Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 42/2026-60

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně,

sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupena Jméno advokátky,

sídlem Adresa advokátky

proti

žalované:Jméno žalované,

bytem Adresa žalované,

o zaplacení částky 18 264,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 836 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 14 428,76 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 8 407,57 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 836 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně dále po žalované domáhala zaplacení částky 14 428,76 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 8 407,57 Kč od 22. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 18 264,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela distančním způsobem dne 3.2.2025. Na základě této smlouvy žalované poskytla úvěr ve výši 13 592 Kč, který jí poskytla na účet ve dvou platbách, dne 3.2.2025 a dne 24.3.2025 č.ú. č. účtu. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, když první splátka byla splatná 5.3.2025, spolu s poplatky – za vyplacení tranší úvěru, a dále za sjednané služby „presto“ 330 Kč, „klidné spaní“ 175,68 Kč a „informační SMS servis“ 48 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s placením splátek, žalobkyně ke dni 21.7.2025 smlouvu vypověděla a žalovanou vyzvala k úhradě celého úvěru. Žalovaná na úvěr do podání žaloby uhradila částku 9 756 Kč, poté již neuhradila ničeho.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované doplnila, že ověřila, že se žalovaná nenachází v registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, registr TelcoScore, registr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, sankční seznamy a katastrální rejstřík – ke kontrole platnosti adresy. Od žalované dále zjistila, že má měsíční příjem 20 052 Kč, ověřila její příjem i bankovní účet.

3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se ani bez omluvy nedostavila. Z jednání se omluvila žalobkyně. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 3.2.2025 uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr postupně a opakovaně až do výše 16 900 Kč s dobou platnosti kreditního rámce do 28.7.2026 (smlouva o úvěru). Žalovaná z úvěru čerpala na svůj účet č. č. účtu dne 3.2.2025 částku 8 000 Kč a dne 24.3.2025 částku 5 592,10 Kč (potvrzení o vyplacení úvěru, sdělení banky). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě včetně poplatků splácet v pravidelných denních splátkách, první splátka byla splatná 4.2.2025 a činila 86,86 Kč (smlouva o úvěru, předpis splátek). Žalovaná splátky nehradila pravidelně, dostala se do prodlení s jejich úhradou a žalobkyně proto smlouvu vypověděla emailem ze dne 21.7.2025; žalovanou vyzvala k úhradě zbytku úvěru (výpověď). Žalobkyně pak žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (předžalobní výzva ze dne 2.11.2025 a doklad o přepravě).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná; žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí 25 000 Kč, domácnost sdílí s dalším členem, který nemá svůj vlastní příjem, na bydlení vynaloží měsíčně částku 8 000 Kč, ostatní nezbytné výdaje činí 4000 Kč a na půjčky vynaloží měsíčně další 4 000 Kč (výpis o posouzení úvěruschopnosti). Příjmy měla ověřit ve výši 20 052 kč z účtu žalované (identifikované příjmy z účtu č. IBAN). Žalobkyně však při ověřování příjmů žalované vycházela toliko ze součtu všech jednotlivých na účet žalované připsaných jednotlivých částech, aniž se zaobírala tím, zda se jedná o pravidelné měsíční příjmy a jaký je jejich zdroj (s ohledem na možnost posouzení jejich stálosti a udržitelnosti). Pravidelné měsíční výdaje žalované nijak neověřila, nezkoumala, jaké skutečné výdaje vynaloží žalovaná za bydlení, za stravu a další nezbytné výdaje, zda vůči osobě žijící s ní ve společné domácnosti bez vlastního příjmu má nějakou vyživovací povinnost a tuto nijak nezohlednila.

7. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh u žalobkyně uhradil více, než sdělila žalobkyně.

8. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a žalobkyně uzavřely platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatelky o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Odborná péče věřitele pak zahrnuje v sobě i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale zohlední konkrétní situací žadatele o úvěr, i že se bez dalšího nespokojí s informacemi získanými od spotřebitele a řádně tyto informace prověří a vyhodnotí. Že toto žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice tvrdila, že příjmy i výdaje žalované ověřila z účtu žalované, jehož výpis měla k dispozici, že tak ale skutečně učinila, soud neměl za prokázané. Soudu předložila výpis identifikovaných příjmů, které v rozhodném období žalovaná na účet obdržela, do něho započítala všechny jednotlivé na účet žalované připsané částky, přičemž dále ohledně nich nezkoumala, zda se jedná o pravidelné měsíční příjmy a jaký je jejich zdroj, zda tedy lze spoléhat na jejich pravidelnost, stálost a udržitelnost. Pravidelné měsíční výdaje žalované nijak neověřila a skutečně nezkoumala, nezjišťovala, jaké skutečné výdaje vynaloží žalovaná za bydlení, za stravu a další nezbytné výdaje, zda vůči osobě žijící s ní ve společné domácnosti bez vlastního příjmu má nějakou vyživovací povinnost a tuto nijak nezohlednila. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že žalobkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalované a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělila. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z..

15. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 13 592 Kč, ale uhradila na tento dluh dosud toliko částku 9 756 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 3 836 Kč a ve zbytku žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

16. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, jež je lhůtou upravenou v ust. a s ohledem na výši dlužné částky se tato lhůta jevila přiměřenou, když žalovaná v řízení netvrdila a neprokazovala, že její majetkové poměry neumožňují v této lhůtě naráz dlužnou částku uhradit.

17. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalovaná byla ve věci úspěšnějším účastníkem, ale žádné náklady jí v něm nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.