Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 52/2026-15

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti žalované [údaje o účastníkovi], o zaplacení částky 21.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 4.275 Kč,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21.000 Kč od 8. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a smluvní pokutu 4.275 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2.512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21.000 Kč od 8. 1. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně a smluvní pokutu 4.275 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2.512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Žalobou podanou původně k Okresnímu soudu v Chebu dne 19. 3. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 21.000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 4.275 Kč.

pokračování - 2 - sp. zn.

Žalobu odůvodnil žalobce tím, že uzavřel se žalovanou dne 7. 9. 2024 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. V souladu se smluvními podmínkami byla žalovaná povinna vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit úroky ve výši 6.000 Kč do 7. 1. 2025. Žalovaná svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnila. Celková dlužná částka činí ke dni podání žaloby 21.000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalovaná je povinna zaplatit žalobci rovněž smluvní pokutu ve výši 4.275 Kč.

Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval ( ).

Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto y soud v plném rozsahu odkazuje.

Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

Podle , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Nejprve soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru. V daném případě žalobce posuzoval řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. , ve znění pozdějších předpisů a dodržel postup upravený v téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení, např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , Nejvyššího správního soudu sp. zn. a Nejvyššího soudu sp. zn. , což bylo osvědčeno žádostí o spotřebitelský úvěr.

Dále se soud zabýval platností smlouvy z pohledu právní úpravy ochrany spotřebitele. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Soud při svých právních úvahách přihlédl také k judikatuře Ústavního soudu, který se opakovaně vyjadřoval k posuzování konfliktu zásady„ smlouvy se mají dodržovat“ a skutečným„ principem rovnosti“, např. v nálezu sp. zn. , ve kterém, mimo jiné, uzavřel:„ Ochrana autonomie vůle nicméně není absolutní,

pokračování -3- sp. zn.

pokud se se střetává s jiným základním právem jednotlivce, ústavním principem nebo ústavně zakotveným veřejným zájmem. V těchto případech lze autonomii vůle proporcionálně omezit - srov. nález ze dne 18. 7. 2013, sp. zn. (N 124/70 SbNU 133). Mezi uvedené ústavní zásady patří nepochybně rovnost ( y). Ta má být nejenom formální, ale i skutečná. Pokud jedna strana (např. podnikatel profesionál) může těžit ze svých zkušeností, odborných znalostí či lepší informovanosti o právu, zatímco druhá strana (např. spotřebitel) takovými výhodami nedisponuje, je výchozí pozice obou stran nevyvážená a jejich rovné postavení pouze formální. K dosažení skutečné rovnováhy je nutné vzájemné vztahy právně vyvážit. Jinak řečeno, ze střetu autonomie vůle a zásady rovnosti plyne ochrana slabší strany. Ochrana spotřebitele je typickým příkladem zásady ochrany slabší strany a je pevnou součástí českého a unijního právního řádu a samozřejmě též judikatury Ústavního soudu (srov. podrobně nález ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. ). Daný rámec se uplatní též v oblasti spotřebitelských úvěrů. I zde má poskytovatel úvěru, podnikatel profesionál, dle konkrétních okolností případu obvykle výraznou objektivní převahu nad spotřebitelem a tuto nerovnost jsou orgány veřejné moci včetně soudů povinny korigovat, srov. nález ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. (N 16/84 SbNU 181)“. Při právním posouzení soud uvažoval také o oddělitelnosti jednotlivých ujednání, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. nebo zda je možné uvažovat o částečné neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru. K ochraně spotřebitele přistoupil Ústavní soud opakovaně, a to až ve fázi výkonu rozhodnutí či exekuce, kdy exekuce byla vedena podle pravomocných a vykonatelných exekučních titulů, dokonce i v podobě rozhodnutí soudů (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. , jenž přehledně uvádí nejen judikaturu obecných soudů). Judikatura Nejvyššího soudu, reprezentovaná např. rozhodnutím sp. zn. (obdobně také v rozhodnutí sp. zn. ), dovodila nepřiměřenost úroku sjednaného ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

Citovanými názory Ústavního soudu a Nejvyššího soudu soud poměřoval posuzovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru vede soud k závěru, že smlouva je platná a neobsahuje zjevně nespravedlivá ujednání.

Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení a následující . Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr do sjednaného data. Povinnost žalované vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení . Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila. Protože se žalovaná ocitla v prodlení se splacením úvěru, vznikl žalobci podle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty, který vychází z ustanovení . V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení a ustanovení , v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo

pokračování - 4 - sp. zn.

žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.012 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení , v platném znění, v celkové výši 1.200 Kč (odměna za tři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení , v platném znění. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2.512 Kč splatná dle ustanovení k rukám zástupkyně žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech do 15 dnů ode dne doručení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.