Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 95/2026-33

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 22 095 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 870 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 225 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 870 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 225 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 21 300 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 2. 3. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 095 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutou a náklady spojenými s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 29. 10. 2024 smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 300 Kč zaplatit do 30. 1. 2025. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas a uhradil na něj toliko částku 5 130 Kč. Předžalobní upomínka ve smyslu , (dále jen „) byla žalovanému odeslána dne 6. 1. 2026.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně uznává co do jistiny, co se týče částky 6 000 Kč označené jako úrok, tuto považuje za neoprávněnou, když jde o smluvní ujednání v rozporu s dobrými mravy a v této části navrhl žalobu zamítnout.

3. Žalobkyně a její zástupkyně se z jednání soudu dne 15. 7. 2026 omluvily, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

- ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 10. 2024 dne soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši celkem 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč splatit nejpozději do 93 dnů od poskytnutí zápůjčky 16. 6. 2024, přičemž pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru si smluvní strany ujednaly povinnost žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady žalobkyně účelně vynaložené v souvislosti s prodlením žalovaného, mezi které patří mj. poplatek 500 Kč za písemnou výzvu k úhradě;

- z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vedeného u společnosti právnická osoba. soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 29. 10. 2024 odeslána částka 15 000 Kč ve prospěch bankovního účtu žalovaného, uvedeného ve smlouvě o zápůjčce ze dne 29. 10. 2024;

- z protokolu o vlastnictví účtu prostřednictvím služby poskytované společností Anonymizováno ze dne 28. 10. 2024 soud zjistil, že majitelem účtu uvedeného ve smlouvě č. č. účtu je žalovaný;

- z upomínky žalobkyně ze dne 2. 12. 2024 adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vypracovala upomínku s výzvou žalovanému k úhradě dlužné částky ve výši 7 982 Kč, a to ihned;

- z upomínky žalobkyně ze dne 13. 12. 2024 adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně vypracovala upomínku s výzvou žalovanému k úhradě dlužné částky ve výši 8 903 Kč, a to ihned;

- z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 1. 2025 adresované žalovanému soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a dále ho vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 27 144 Kč, a to ihned;

- z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že dne 6. 1. 2026 byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána téhož dne;

Ostatní důkazní návrhy soud pro nadbytečnost zamítl, když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy ze dne 29. 10. 2024 spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, ten se zavázal jej zaplatit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 6 300 Kč do 30. 1. 2025. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 5 130 Kč. Žalobkyně vyhotovila opakované výzvy k úhradě dlužné částky, neprokázala však odeslání žádné z nich. Žalobkyně neprokázala prověření úvěruschopnosti žalovaného, když v tomto směru nepředložila soudu ničeho k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně prokázala odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne 6. 1. 2026.

6. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

9. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).

13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

17. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Podle ustálené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. To stejné platí rovněž pro výdaje dlužníka. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že při schvalování úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, toto své tvrzení však ničím neprokázala. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a sama se tak zbavila možnosti být poučena dle , odst. 3 k doplnění skutkových tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného a zejména k označení důkazů k jejich prokázání. V dané situaci soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění své zákonné povinnosti dle a předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným posoudil jako absolutně neplatnou podle o. z. a o. z.

18. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z., z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Žalobkyně poskytla žalovanému částku celkem 15 000 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil částku 5 130 Kč dle tvrzení samotné žalobkyně. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě neuhrazené části poskytnuté jistiny ve výši 9 870 Kč. Pokud jde o příslušenství jistiny, soud postupoval v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu (viz rozsudek NS sp. zn. ), která říká, že v případě vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle zásad bezdůvodného obohacení vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru.

19. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úhradu poplatků, úroků, nákladů a smluvních pokut. Dále rovněž nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny – odůvodnění viz bod 18. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení , a to za situace, kdy byl žalovaný procesně úspěšnějším účastníkem řízení, nicméně v souvislosti s tímto řízení žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.