Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1363/2026

28 Cdo 1363/2026-664

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců Mgr. Zdeňka Sajdla a JUDr. Tomáše Pirka ve věci žalobkyně M. N., zastoupené Mgr. Matejem Dvořákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Školská 695/38, proti žalované Severní stavební a.s., identifikační číslo osoby 467 09 479, se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 633/318, zastoupené JUDr. Pavlem Marečkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 207/34, o zaplacení 242 208,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 3. 2026, č. j. -652, takto:

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Ústí nad Labem (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 30. 6. 2025, č. j. -592, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 242 208,80 Kč s příslušenstvím (výrok I), a uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 129 445,80 Kč (výrok II).

2. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně odvoláním. V průběhu odvolacího řízení s odkazem na navrhla, aby do řízení na její místo vstoupila společnost ilex architects, s.r.o., s odůvodněním, že došlo k postoupení pohledávky, o níž je v přítomné věci vedeno řízení, na jmenovanou společnost jako postupníka, k čemuž doložila smlouvu o postoupení pohledávky, souhlas postupníka se vstupem do řízení na straně žalobkyně a pro účely osvědčení finanční solventnosti postupníka i recentní výpisy z jeho účtu.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem (odvolací soud) usnesením ze dne 2. 3. 2026, č. j. -652, rozhodl tak, že návrh žalobkyně na vstup společnosti ilex architects s.r.o., se sídlem v Praze 3, Korunní 206/127, se zamítá. Vzal přitom za zjištěné, že žalobkyně již dříve (smlouvou ze dne 17. 5. 2024) projevila vůli postoupit pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, na jinou obchodní společnost (DF Finance s.r.o.), jež se tak stala novým věřitelem předmětné pohledávky. Žalobkyně s pohledávku proto již nemohla žádným způsobem dále nakládat, tedy ji ani postoupit smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2026 na společnost ilex architects s.r.o., neboť k nakládání s pohledávkou byl oprávněn nový věřitel – společnost DF Finance s.r.o.

4. Proti shora označenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (dále i jen „dovolatelka“) dovolání, jež má za přípustné podle . Dovolatelka namítá, že odvolací soud nepřihlédl ke skutečnosti, že účastníkem smlouvy o postoupení pohledávky nebyla pouze a jen žalobkyně, ale i společnost DF Finance s.r.o., na niž byla pohledávka dříve převedena. Dovolatelka proto navrhla, aby změnou napadeného usnesení bylo jejímu návrhu na změnu účastenství vyhověno.

5. Žalovaná v podaném vyjádření navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto. Kromě souhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu nadto formulovala, že se odvolací soud již samostatně nezabýval její námitkou, že návrh žalobkyně podle je zneužitím procesní úpravy ve smyslu tohoto zákona. Proto nejsou případně naplněny ani podmínky, aby dovolací soud sám bez dalšího návrhu žalobkyně vyhověl a vstup navrhované společnosti do řízení připustil.

6. Rozhodné znění pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2, článku II, části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále i jen „ “).

7. Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalobkyní), zastoupenou advokátem ( ), ve lhůtě stanovené a obsahuje náležitosti uvedené v

8. Dovolání je přípustné podle ustanovení , neboť napadeným usnesením odvolacího soudu bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ).

9. Po přezkoumání napadeného usnesení ve smyslu ustanovení , jež takto provedl bez jednání ( věty první ), dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání je opodstatněné.

10. O nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod podle ) jde tehdy, posoudil-li odvolací soud věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně vybranou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

11. Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (srov. ).

12. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (srov. ).

13. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že předmětem řízení o návrhu podle není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), jež mělo být převedeno nebo mělo přejít na jiného, svědčí dosavadnímu účastníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. , či ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. ). Formální soudní přezkum je omezen na to, zda nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod nebo převod práv a povinností, zda označená právní skutečnost je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práv a povinností, o které v řízení jde, a že nastala (došlo k ní) po zahájení řízení. Soud naopak neřeší otázky, zda existuje právo, jež mělo být převedeno, respektive zda náleží původnímu věřiteli (žalobci) a skutečně podle platné postupní smlouvy přešlo na nového věřitele; tyto otázky řeší až při meritorním rozhodnutí, neboť v opačném případě, tedy při zkoumání těchto otázek ve fázi rozhodování podle by došlo k předjímání výsledku ve věci samé. Otázkou, zda je žalobce skutečně nositelem jím tvrzeného práva, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti toto právo bylo převedeno (či přešlo) na jiného, se tedy soud nezabývá, neboť tato otázka nemá význam při zkoumání procesního nástupnictví podle ustanovení (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 10. 9. 2025, sp. zn. , či ze dne 27. 8. 2025, sp. zn. ).

14. Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře k výkladu dále vychází i z toho, že soud může v občanském soudním řízení ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu k procesnímu nástupnictví prostřednictvím ustanovení , a to i při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby bylo návrhu vyhověno. Takový postup je na místě zejména tehdy, jestliže by bylo možné podle toho, co v řízení vyšlo najevo, dovodit, že cílem návrhu žalobce je zneužití procesní úpravy za účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči němu nedobytnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2018, sp. zn. , ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. , či ze dne 28. 11. 2023, sp. zn. ).

15. Pakliže v přítomné věci odvolací soud neshledal naplněnými podmínky pro postup podle , neboť dospěl k závěru, že žalobkyně nebyla věřitelkou pohledávky, o níž jde v přítomné věci (když již dříve mělo dojít k jejímu postoupení na společnost DF Finance s.r.o.), a proto s ní žalobkyně nemohla nikterak nakládat, je jeho právní posouzení (s ohledem na výše rekapitulované závěry ustálené rozhodovací praxe) nesprávné ( ).

16. Veden nesprávným právním posouzením se pak odvolací soud již nezabýval otázkou, není-li žalobcem podaný návrh zneužitím procesní úpravy (nečiní-li jej za účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči němu nedobytnou).

17. Protože Nejvyšší soud neshledal podmínky k tomu, aby nápravu zjednal změnou napadeného rozhodnutí, kdy současně nejsou dány podmínky ani pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání nebo pro zamítnutí dovolání, nesprávné usnesení odvolacího soudu zrušil ( ) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( věta první ).

18. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty za středníkem ve spojení s ).

19. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( věta druhá, část věty před středníkem ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 7. 2026

Mgr. Petr Kraus předseda senátu