Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Azs 269/2025 - 29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: N. T. L., zastoupená Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Milady Horákové 13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Hradčanské náměstí 182/5, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2025, č. j. ,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2025, č. j. , se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně podala dne 2. 12. 2024 na Velvyslanectví České republiky v Hanoji žádost o udělení krátkodobého schengenského víza jako rodinná příslušnice státního občana České republiky ve smyslu ve spojení s odst. 1 písm. a) , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“). Velvyslanectví jí vízum dne 16. 1. 2025 neudělilo, neboť dospělo k závěru, že manželství se státním občanem České republiky uzavřela účelově.

[2] Žalobkyně následně požádala o nové posouzení důvodů neudělení víza. Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 4. 2025, č. j. 3013232/2025MZV/VO, tuto žádost zamítl s tím, že důvod neudělení víza podle § 20 odst. 5 písm. e) zákona o pobytu cizinců obstál. Dle tohoto ustanovení cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství.

[3] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten ji rozsudkem ze dne 28. 11. 2025, č. j. , zamítl. Ztotožnil se se závěry správních orgánů o účelovosti manželství. Při hodnocení vyšel zejména z okolností seznámení a uzavření manželství, rozsahu osobních setkání manželů, jejich společného soužití ve Vietnamu, předložených fotografií a nepředložení vybrané vzájemné elektronické komunikace. Městský soud neshledal, že by namítané odlišnosti vietnamského kulturního prostředí zpochybnily zákonnost správních rozhodnutí.

[4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů podle , b) a d) (dále jen „“).

[5] Stěžovatelka namítla nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu, nesprávné a jednostranné hodnocení podkladů a nedostatečné zohlednění vietnamského kulturního prostředí. Dále namítla, že městský soud nevyrozuměl jejího manžela jako osobu přicházející v úvahu jako osoba zúčastněná na řízení, ačkoli výsledek řízení mohl přímo zasáhnout do jeho práva na rodinný život.

[6] Žalovaný navrhl kasační stížnost odmítnout pro nepřijatelnost, popřípadě zamítnout. Zdůraznil, že otázka významu kulturních tradic již byla judikaturou řešena a že ostatní kasační námitky jen opakují žalobní argumentaci. K výhradě týkající se osoby zúčastněné na řízení uvedl, že žalobkyně svého manžela jako možnou osobu zúčastněnou na řízení neoznačila a ani manžel sám neprojevil vůli v tomto postavení do řízení vstoupit. Případná vada proto podle žalovaného nemohla mít vliv na zákonnost napadeného rozsudku.

[7] Protože před městským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, Nejvyšší správní soud posoudil přijatelnost kasační stížnosti podle Kasační stížnost je přijatelná zejména tehdy, vyžadujeli řešená otázka sjednocující zásah Nejvyššího správního soudu, nebo dopustilli se krajský soud zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele (usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS; usnesení ze dne 16. 6. 2021, č. j. , č. 4219/2021 Sb. NSS). V nynější věci je kasační stížnost přijatelná pro zásadní procesní pochybení městského soudu.

[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. Důvodnost této námitky zpravidla představuje zásadní pochybení krajského soudu způsobilé založit přijatelnost kasační stížnosti. Podle ustálené judikatury musí být z rozhodnutí soudu zřejmé, jaký skutkový stav soud vzal za rozhodný, jak uvážil o podstatných skutečnostech a proč považoval argumentaci účastníka za lichou, mylnou či vyvrácenou. Zároveň však soud nemusí odpovídat jednotlivě na každý dílčí argument, pokud vypořádá obsah a smysl žalobní argumentace a všechny její nosné námitky alespoň implicitně (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2015, č. j. , odst. [23], a usnesení ze dne 15. 5. 2025, č. j. , odst. [7]).

[9] Námitka nepřezkoumatelnosti důvodná není. Z rozsudku městského soudu je patrné, z jakých skutkových zjištění a právních úvah soud vyšel. To však nic nemění na dále uvedené vadě řízení.

[10] Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 5. 2026, č. j. , vyslovil, že v řízení o žalobě proti neudělení krátkodobého schengenského víza za účelem návštěvy rodiny je třeba rodinné příslušníky cizince vyjmenované v zákona o pobytu cizinců, které cizinec hodlá v České republice navštívit, považovat za osoby přicházející v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení. Soud je musí podle vyrozumět, jeli z obsahu správního spisu a žalobní argumentace dostatečně zjevné, že mohou být rozhodnutím přímo dotčeni na svých právech. Shodný závěr v bezprostředně související věci vyslovil zdejší soud rovněž v rozsudku ze dne 28. 5. 2026, č. j. .

[11] Tyto závěry plně dopadají i na nynější věc. Stěžovatelka žádala o vízum z titulu manželství se státním občanem České republiky, a právě skutečná povaha tohoto manželství byla předmětem správního i soudního posouzení. Její manžel proto mohl být výsledkem řízení přímo dotčen na právu na respektování rodinného života. Městský soud tuto skutečnost mohl bez obtíží zjistit ze správního a soudního spisu, přesto manžela stěžovatelky nevyrozuměl a nevyzval jej, aby oznámil, zda bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Na této povinnosti městského soudu nic nemění, že stěžovatelka svého manžela v žalobě jako možnou osobu zúčastněnou na řízení neoznačila; soud je povinen okruh takových osob zjišťovat aktivně (srov. body [15] a [24] rozsudku č. j. ).

[12] Nelze vyloučit, že případná procesní aktivita manžela stěžovatelky mohla být významná pro posouzení žalobních bodů týkajících se existence a povahy jejich rodinného života, okolností uzavření manželství a hodnocení podkladů, z nichž správní orgány dovodily jeho účelovost. Vada řízení proto mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

[13] Nejvyšší správní soud proto napadený rozsudek podle věty první před středníkem zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ). Městský soud vyrozumí manžela stěžovatelky postupem podle a následně znovu rozhodne.

[14] Vzhledem k povaze uvedené vady se Nejvyšší správní soud ostatními kasačními námitkami nezabýval, neboť jejich posouzení by bylo předčasné.

[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2026

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu