Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 488/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele M. H., t. č. Věznice Břeclav, zastoupeného JUDr. Richardem Novákem, advokátem se sídlem Cejl 38, Brno, proti zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícím v postupu Krajského soudu v Brně při vyřizování návrhu stěžovatele na změnu trestu a ve sdělení ze dne 5. března 2026 v řízení vedeném pod sp. zn. 39 T 4/2024, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatel brojí proti postupu Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud"), který nerozhodl meritorně o stěžovatelově návrhu na změnu trestu, s tvrzením, že tímto postupem došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle d (dále jen " ") a principu retroaktivity ve prospěch pachatele podle y.

2. Stěžovatel byl v roce 2024 odsouzen pro trestný čin neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle , odst. 3 písm. c) , , ve znění do 31. 12. 2025 (dále jen " ") k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců. Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela , která mimo jiné změnila úpravu trestných činů spojených s pěstováním konopí a vytvořila v nový trestný čin nedovolené výroby a jiné nakládání s konopím s mírnější trestní sazbou.

3. Stěžovatel po účinnosti této novely podal Krajskému soudu v Brně návrh, aby byl jeho trest poměrně snížen v souladu s novou právní úpravou. Krajský soud se však tímto návrhem stěžovatele nezabýval a meritorně o něm nerozhodl. Dne 5. 3. 2026 pak krajský soud sdělením informoval stěžovatele o tom, že vzhledem k nové právní úpravě i jeho žádosti přezkoumal správnost jemu uloženého trestu a dospěl k závěru, že není na místě rozhodnout o jeho nevykonání nebo poměrném snížení. Jednání stěžovatele totiž nepozbylo trestnosti, jak vyžaduje § 465 odst. 1 trestního řádu pro rozhodnutí o nevykonání trestu po změně právní úpravy. Současně krajský soud upozornil, že byl stěžovateli dne 2. 5. 2024 Městským soudem v Brně uložen souhrnný trest, kterým byl zrušen výrok o trestu, proti jehož výkonu stěžovatel nyní brojí. Proto ani o nevykonání či snížení trestu nemůže rozhodovat krajský soud.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že krajský soud měl rozhodnout o snížení, případně zkrácení trestu odnětí svobody vlivem změny právní úpravy. Ta totiž, byť zachovala trestnost jednání, stanovila pro skutek stěžovatele mírnější trest, což by mělo být reflektováno. Opačný přístup je v rozporu s ústavním požadavkem aplikování pro pachatele výhodnější právní úpravy.

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou a řádně zastoupenou osobou, je přípustná a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný [ , , a ].

6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [ , písm. d) y, ]. Není součástí soustavy soudů ( y), není jim instančně nadřízen a nezasahuje do rozhodovací činnosti soudů vždy, když dojde k porušení podústavní normy, ale až tehdy, představuje-li takové porušení zároveň porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody (srov. např. nález ze dne 25. 1. 1995

sp. zn.

).

7. Ústavní soud se před věcným posouzení námitek stěžovatele zabýval tím, zda bylo pro krajský soud vůbec procesně možné o návrhu stěžovatele rozhodovat. Dal přitom zapravdu krajskému soudu, že výrok o trestu, o jehož změnu stěžovatel usiluje, zanikl rozhodnutím Městského soudu v Brně při ukládání trestu souhrnného. I kdyby tak krajský soud chtěl stěžovateli vyhovět, nemůže tak učinit, neboť již není k rozhodnutí o nevykonání trestu nebo jeho snížení soudem příslušným - k tomu viz § 465 odst. 2 trestního řádu. Tyto závěry přitom reflektoval i stěžovatel, který po obdržení sdělení krajského soudu podal obdobný návrh Městskému soudu v Brně. Je tedy patrné, že tvrzení v ústavní stížnosti vůči krajskému soudu nemohou obstát, neboť krajský soud nemohl ve věci stěžovatele rozhodovat.

8. Z výše uvedeného proto vyplývá, že postupem krajského soudu nedošlo k zásahu do základních práv stěžovatele. Ústavní soud proto postupoval tak, že podle ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. července 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu