Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 Cmo 82/2026-179
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a soudců JUDr. Moniky Vackové a JUDr. Blanky Trávníkové v právní věci
žalobce: Jméno žalobce., IČ: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta A
proti
žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A
bytem Adresa žalované A
2) Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B
bytem Adresa žalované A
obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B
sídlem Adresa advokáta B
o zaplacení částky 634 442 Kč (resp. v tomto odvolacím řízení o nákladech řízení), o odvolání žalovaných proti výroku pod bodem II o nákladech řízení v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 175/2022 – 119 ze dne 12. prosince 2025,
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit společně nerozdílně oprávněným žalovaným (na účet jejich zástupce), na náhradu nákladů řízení částku 227 927,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit společně nerozdílně oprávněným žalovaným (na účet jejich zástupce), na náhradu nákladů řízení částku 227 927,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
1. Městský soud v Praze rozsudkem z 12. 12. 2025 zcela zamítl žalobu z 18. 11. 2022, kterou se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky 634 442 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši (výrok I). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobci uložil zaplatit žalovaným (v obecné lhůtě na účet jejich zástupce), na jejich náhradu částku 196 542,30 Kč (výrok II).
2. Řízení o odvolání žalobce proti výroku I rozsudku, bylo z důvodu ust. § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, zastaveno. Postačuje v této souvislosti zcela odkázat na vydané usnesení Městského soudu v Praze č. j. 72 Cm 175/2022 -139 z 11.3. 2026, které nabylo dne 1. 4. 2026 právní moci.
3. Předmětem vedeného řízení je nárok žalobce na náhradu škody dle ust. § 159 odst. 1 o. z. a ust. § 51–53 z. o. k. Obě žalované vykonávali funkci jednatele žalobce v období od 5. 4. 2017 do 28. 6. 2019.
4. Pouze proti výroku II. rozsudku z 12. 12. 2025 podali žalované včasné odvolání. Bylo navrženo, aby odvolací soud rozsudek v napadené části změnil tak, že náhradu nákladů řízení bude žalovaným přiznána částka 270 347,88 Kč. V poměrně obsáhlém odvolání je soudu prvního stupně předně vytčeno, že žalovaným nepřiznal odměnu za zastupování za podané vyjádření ve věci samé z 17. 9. 2015. Výpočet odměny za společné zastupování žalovaných advokátem je pak ze strany městského soudu chybný, učiněný v rozporu s ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Nesprávností trpí i výše přiznané náhrady hotových výdajů (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ) i náhrady za daň z přidané hodnoty, které je společný zástupce žalovaných plátcem.
5. Žalobce se k podanému odvolání písemně nevyjádřil.
6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2014). Po tomto přezkoumání dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:
7. Podle zásady úspěchu ve věci, ovládající náhradu nákladů řízení v případě, je-li toto skončeno meritorním rozhodnutím, přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch náhradu nákladů potřebných k účelnému vynaložení nebo uplatnění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )Anonymizováno
8. Zásada úspěchu ve věci je plně aplikovatelná i v posuzovaném případě. Řízení již bylo pravomocně meritorně skončeno tak, že podaná žaloba o zaplacení částky 634 442 Kč s příslušenstvím byla v celém rozsahu zamítnuta.
9. Modifikace uvedeného základního pravidla ovládajícího otázku náhrady nákladů řízení je dle ust. § 150 o. s. ř. o. s. ř. možná (zcela nebo zčásti) pouze výjimečně, jsou –li pro to důvody hodné zvláštního zřetele. Kromě majetkových poměrů účastníků mohou být pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. o. s. ř. významné rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení atd. Vrchní soud v posuzovaném případě dospěl k závěru, že důvody pro byť jen částečnou aplikaci ust. § 150 o. s. ř. o. s. ř. nebyly splněny.
10. Pokud jde o odměnu za zastupování advokátem (§ 137 odst. 1 , 2 o. s. ř. o. s. ř. ), je v případě společného zastupování více osob při určení mimosmluvní odměny za provedené úkony právní služby třeba postupovat dle ust. § 12 odst. 4 zák. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif. Vzhledem ke změně uvedeného ustanovení, provedeného s účinností od 1. 1. 2025 vyhl. č. 258/2024 Sb. a absenci přechodných ustanovení, je přitom v daném případě namístě rozlišovat úkony právní služby provedené do 31. 12. 2024 a úkony provedené po 1. 1. 2025. Při aplikaci uvedeného ustanovení je třeba konečně vycházet i ze zcela aktuálních závěrů rozhodovací praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1552/2025 z 16. 12. 2025, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 28/2026); z bodu 13) jeho odůvodnění plyne mj. též závěr o tom, že v případě společných úkonů při zastupování více osob, se paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, dělí v poměru k počtu zastupovaných osob.
11. Při nezměněné tarifní hodnotě sporu 634 442 Kč, činí v daném případě sazba mimosmluvní odměny ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, při aplikaci ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, za každý hlavní úkon právní služby učiněný při zastupování každé z žalovaných do 31. 12. 2024 částku 8 688 Kč, za období od 1. 1. 2025 pak částku 9 774 Kč. Za období od 1. 1. 2025 lze zcela odkázat na metodiku výpočtu, obsaženou pod bodem 15) odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1552/2025 z 16. 12. 2025.
12. Z obsahu spisu bylo totiž zjištěno, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně oběma žalovaným prokazatelně vznikly účelně vynaložené náklady na odměnu za společné úkony při zastupování advokátem ve výši 227 927,70 Kč (§ 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za pět hlavních úkonů právní služby po 8 688 Kč ve vztahu ke každé žalované, záležející v převzetí jejich zastoupení dne 29. 12. 2020 a 3. 12. 2020, vyjádření z 6. 4. 2023 k podané žalobě, účasti na jednání dne 19. 4. 2024, účasti na jednání dne 4. 10. 2024 a vyjádření z 1. 11. 2024 ve věci + 5 x paušál 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 za pět hlavních úkonů právní služby po 9 774 Kč ve vztahu ke každé žalované, záležející v účasti na jednání dne 10. 6. 2025, vyjádření z 17. 9. 2025 ve věci, účasti na jednání dne 30. 9. 2025, účasti na jednání dne 5. 12. 2025 a účasti na jednání dne 12. 12. 2025 + 5 x paušál 450 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. + 21 % DPH z uvedených částek ve výši 39 577,70 Kč). Uvedené náklady řízení je žalobce povinen zcela úspěšným solidárně oprávněným žalovaným nahradit na účet jejich společného zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v obecné pariční lhůtě.
13. Za této situace proto odvolací soud postupoval dle ust. § 220 o. s. ř. o. s. ř. a § 167 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a výrok II rozsudku z 12. 12. 2025 odpovídajícím způsobem změnil.
14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Obdobný poměr částečného úspěchu i neúspěchu žalovaných v odvolacím řízení zcela odůvodňuje nepřiznání náhrady nákladů žádnému z jeho účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání.
Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 236 –239 o. s. ř. o. s. ř. , ve znění účinném od 30. 9. 2017, Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.