Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 130/2026-15

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 17 488 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 168 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 168 Kč od 5. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10 320 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 11. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 168 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 168 Kč od 5. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 10 320 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 000 Kč od 17. 11. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaná dne 17. 5. 2024 uzavřela se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, a to na bankovní účet číslo č. účtu dne 17. 5. 2024, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku včetně poplatku ve výši 6 000 Kč vrátit ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne 16. 11. 2024, což neučinila. Žalovaná dosud uhradila na závazek částku 2 832 Kč, kterou žalobkyně započetla na nárok na smluvní pokutu. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení dlužné jistiny včetně poplatku ve výši 16 000 Kč, a dále účelně vynaložených nákladů souvisejících s prodlením za písemné výzvy ze dne 10. 9. 2024, ze dne 13. 10. 2024, ze dne 24. 10. 2024, ze dne 12. 11. 2024 a ze dne 21. 11. 2024 dle čl. 2.3. smlouvy ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně se dále domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty dle čl. 2.3. smlouvy ve výši 0,1 % denně z jistiny ve výši 10 000 Kč za dobu od 17. 11. 2024 do 23. 1. 2026 v dosud neuhrazené částce 1 488 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že z bankovního účtu vedeného na název žalobkyně byla odeslána částka 10 000 Kč dne 17. 5. 2024 na bankovní účet číslo č. účtu vedený na jméno žalované, která je majitelem a disponentem tohoto bankovního účtu. Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dne 17. 5. 2024 ve smyslu ust. , (dále jen „“), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši poplatku v částce 6 000 Kč, když výše poplatku dosahuje u závazku splatného ve lhůtě 3 měsíců 60 % jistiny zápůjčky, RPSN činila 1688 %, dále .3. smlouvy, v němž je sjednáno, že v případě prodlení žalované se splacením zápůjčky dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky, dále sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou závazků, stejně jako výši nákladů za písemné upomínky v částce 500 Kč za každou z výzev. Pokud přitom žalobkyně určuje poplatek ve výši 6 000 Kč, tedy v rozsahu 60 % poskytnuté jistiny, pak je zřejmé, že v případě tohoto „poplatku“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Úrokem se přitom rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši 230 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Sjednání takto neúměrně vysokého úroku přitom nemůže být odůvodněno („ospravedlněno“) ani krátkodobou splatností zápůjčky v délce trvání 30 dnů. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 230 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaná stižena i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47.

4. Na výzvu soudu, aby žalobkyně označila důkazy ve vztahu k tvrzení, že před poskytnutím zápůjčky posoudila úvěruschopnost žalované, žalobkyně žádné důkazy neoznačila s tím, že soud by z těchto zřejmě dospěl k závěru, že žalobkyně své zákonné povinnosti nedostála. Žalobkyně tudíž nedoložila důkazy k prokázání tvrzení, že v předsmluvní fázi posoudila úvěruschopnost žalované, tedy věřitelem nebyla splněna povinnost dle ust. o spotřebitelském úvěru, neboť nebyly řádně před poskytnutím zápůjčky posouzeny příjmy (míněno prokázané příjmy, nikoliv pouze tvrzené), a výdaje žalované (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. , nález Ústavního soudu ). Soud tudíž dospěl k závěru, že se jednalo v případě smlouvy o zápůjčce o neplatné právní jednání ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prokázala, že vyplatila žalované celkem částku 10 000 Kč na bankovní účet vedený na jméno žalované, přičemž dle tvrzení žalobkyně žalovaná dosud na tuto částku uhradila celkem 2 832 Kč, soud tudíž podané žalobě vyhověl co do částky 7 168 Kč z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované dle ust. , a to v souladu s ust. včetně úroku z prodlení ve výši dle za dobu od 5. 8. 2025 do zaplacení, když v této době byla žalovaná prokazatelně na základě předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2025, předané k poštovní přepravě téhož dne (v níž byla žalované poskytnuta třídenní lhůta k plnění) v prodlení s úhradou, když žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokázala, jaké jsou její možnosti splnit uvedený dluh, byť břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru spočívalo na ní (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2025, sp.zn. ).

5. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající v poplatku, účelně vynaložených nákladech na odeslané upomínky a smluvní pokuty, s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala, nedůvodné.

6. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšná byla v řízení žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.