k otázce vzniku škody. Tato nesprávnost se však nepromítla do napadeného rozsudku. Žalovaný v odvolání upozornil, že žalobce nesprávně vykládá rozsah poučovací povinnosti dle a Poučení podle se dává jen při jednání, zatímco ustanovení primárně slouží k tomu, aby soud zajistil úplnost skutkových tvrzení účastníka. Soud však nemůže předjímat a preventivně neutralizovat námitky žalovaného. Nepodrobná faktura se stala klíčovou až v reakci na konkrétní námitku žalovaného vznesenou při jednání. Žalovaný navíc obecné námitky k neprokázání výše nároku uplatňoval již v odporu a ve vyjádření ze dne datum. Zcela lichý je argument žalobce odkazující na . Tato domněnka o pravdivosti písemností v běžném provozu závodu se vztahuje na autentičnost a obsah y jako účetního dokladu, nikoliv na hmotněprávní účelnost a souvislosti. Důkazní břemeno se na žalovaného neobrátilo. Nemůže totiž namítat negativní skutečnosti, když žalobce nespecifikoval, jaké opravy byly provedeny.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas ( ), osobou k němu oprávněnou ( ), je přípustné ( ) a obsahuje náležitosti dle , rozsudek z podnětu odvolání přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným ( a ).

11. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Proto na ně krajský soud pro stručnost odkazuje.

12. Podle ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.

13. Podle zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

14. Podle věta druhá pokud nebyla provedena příprava jednání podle , mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle až 3.

15. Ve sporném občanském soudním řízení platí zásada dispoziční a projednací. Je povinností účastníků řízení tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí a označit důkazy k jejich prokázání. Smyslem ustanovení je postup, aby účastníku řízení nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení, přestože byl poučen, že takové břemeno má. Povinnost důkazní úzce navazuje na povinnost tvrzení, protože povinnost tvrzení bez prokázání rozhodných skutečností (unesení důkazního břemene) nevede k procesnímu úspěchu účastníka. Rozsah důkazního břemene, tedy okruh skutečností, které konkrétně musí účastník prokázat, zásadně určuje hmotněprávní norma, která je na sporný vztah aplikována. Ke koncentraci řízení dochází jen ve vztahu k účastníkovi, jemuž bylo poučení podle až 3 konkrétně poskytnuto proto, že právě jemu hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Účastník, který neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé, nese případné nepříznivé následky v podobě rozhodnutí soudu, které bude vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě ostatních provedených důkazů. Stejné následky platí i pro účastníka, který sice navrhl důkazy, avšak jejich hodnocení vyznělo v závěr, že dokazování nepotvrdilo pravdivost skutkových tvrzení účastníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Procesní koncentrace řízení nastává přímo ze zákona a z pohledu rovnosti zbraní není možné koncentraci řízení opakovaně prolamovat nepřiměřeným poučováním účastníků řízení podle a 3 Poučovací povinnost soudu se uplatní pouze při jednání. Pouze výjimečně je třeba poskytnout poučení podle účastníku, který se k jednání nedostavil, pokud se jedná například o účastníka řízení omezeného ve svéprávnosti v situaci, kdy se ani jeho opatrovník k jednání soudu nedostavil (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. ). O takovou situaci se však v projednávané věci, kdy žalobcem je významná pojišťovna zastoupená advokátem, nejedná.

16. S ustanovením , na které v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně poukazoval žalobce, se nepojí koncentrace řízení. Ustanovení obsahuje pouze demonstrativní výčet činností, k nimž má soud přistoupit předtím, než uskuteční první jednání ve věci samé, při kterém by věc měla být zpravidla rozhodnuta. Žalobce se již z odůvodnění odporu žalovaného proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne datum dozvěděl, že žalovaný činí sporným nejen vznik škody, ale i její výši. Žalovaný v této písemnosti, která byla zástupci žalobce doručena, namítal, že z předložených faktur a fotodokumentace není seznatelné, co konkrétně bylo opravováno a zda opravy byly v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Žalovaný dokonce zmínil, že je namístě žalobce poučit o nutnosti tvrdit a prokázat, že žalovaná částka byla skutečně vynaložena (srov. odůvodnění odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu na č.l. 10-11 spisu). Tím, že se žalobce k jednání okresního soudu nedostavil, zbavil se možnosti být soudem prvního stupně poučen podle a 3 Z faktur dodavatele právnická osoba ze dne datum, které předložil žalobce, přitom skutečně nelze zjistit, jaké konkrétní díly byly při opravě poškozeného vozidla jméno FO jméno FO, reg. zn. SPZ, použity, jaké konkrétní pracovní činnosti byly autoservisem účtovány a jak dlouho oprava vozidla trvala.

17. Správnost závěru okresního soudu o neunesení břemene tvrzení a zejména břemene důkazního nemůže zpochybnit ani žalobcem v odvolání uváděný odkaz na ustanovení , který se vztahuje na písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při běžném provozu závodu, a nikoliv faktury za opravu vozidla, ze které jen není zřejmé, jaké konkrétní práce a náhradní díly byly dodavatelem prací účtovány.

18. Krajský soud proto z výše uvedených důvodů potvrdil dle ustanovení rozsudek okresního soudu jako správný včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, který odpovídá zásadám ustanovení

19. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle a a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. V souzené věci představuje náklady odvolacího řízení na straně žalovaného odměna za dva úkony právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání a v účasti na jednání odvolacího soudu dne datum ve výši 2x 2 580 Kč ( , a k/ vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, dále „advokátní tarif“), k čemuž přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x 450 Kč ( advokátního tarifu), cestovné za cestu z adresa na jednání odvolacího soudu do adresa a zpět (celkem hodnota km) automobilem název, reg. zn. SPZ, ve výši 953,20 Kč ( advokátního tarifu a vyhl. č. v platném znění), náhrada za promeškaný čas za cestu ke krajskému soudu a zpět za celkem hodnota půlhodin po 150 Kč ( a 3 advokátního tarifu) a 21% DPH ze součtu uvedených částek ( ) ve výši 1 661,80 Kč. Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalovaného dosáhly částky 9 575 Kč, kterou je žalobce povinen nahradit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné.