Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 96/2026-13
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 10 607,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek za řízení v částce částka k rukám Okresního soudu v Benešově, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek za řízení v částce , částka, k rukám Okresního soudu v Benešově, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (z toho tvořila jistina částka, poplatek za poskytnutí úvěru částka a smluvní pokuta částka) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce částka, zákonným úrokem z prodlení z jistiny za období od datum do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky v částce částka) a nahradit jí náklady řízení. Mezi společností právnická osoba., IČO: IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které společnost právnická osoba. poskytla žalovanému úvěr v částce částka, který se žalovaný zavázal splatit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka do 30 dní od poskytnutí úvěru. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplatil, a dostal se tak do prodlení s jeho vrácením. Pohledávka za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy byla následně postoupena společnosti právnická osoba, IČO: IČO, která ji poté postoupila žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, z jednání soudu se omluvila. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že ji zkoumala prostřednictvím jeho lustrace v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí a posouzením údajů poskytnutých jí samotným žalovaným.
2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalovaný a obchodní společnost právnická osoba., IČO: IČO dne datum podepsaly prostřednictvím elektronických prostředků listin u s nadpisem Anonymizováno“, na základě které mohl žalovaný od zmíněné společnosti bezhotovostně obdržet peněžní prostředky ve výši částka. U označení žalovaného bylo uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu, a to č. účtu. Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a poplatkem za sjednání úvěru v částce částka, a to nejpozději dne datum. Bližší podrobnosti ohledně následků v případě nevrácení peněžních prostředků (navýšených o úrok a poplatek) žalovaným řádně a včas byly uvedeny v předsmluvním formuláři a všeobecných obchodních podmínkách. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne datum byla z bankovního účtu obchodní společnosti právnická osoba. provedena bezhotovostní platba částka na bankovní účet č. č. účtu. Ze smluv o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že nejprve obchodní společnosti právnická osoba. a právnická osoba dne datum podepsaly listin u s nadpisem „Smlouva o postoupení pohledávky č. hodnota / datum“, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota se postupuje obchodní společnosti právnická osoba, načež obchodní společnost právnická osoba a žalobkyně dne datum podepsaly listin u s nadpisem „Anonymizováno“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku pod č. hodnota se jménem a příjmením žalovaného včetně čísla hodnota. Z předžalobní výzvy, přehledu SMS upomínek, přehledu emailových upomínek, výzvy k zaplacení a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, naposledy dopisem ze dne datum zaslaným žalovanému prostřednictvím osoby právnická osoba.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost právnická osoba. jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od obchodní společnosti právnická osoba podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru (obchodní společnost právnická osoba původně nabyla tuto pohledávku od obchodní společnosti právnická osoba.), v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného její právní předchůdkyně řádně zkoumala. Svá obecná tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nikterak nedoložila, přičemž ani ze soudem provedených důkazních prostředků nevyplynul žádný důkaz o tom, že by společnost právnická osoba. úvěruschopnost žalovaného jakkoli zkoumala, natož pak řádně (zejména jde-li o zkoumání příjmů a výdajů žalovaného). Z opatrnosti soud upozorňuje, že žalobkyni neposkytl příslušné poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť se z jednání soudu omluvila.
11. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu částka. Jelikož žalovaný žalobkyni ani jejím právním předchůdkyním dosud neuhradil ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou jistinu úvěru v částce částka. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že některé právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení (rovněž) sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal dále zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu alias žaloby žalovanému (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu, vrácení poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť měla oporu v absolutně neplatné smlouvě.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl v řízení obdobný.
13. Žalobkyni soud uložil povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši částka podle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, neboť ve věci nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení, přičemž žalobkyně doposud uhradila na soudní poplatek pouze částku částka (namísto částky částka).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).