Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 68/2026-15

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní Mgr. Danou Chromou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 12 080 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 900 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 080 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 900 Kč, a to ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Žaloba, že žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 080 Kč od 6. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, podle něhož bude žalovaná povinna zaplatit mu částku 12 080 Kč se zákonným úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne 9. 2. 2022 Smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno ve výši 18 180 Kč (skládající se z půjčené částky 10 000 Kč a souhrnného poplatku 8 180 Kč), podle které měla splácet týdně 303 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do 7 dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do 7. dne od předchozí splátky. Žalovaná zaplatila částku 6 100 Kč, která byla započtena v souladu se smlouvou. Dále žalobce uvedl, že v případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný, a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Dle platební historie je zřejmé, že žalovaná splácela nepravidelně, takže žalobce mohl v daném případě postupovat tak, že uhrazenou částku žalovanou ve výši 6 100 Kč vydělí předepsanou týdenní splátkou 303 Kč a vypočte tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala mnohem dříve. Žalobce uvedl, že nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určil na 5. 4. 2023. Od 6. 4. 2023 je tak žalovaná v prodlení. Dále žalobce uvedl, že posuzoval schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, kdy měl informace od žalované k jejím osobním a majetkovým poměrům a dále byly využity databáze k posouzení schopnosti žalované úvěr splatit. Konkrétně byla provedena kontrola v databázi neplatných dokladů ministerstva vnitra, byla provedena kontrola náhledem do záznamu insolvenčního rejstříku, byla provedena kontrola zaměstnání, a to telefonicky, byla provedena kontrola platební historie žalované u společnosti a vyhodnocena aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů žalované a dále byla provedena kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování bylo ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 9. 2. 2022. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem zaplatit částku 18 180 Kč, kdy byl sjednán úrok ve výši 1 980 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč a zápůjční úroková sazba 70,89 % ročně. Celkovou částku ve výši 18 180 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 60týdenních splátkách po 303 Kč v hotovosti k rukám osoby určené společností. Úhrada první splátky měla proběhnout dne 16. 2. 2022 a každé další splátky 7 dní po datu zesplatnění předchozí splátky. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a evidenční karta klienta. Uvedené parametry úvěru byly zjištěny i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který byl rovněž podepsán žalovanou. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že je vyplněna žalovanou dne 8. 2. 2022. Žalovaná žádala o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že bude uhrazen v 60týdenních splátkách. Žalovaná zde uvedla své osobní údaje včetně čísla občanského o průkazu, čísla mobilního telefonu, adresy, dále zde uvedla, že má učňovské vzdělání, je rozvedená, žije sama, není majitelem vozidla ani nemovitosti, není ani nebyla trestně stíhána, úvěr u společnosti už měla. Dále uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek na základě pracovní smlouvy u společnosti právnická osoba. s místem výkonu práce ve Anonymizováno. Její měsíční příjem činí 15 926 Kč čistého, jedná se o jediný zdroj příjmu. Ohledně výdajů uvedla, že má výdaje na bydlení ve výši 4 872 Kč měsíčně, životní minimum činí 4 360 Kč měsíčně a splácí nebankovní závazky ve výši 3 152 Kč měsíčně. Celkové měsíční výdaje tak činí 12 384 Kč. Je zde vypočten disponibilní zůstatek ve výši 3 542 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaná předložila pracovní smlouvu a výplatní pásku. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná celkem uhradila částku 6 100 Kč, a to v částkách po 1 300 Kč, 1 300 Kč, 500 Kč, 1 300 Kč, 500 Kč, 500 Kč, 100 Kč, 500 Kč a 100 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu a následujících , která se považuje za spotřebitelský úvěr ve smyslu o spotřebitelském úvěru.

5. Soud se nejprve zabýval tím, zda došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jako důsledek porušení uvedené povinnosti stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy uzavřené v rozporu s povinností poskytovatele úvěru s tím, že se jedná o neplatnost absolutní (srovnej rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud se tedy zabýval tím, zda žalobce splnil povinnost stanovenou mu zákonem o spotřebitelském úvěru v § 86, a to z úřední povinnosti. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházel z informací, které sdělila samotná žalovaná. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobce ověřoval příjem žalované. Jakým způsobem žalobce ověřoval výdaje žalované, žalobce neprokázal a neprokázal ani svá tvrzení, že vycházel z veřejných registrů. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k ústnímu jednání, nemohl být v této souvislosti poučen ze strany soudu podle paragrafu o povinnosti prokazovat tyto skutečnosti a označit všechny důkazy s tím, že v opačném případě se vystavuje riziku neunesení důkazního břemene a tedy neúspěchu ve věci, když soud takové poučení zásadně poskytuje při jednání. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že žalobce nedůsledně zkoumal úvěruschopnost žalované a důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je pak skutečnost, že předmětná smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti uvedené v zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

6. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je pro porušení povinnosti žalobce řádně posoudit úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy absolutně neplatná, je žalovaná, jakožto spotřebitel, podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle a . Žalobce tak má právo pouze na vrácení poskytnuté neuhrazené jistiny, nikoli na úroky, poplatky či smluvní pokutu a podobně (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, č. j. –262). Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta celkem částka 10 000 Kč a žalovaná dle tvrzení žalobce uhradila celkem částku 6 100 Kč, když tvrzení žalobce žalovanou vyvráceno ani sporováno nebylo, proto soud z tohoto tvrzení vychází, je žalovaná povinna vrátit nezaplacené poskytnuté finanční prostředky ve výši 3 900 Kč (10 000 Kč – 6 100 Kč). V této části tedy soud tedy žalobě jako důvodné vyhověl, ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení určí soud dobu dle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Soud při svém rozhodování přihlédl k příjmu, kterého byla žalovaná schopna dosahovat, bylo přihlédnuto i k tomu, že žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost. Vzhledem k tomu dospěl soud k závěru, že kritériím stanoveným v § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy možnostem žalovaného a spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to i s přihlédnutím k výši dlužné jistiny, odpovídá možnost žalované uhradit dlužnou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně oprávněných zájmů žalobce soud stanovil podmínku ztráty výhody splátek, kdy v případě neuhrazení, byť jen jedné ze splátek řádně a včas, může žalobce požadovat úhradu celé dlužné jistiny.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle o souladu s citovaným ustanovením by právo na náhradu nákladů řízení měla žalovaná. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.