Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 92/2026-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Josefem Břeněm sídlem Božkova 927/69, 702 00 Ostrava
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 31. 3. 2025 do 11. 12. 2025 a ve výši 0,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 223,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 31. 3. 2025 do 11. 12. 2025 a ve výši 0,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2025 do zaplacení, zamítá.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 223,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Podanou žalobou domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 30. 3. 2025. Úvěr byl poskytnut ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Úrok byl sjednán ve výši 1 % denně. Úvěr byl splatný ve lhůtě 30 dní. Do dne podání žaloby však žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil.
V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř. “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto potupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) – žalovaný.
Podáním ze dne 6. 5. 2026 vzala žalobkyně žalobu zpět v části specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že tak učinila před prvním jednáním ve věci, nebyl souhlas žalovaného vyžadován a soud v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , zastavil.
Soud při svém rozhodování vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů a nezpochybněných tvrzení uvedených v žalobě. Dne 28. 2. 2025 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru ID 66114510, a to prostřednictvím elektronických prostředků na dálku. Úvěr byl sjednán ve výši 10 000 Kč a byl splatný dne 30. 3. 2025. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v jediné splátce ve výši 13 000 Kč. Denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1 %, RPSN ve výši 2344 %. Dále byl smlouvou sjednán poplatek ve výši 100 Kč denně za první prodloužení splatnosti a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně, náklady za první upomínku ve výši 520 Kč a náklady za 2. upomínku ve výši 580 Kč. Byl sjednán též poplatek ve výši 0,50 % z předčasně splacené částky jistiny. Ve smlouvě je uveden účet žalovaného č. č. účtu. Žalobkyně dne 28. 2. 2025 zaslala na účet č. 25156770002/5500 částku 10 000 Kč (viz potvrzení o provedené platbě). Předžalobní výzvou ze dne 5. 12. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 14 842,78 Kč. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 9. 12. 2025.
Po právní stránce posuzoval soud tento spor dle ust. § 2395 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen o. z.).
Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listin k ní přiložených dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze zčásti. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť sjednaný úrok ve výši 1 % denně, tj. 365 % ročně je jednoznačně úrokem lichevním. RPSN byla sjednána ve výši 2334 %. Není přitom vůbec podstatné, že žalobkyně touto žalobou uplatňovala pouze úrok ve výši 3 000 Kč. Smlouva též obsahuje další ujednání v neprospěch spotřebitele a je proto i celkově nevyvážená. Soud proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z. přiznal pouze částku 10 000 Kč, která představuje žalované skutečně poskytnuté plnění bez právního důvodu.
Dle ustanovení § 87 č. 257/2016 Sb. , zákon o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve lhůtě odpovídající možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle § 160 o. s. ř. o. s. ř. . Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalované s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021 , bod 17. odůvodnění).
Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč (výrok II.), ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok III.).
Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 620 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 4 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT, neboť toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a dle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř.
Podle § 14b odst. 1 bodu 2. AT žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu a podání soudu s návrhem ve věci samé, částečné zpětvzetí žaloby) ve výši 1 600 Kč (tedy 400 Kč za každý z úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 6 písm. a/ AT), celkem 400 Kč, a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad. Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 2 420 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 3 220 Kč. V poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně, kdy jako neúspěch soud zohlednil i částečné zpětvzetí žaloby, neboť žalobkyně neuvedla, že by k tomuto kroku přistoupila v důsledku jednání žalovaného, činí výše náhrady nákladů řízení, k níž je žalovaný jako převážně neúspěšný účastník povinen, částku 1 223,60 Kč (tj. 38 % z částky 3 220 Kč). Při hodnocení poměru úspěchu a neúspěchu v předmětu sporu zohlednil soud též požadované příslušenství pohledávky kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. , lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.