Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 8/2026-18

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného,

bytem Adresa žalovaného

o 146 654,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 146 654,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 460,89 Kč od 17. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 157 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 146 654,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 137 460,89 Kč od 17. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 28 157 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým soud uložil žalovanému zaplatit částku o 146 654,64 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně právnická osoba., došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 150 000 Kč. Úvěr byl žalovanému vyplacen , a to převodem z bankovního účtu předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 10,29 % p.a. v 60 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 17. dni kalendářního měsíce ve výši dle smlouvy. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, banka úvěr zesplatnila ke dni 16.1. 2025. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.3.2025. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 137 460,89 Kč a smluvní úrok z úvěru do zesplatnění 9 193,757 Kč. Po nabytí pohledávky žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem odeslaným dne 19.9.2025 k tomu, aby svůj závazek uhradil. Předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný vyplnil žádost o úvěr, kde uvedl údaje nutné k posouzení jeho úvěruschopnosti, zejména informace o jeho zaměstnání či podnikání a výši příjmů a výdajů, které byl povinen předchůdci žalobkyně doložit. Předchůdce žalobkyně dále získával informace o úvěruschopnosti žalovaného z registrů Sdružení SOLUS (Pozitivní registru a Registr FO), Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací. Předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je pro jí požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ”) vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek ( ). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav věci. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Nedílnou součástí smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové podmínky pro úvěry a Sazebník poplatků. Žalovaný o úvěr požádala tím způsobem, že si vybral parametry úvěru na webových stránkách předchůdce žalobce a následně vyplnil žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že v žádosti o úvěr byly vyplněny údaje o zaměstnání žalovaného, jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně rovněž opatřila výpis z bankovního registru a registru SOLUS. Předchůdce žalobkyně vyplatil žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. Anonymizováno/2700. Úvěr, včetně úroku 10,29 % ročně měl být splácen a splacen celkem 60 pravidelnými měsíčními splátkami, které byly splatné každého 17. dne v měsíci, o čemž byl žalovaný informován v akceptačním dopise. Z výpisu úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný řádně nehradil splátky úvěru. Žalovanému bylo proto předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 16. 1. 2025 oznámeno zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z výpisu úvěrového účtu je zřejmé, že žalovaný dluží ke dni zesplatnění na jistině úvěru 137 460,89 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2025, jejíž součástí byla příloha seznam pohledávek, postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne 19. 9.2025 označeném jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“ byl žalovaný žalobkyní dodatečně vyzván k úhradě dluhu. Současně byla oznámena změna v osobě věřitele.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Žalovaný vystupovala v pozici spotřebitele dle § 419 o. z., neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy se na danou věc aplikuje rovněž , o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru byla ze strany předchůdce žalobkyně dle názoru soudu dostatečně prověřována úvěruschopnost žalovaného podle a 2 z. s. ú. Předchůdce žalobkyně jako úvěrující svoji povinnost ze smlouvy o úvěru řádně splnil, když poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný jej měl smluveným způsobem spolu se sjednaným úrokem a poplatky předchůdci žalobkyně vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. ). Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek ( o. z.). Žalobkyně svá tvrzení prokázala listinnými důkazy, zatímco žalovaný v řízení ničeho netvrdil, vrácení úvěru neprokázal, a proto bylo žalobě jako důvodné vyhověno. Jelikož se žalovaný dostal s placením do prodlení, vznikl žalobkyni rovněž nárok na úrok z prodlení ( , , o. z.).

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 157 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty předmětu řízení , sestávající z částky 6 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t. , z částky 6 980 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. , a z částky 6 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t., to vše včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.