Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 65/2026-29
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 7 686,01 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit pohledávku ve výši částka s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zamítá.
II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byla žalovaná uznána povinnou zaplatit pohledávku ve výši , částka, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zamítá.II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka (pohledávku odpovídající jistině úvěru ve výši částka a úvěrové poplatky ve výši částka) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši částka, smluvním úrokem při úrokové sazbě 11,5 % z částky částka za období od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi ní a žalovanou dne datum, jelikož žalovaná poskytnutý úvěr ve výši částka do data jeho splatnosti neuhradila řádně a včas.
Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne Anonymizováno prostřednictvím elektronických prostředků listin u s nadpisem „smlouva o úvěru – registrační číslo hodnota“, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná po obdržení těchto peněžních prostředků zaplatila žalobkyni celkem částku částka, ačkoli měly sjednáno, že má peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 26,90 % ročně, to celé ve 24 měsíčních splátkách po částka (vyjma poslední splátky ve výši částka), nejpozději do datum. Kromě toho měly sjednán poplatek – pojistné za pojištění schopnosti úvěr splácet ve výši 0,12 % měsíčně z poskytovaného úvěru a poplatek pro případ neprovedení splátky za zasílání upomínky ve výši částka za každou. K úhradě dluhu byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně, a to ještě před podáním návrhu v této věci k soudu.
Žalovaná žalobkyni před poskytnutím peněžních prostředků deklarovala, že je svobodná, má základní vzdělání a bydlí u rodičů. Dále deklarovala příjem částka měsíčně, náklady na bydlení částka měsíčně a ostatní výdaje částka měsíčně. Žalobkyně žalovanou lustrovala v evidencích NRKI, BRKI a SOLUS, vždy s negativním výsledkem. Deklarovaný měsíční příjem žalované žalobkyně ověřila čestným prohlášením, k žalovanou deklarovaným měsíčním výdajům připočetla rovněž částku životního minima a počítala tedy s částkou částka. Dne datum žalobkyně zamítla žádost žalované o poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka, v poznámce bylo mimo jiné uvedeno, že uváděný příjem neměla na účtu evidován, od července se jí postupně snižovala mzda, v září jí dorazilo částka.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395 o. z. a podle § 2 odst. 1 , § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované zkoumala řádně, byť určitou snahu nepochybně měla, jelikož žalovanou lustrovala v příslušných databázích a k jí tvrzeným výdajům připočetla i částku životního minima. Takovýto způsob zkoumání úvěruschopnosti však nemohl v žádném případě obstát, neboť při zkoumání úvěruschopnosti nelze vycházet jen z tvrzení žadatele o úvěr (jako tomu bylo de facto i v tomto případě). Řádně ověřit příjmy a výdaje žalované žalobkyně mohla a měla na straně jedné příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výplatních pásek, potvrzení o příjmu či daňových přiznání, a na straně druhé příkladem prostřednictvím vyžádání si a zhodnocení výpisů z bankovního účtu, vždy za období předcházející poskytnutí úvěru v délce alespoň několika měsíců. Ostatně z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně jen pár dní před poskytnutím tohoto úvěru zamítla žádost žalované o poskytnutí jiného (vyššího) úvěru, k čemuž doplnila, že žalovaná na účtu nemá deklarovaný příjem vůbec evidován, a že v září měla příjem pouze částka. Uvedené informace tak měly být pro žalobkyni dostatečným stimulem, aby příjmy a výdaje žalované, byť jí byl nakonec poskytnut úvěr v poměrně nízké výši, prověřila o to důkladněji.
Soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě a poskytnutá jistina úvěru (částka) byla žalovanou žalobkyni ve smyslu § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru zcela vrácena (žalovaná dosud žalobkyni uhradila částka).
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) a contrario tak, že žalované právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byla plně procesně úspěšná, žádné náklady řízení jí podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).