Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1836/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Martinem Janečkem, advokátem, sídlem Josefa Hory 33, Dvůr Králové nad Labem, proti vyrozumění státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové č. j. 2KZV 8/2024-407 ze dne 28. dubna 2026 a sdělení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Odboru hospodářské kriminality SKPV č. j. KRPH-73962-1457/TČ-2022-050080 ze dne 18. února 2026, za účasti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Odboru hospodářské kriminality SKPV, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d) y a a násl. se stěžovatel domáhá vyslovení protiústavnosti v záhlaví uvedeného postupu Krajského státní zastupitelství v Hradci Králové (krajské státní zastupitelství) a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Odboru hospodářské kriminality SKPV (policejní orgán) s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v a 2, a d a písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Požaduje, aby Ústavní soud zakázal krajskému státnímu zastupitelství a policejnímu orgánu v pokračování v porušování práv a Krajskému soudu v Hradci Králové (krajský soud), který věc vede pod sp. zn. , přikázal obnovit stav před porušení práv tak, že krajský soud vrátí věc státnímu zástupci k došetření.

2. Stěžovatel je trestně stíhán pro spáchání zločinu podvodu podle a odst. 5 písm. a) ve znění účinném do 31. prosince 2025 a pro spáchání pokusu přečinu úvěrového podvodu podle a 4 ve stádiu pokusu.

3. V rámci přípravného řízení byl proveden výslech svědka v Maďarsku prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu (EVP). Ačkoli státní zástupce krajského státního zastupitelství výslovně požadoval umožnění účasti obhájce stěžovatele, Maďarsko účast obhájce s odkazem jejich vnitrostátní úpravu nepřipustilo. Obhájce stěžovatele proto navrhl zopakování nebo doplnění výslechu svědka v přípravném řízení.

4. Policejní orgán stěžovateli sdělil, že výslech k návrhu obhajoby nezopakuje ani nedoplní, neboť provedený výslech je dostatečným podkladem pro posouzení meritorních skutečností a účel přípravného řízení byl naplněn. Upozornil na nedostatky v postupech maďarské strany při implementaci směrnice o EVP.

5. Stěžovatel proto podal podnět k přezkumu postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Státní zástupce dozorového krajského státní zastupitelství neshledal podnět stěžovatele důvodným. Ztotožnil se s důvody policejního orgánu k dostatečnosti výslechu a naplnění účelu přípravného řízení. Dodal, že další úkony nemají věcné opodstatnění a vedly by k prodloužení vyšetřování, přitom rozhodné okolnosti byly objasněny.

6. Stěžovatel namítá porušení práva na spravedlivý proces, práva na obhajobu a práva na právní pomoc v řízení od počátku řízení. Pochybení policejního orgánu a krajského státního zastupitelství spatřuje v tom, že nezajistily účast obhájce stěžovatele při výslechu svědka, a to ani v minimálním standardu tak, že by mu umožnily klást svědkovi dotazy alespoň distančně. Ani jeden z orgánů nijak konkrétně neodůvodnil, proč obhájce nebyl k výslechu připuštěn. Šlo přitom o stěžejní a jedinečný výslech, který nelze odkládat s odkazem na dokazování v hlavním líčení. Z napadeného postupu neplyne ani to, co brání provedení výslechu svědka formou videokonferenčního hovoru. Dále spatřuje pochybení orgánů v tom, že neumožnily ani opakovaný výslech nebo jeho doplnění distanční formou skrze předem formulované otázky. Konečně namítá, že hodnotily výslech svědka jako procesně použitelný a poskytující dostatečný podklad pro posouzení meritorních skutečností. Jelikož byla již obžaloba podána, má stěžovatel za to, že je nutné věc vrátit státnímu zástupci krajského státního zastupitelství k došetření.

7. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

8. Podstatou ústavní stížnosti je její subsidiarita. Subsidiarita ústavní stížnosti se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit.

9. Ústavní stížností by měla být napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli "rozhodnutí" dílčí, i kdyby byla sama o sobě pravomocná, tedy přestože proti nim byly všechny dostupné opravné prostředky vyčerpány. Výjimky z tohoto pravidla spočívají v možnosti napadnout i pravomocné rozhodnutí, které pouze uzavírá určitou část řízení nebo které řeší jistou procesní otázku, ačkoli řízení ve věci samé ještě neskončilo, za kumulativního splnění dvou podmínek: rozhodnutí musí být způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do ústavně zaručených základních práv či svobod a námitka porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod se omezuje jen na příslušné stadium řízení, v němž bylo o takové otázce rozhodnuto. Jinými slovy, taková otázka by již nemohla být v rámci dalšího řízení efektivně uplatněna. Tak tomu v této věci není.

10. Ústavní soud zásadně nezasahuje proti činnosti orgánů činných v trestním řízení do probíhajícího řízení. Sám stěžovatel upozorňuje, že již byla podána obžaloba. V procesu, který byl teprve započat, lze i případné protiústavní procesní vady napravit v rámci celého řízení obvyklým a zákonem předvídatelným způsobem, a to především obecnými soudy samotnými. Lze oprávněně předpokládat, že stěžovatel bude mít efektivní příležitost svá práva v jednotlivých stadiích soudního řízení uplatnit (včetně práva uvádět výhrady proti postupu policejního orgánu či státního zastupitelství, proti samotným důkazům a právnímu hodnocení věci či práva podávat opravné prostředky proti rozhodnutí trestních soudů) (srov. usnesení

sp. zn.

,

,

nebo

). Ingerence Ústavního soudu do rozhodování orgánů činných v trestním řízení je proto v přípravném trestním řízení třeba považovat, snad s výjimkou zcela mimořádné situace, za nepřípustné, svou povahou předčasné. O tak mimořádnou situaci, která by odůvodňovala výjimku z nepřípustnosti, zde nejde.

11. Ústavní soud tak ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 8. července 2026

Veronika Křesťanová v. r.

soudkyně zpravodajka